Křížky (národní přírodní památka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Národní přírodní památka
Křížky
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Tři křížky
Tři křížky
Základní informace
Vyhlášení 22. prosince 1962[1]
Vyhlásil Okresní národní výbor v Chebu
Nadm. výška 790–817[1] m n. m.
Rozloha 4,02 ha[1]
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Cheb
Umístění Prameny
Souřadnice
Křížky
Křížky
Další informace
Kód 198
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Národní přírodní památky v Česku

Křížky je národní přírodní památka, byla vyhlášena 22. prosince 1962 Okresním národním výborem v Chebu, v roce 2017 byla Správou CHKO Slavkovský les přehlášena a mírně zvětšena. Nachází se u obce Prameny (Mariánské Lázně) v Karlovarském kraji. Rozloha přírodní památky je 4,55 ha a leží v nadmořské výšce 790–817 m. Důvodem ochrany této lokality jsou vzácná rostlinná společenstva s mimořádně vysokým počtem vzácných a zákonem chráněných druhů rostlin. Geologickým podkladem lokality je hadec (serpentinit), podmiňující výskyt řady druhů rostlin vázaných svým výskytem pouze na tuto poměrně vzácnou horninu. Nejznámějším takovým druhem je jeden z nemnoha českých endemitů - rožec kuřičkolistý, jež roste pouze na území Mnichovských hadců (a nikde jinde na světě). Na hadec je dále vázána dvojice skalních kapradin sleziník nepravý a sleziník hadcový a další středoevropský endemit – chrastavec hadcový. Jedinečná je nejen zdejší květena, ale i rostlinné formace celkově – ve zdejším vřesovišti dosahují vysoké pokryvnosti vzácné keříčky jako především vřesovec pleťový, zimostrázek alpský a vlochyně bahenní.

Informační tabule u npp Křížky

Lokalita[editovat | editovat zdroj]

Slavkovský les, okolí obce Nová Ves a Prameny. Území je součástí oblasti nazývané přírodovědci jako Mnichovské hadce – největší hadcové území v ČR. S hadcovým fenoménem a zdejší oblastí se návštěvníci mohou seznámit prostřednictvím asi 10 km dlouhé naučné stezky Mnichovské hadce spojující některá nejvýznamnější hadcová území Slavkovského lesa a těmi jsou: Pluhův bor, Dominova skalka a Křížky (národní přírodní památka). Informační tabule naučné stezky jsou věnovány jedinečné hadcové květeně, vliv hadců na vegetaci a na minerální vody, historii využívání hadce a středověké stavbě Dlouhé stoky nedaleko Křížků.

Historie[editovat | editovat zdroj]

O vzniku křížů existuje několik legend. Ta nejznámější pověst tvrdí, že ony tři kříže nechali postavit místní nemocní (někdy jsou označováni jako tři bratři), jako poděkování za své uzdravení. Historické letopisy a hlavně vyprávění pamětníků tuto verzi ani náznakem nepotvrzují. O této verzi není jediný zápis a dnes ještě žijící pamětníci ji pak zcela odmítají jako podvrh.[2]

Trojice křížů, které tvoří dominantu vrcholku kopce, byla vztyčena v roce 1849. Od roku 1979 byla na Křížcích vybudována naučná stezka přístupná lidem. V roce 1994 byl připraven plán péče, jehož kardinální součástí bylo kosení či vypásání plochy pro zlepšení stavu fytocenóz.

Původně bylo území využíváno jako obecní pastvina. Extenzivní pastva na chudém podkladu vytvořila vhodné podmínky pro rozvoj cenných a ojedinělých společenstev ovlivněných zdejším specifickým geologickým podkladem. V podstatě se dá soudit, že extenzivní vypásání odpovídající běžnému režimu obecní pastviny, bylo pro vytvoření chráněného fenoménu základní podmínkou. Bránilo vnikání dřevin z náletu a nadměrnému rozrůstání předlesních stadií, a udržovalo bylinný porost v strukturální podobě vyhovující ohroženým společenstvům i druhům, především rožci kuřičkolistému, jehož ochrana je hlavním úkolem nejen této NPP, ale i celé CHKO.[3]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Hadcové podloží z bližší perspektivy

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Území se nachází na mohutném hadcovém tělese v mariánsko-lázeňském metabazitovém komplexu, největší hadcové oblasti v Českém masivu. Hadec (serpentinit) je hornina, která vzniká přeměnou silně bazických vyvřelých hornin. Bývá tmavězelený až černozelený, může být i skvrnitý a někdy obsahuje žilky vláknitého serpentinu (vlákna bývají kolmá na stěny puklin). Hadec uvolňuje do půdy velké množství hořčíku, a tak zde nalezneme i rostliny, které tyto podmínky pro život snesou.

