Přeskočit na obsah

Střevlík zlatolesklý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxStřevlík zlatolesklý
alternativní popis obrázku chybí
Carabus auronitens
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádbrouci (Coleoptera)
Podřádmasožraví (Adephaga)
Čeleďstřevlíkovití (Carabidae)
Rodstřevlík (Carabus)
Binomické jméno
Carabus auronitens
Fabricius, 1792
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Střevlík zlatolesklý (Carabus auronitens) je druh dravého brouka z čeledi střevlíkovití.

Střevlík zlatolesklý patří k největším druhům českých střevlíků, dorůstá délky 18–28 milimetrů.[1] Zbarvení tohoto druhu je velmi variabilní a střevlík zlatolesklý tak vytváří mnoho geografických ras a barevných odchylek. Svrchní strana těla je leskle kovově zelená, místy zlatozelená nebo modrozelená a na každé krovce se nachází tři široké podélné žilky. Předohruď je celá načervenalá. Femury jsou obvykle červené, zbytek nohou je černý. Stejně tak u tykadel, kde je červený jen jejich první článek.[1][2]

Záměna je možná s velmi podobným střevlíkem zlatým.

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Střevlík zlatolesklý je rozšířen v Evropě od Španělska po Rumunsko a Ukrajinu. Chybí na Britských ostrovech, v severní Evropě a v západní Evropě na jih od Pyrenejí. V Karpatech byl pozorován ve výšce až 2500 metrů nad mořem.[1][2]

Vyskytuje se v lesích od pahorkatin do hor. V nížinách se objevuje jen v rozsáhlých lesích.[1] Lze jej nalézt pod kůrou stromů i v trouchnivém dřevě. Venku se s dospělci setkáváme od dubna do září, v zimě jsou zalezlí pod kůrou.[2] Jsou masožraví, jejich potravou jsou housenky, hlemýždi, slimáci a larvy různého hmyzu.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Carabus auronitens na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Střevlík zlatolesklý (Carabus auronitens) – outdoor web Treking.cz. www.treking.cz [online]. [cit. 2021-05-15]. Dostupné online. 
  2. a b c TRNKA, Filip. Carabus auronitens - střevlík zlatolesklý | Carabidae - střevlíkovití | Natura Bohemica. www.naturabohemica.cz [online]. [cit. 2021-05-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]