Flora[editovat | editovat zdroj]

Zřejmě nejvzácnější rostlinou v oblasti je endemický rožec kuřičkolistý (Cerastium alsinifolium) je vytrvalá bylina, nalezneme jej na vrcholcích skalek a skalních terásek, nebo ve štěrbinách mezi kameny. Je kriticky ohrožený. Mezi další významné rostliny patří sleziník nepravý (Aspleinum adulterinum), který pro svůj ojedinělý a specializovaný výskyt patří mezi další kriticky ohrožený druh. Jako další můžeme uvést sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium) také silně ohrožený druh rostliny a v neposlední řadě sleziník severní (Asplenium septentrionale). Hojně rozšířený je tu také známý vřesovec pleťový (Erica carnea), který zde najdeme ve vřesovištích.[4]

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Odlesněné skalky jsou domovem vzácných a chráněných, zejména bezobratlých živočichů. V lokalitě žijí např. žluťásek borůvkový (Colias palaeno). Z plazů zde najdeme zmiji obecnou (Vipera berus), užovku hladkou (Coronella austriaca), slepýše křehkého (Anguis fragilis) nebo ještěrku obecnou (Lacerta agilis). Z dalších zajímavých druhů stojí za zmínku na vřes úzce vázaný bourovec dubový (Lasiocampa quercus). Zajímavý je i výskyt sarančete Psophus stridulus, teplomilného, u nás rychle ustupujícího druhu.[5]

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

O lokalitu pečuje AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Slavkovský les. Původní zdejší vegetací před příchodem člověka a jeho působením na krajinu byl řídký borový les s bohatým bylinným podrostem. Dlouhodobým využíváním zdejší krajiny (pravděpodobně již od 14. století) se vegatace přeměnila a vznikla jedinečná mozaika druhově velmi bohatých a specifických stanovišť. Cílem péče o lokalitu je zachování nelesního charakteru území, především vřesovištních a travinobylinných formací s endemickými a vzácnými druhy. Proto je zde nezbytné průběžně odstraňovat nálety dřevin, jinak by se území samovolně přeměnilo v les. Konkurečně silné vysoké traviny, které ještě v nedávné minulosti nežádoucím způsobem omezovaly výskyt cílových druhů rostlin, jsou v území dlouhodobě potlačovány řízenou krátkodobou pastvou menšího stáda ovcí. Vybrané části území s travinnou vegetací se ručně kosí. V roce 2017 bylo kolem Křížků postaveno oplocení, jehož cílem je zamezení pastvy lesní zvěře, především nepůvodního jelena siky, který je v celé oblasti extrémně silně přemnožen. Pastva lesní zvěře silně negativně ovlivňovala především populaci vřesovce pleťového.

ohrazená pěšina na okraji

Vyloučení vstupu veřejnosti na převážnou část plochy zůstává otázkou. Stanovit únosnou míru sešlapu vegetace je dosti obtížné i proto, že vstup veřejnosti nelze účinně regulovat. V současnosti je území veřejnosti přístupné.[6]

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1979 byla na Křížcích vybudována naučná stezka přístupná lidem. Místo bylo hojně turisticky navštěvováno, což sebou neslo poškozování předmětu ochrany, a proto byla stezka v roce 2001 zrušena a do území byl následně veřejnosti vstup zakázán[7]

Na Křížky lze přijet po silnici z Nové Vsi na Prameny, případně v opačném směru od Pramenů . Ze silnice jsou dobře vidět, takže není složité je najít. Zaparkovat se dá kousek od nich u lesa.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c NPP Křížky [online]. AOPK ČR [cit. 2010-12-05]. Dostupné online. (česky) 
  2. zajímavá místa slavkovského lesa [online]. [cit. 2015-12-14]. Dostupné online. 
  3. plán péče o NPP Křížky [online]. [cit. 2015-12-14]. Dostupné online. 
  4. plán péče o npp [online]. [cit. 2015-12-22]. Dostupné online. 
  5. u tří křížů [online]. Dostupné online. 
  6. plán péče o npp [online]. [cit. 2015-12-22]. Dostupné online. 
  7. tři křížky [online]. [cit. 2015-12-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-04. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]