Křížky (národní přírodní památka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Národní přírodní památka
Křížky
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Tři křížky
Tři křížky
Základní informace
Vyhlášení 22. prosince 1962[1]
Vyhlásil Okresní národní výbor v Chebu
Nadm. výška 790–817[1] m n. m.
Rozloha 4,02 ha[1]
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Cheb
Umístění Prameny
Souřadnice
Křížky
Křížky
Další informace
Kód 198
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Národní přírodní památky v Česku

Křížky je národní přírodní památka, byla vyhlášena 22. prosince 1962 Okresním národním výborem v Chebu. Nachází se u obce Prameny (Mariánské Lázně) v Karlovarském kraji. Péčí o památku je pověřena správa CHKO Slavkovský les. Oblast je velká 4,02 ha a leží v nadmořské výšce mezi 790-817 m n. m.. Místo charakterizují tři kříže umístěné na nezalesněném, skalnatém vrcholku uprostřed pole. Důvodem ochrany této oblasti nejsou tři kříže, nýbrž výskyt vzácných druhů rostlin, a to především rožce kuřičkolistého a sleziníku nepravého na podloží mnichovského hadce a to vůbec největšího v České republice. Na památku je vyhlášen zákaz vstupu.  

Informační tabule u npp Křížky

Lokalita[editovat | editovat zdroj]

Slavkovský les, okolí obce Nová Ves a Prameny. Mnichovské hadce spojuje nejvýznamnější hadcová území Slavkovského lesa a tím jsou: Pluhův bor, Dominova skalka a Křížky (národní přírodní památka). Informační tabule v lokalitě jsou věnovány jedinečné hadcové květeně, vliv hadců na vegetaci a na minerální vody, historii využívání hadce a středověké stavbě Dlouhé stoky nedaleko Křížků.

Historie[editovat | editovat zdroj]

O vzniku křížů existuje několik legend. Ta nejznámější pověst tvrdí, že ony tři kříže nechali postavit místní nemocní (někdy jsou označováni jako tři bratři), jako poděkování za své uzdravení. Historické letopisy a hlavně vyprávění pamětníků tuto verzi ani náznakem nepotvrzují. O této verzi není jediný zápis a dnes ještě žijící pamětníci ji pak zcela odmítají jako podvrh.[2]

Trojice křížů, které tvoří dominantu vrcholku kopce, byla vztyčena v roce 1849. Od roku 1979 byla na Křížcích vybudována naučná stezka přístupná lidem. V roce 1994 byl připraven plán péče, jehož kardinální součástí bylo kosení či vypásání plochy pro zlepšení stavu fytocenóz.

Původně bylo území využíváno jako obecní pastvina. Extenzivní pastva na chudém podkladu vytvořila vhodné podmínky pro rozvoj cenných a ojedinělých společenstev ovlivněných zdejším specifickým geologickým podkladem. V podstatě se dá soudit, že extenzivní vypásání odpovídající běžnému režimu obecní pastviny, bylo pro vytvoření chráněného fenoménu základní podmínkou. Bránilo vnikání dřevin z náletu a nadměrnému rozrůstání předlesních stadií, a udržovalo bylinný porost v strukturální podobě vyhovující ohroženým společenstvům i druhům, především rožci kuřičkolistému, jehož ochrana je hlavním úkolem nejen této NPP, ale i celé CHKO.[3]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Hadcové podloží z bližší perspektivy

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Území se nachází na mohutném hadcovém tělese v mariánsko-lázeňském metabazitovém komplexu, největší hadcové oblasti v Českém masivu. Hadec (serpentinit) je hornina, která vzniká přeměnou silně bazických vyvřelých hornin. Bývá tmavězelený až černozelený, může být i skvrnitý a někdy obsahuje žilky vláknitého serpentinu (vlákna bývají kolmá na stěny puklin). Hadec uvolňuje do půdy velké množství hořčíku, a tak zde nalezneme i rostliny, které tyto podmínky pro život snesou.

Flora[editovat | editovat zdroj]

Zřejmě nejvzácnější rostlinou v oblasti je endemický rožec kuřičkolistý (Cerastium alsinifolium) je vytrvalá bylina, nalezneme jej na vrcholcích skalek a skalních terásek, nebo ve štěrbinách mezi kameny. Je kriticky ohrožený. Další Kriticky ohrožený je svízel sudetský (Galium sudeticum), který můžeme najít ve vřesovistích. Mezi další významné rostliny patří sleziník nepravý (Aspleinum adulterinum), který pro svůj ojedinělý a specializovaný výskyt patří mezi další kriticky ohrožený druh. Jako další můžeme uvést sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium) také silně ohrožený druh rostliny a v neposlední řadě sleziník severní (Asplenium septentrionale). Hojně rozšířený je tu také známý vřesovec pleťový (Erica carnea), který zde najdeme ve vřesovištích.[4]

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Odlesněné skalky jsou domovem vzácných a chráněných, zejména bezobratlých živočichů. V lokalitě žijí otakárek fenyklový (Papilio machaon), který spadá mezi silně ohrožené druhy či žluťásek borůvkový (Colias palaeno), který je v této oblasti poměrně hojný. Z plazů zde najdeme zmiji obecnou (Vipera berus), užovku hladkou (Coronella austriaca), slepýše křehkého (Anguis fragilis) nebo ještěrku obecnou (Lacerta agilis). Z dalších zajímavých druhů stojí za zmínku dnes u nás rychle ustupující babočka osiková (Nymphalis antiopa) a na vřes úzce vázaný bourovec dubový (Lasiocampa quercus). Zajímavý je i výskyt sarančete Psophus stridulus, teplomilného, u nás rychle ustupujícího druhu.[5]

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Dlouhodobým cílem je trvalá péče za účelem zachování hodnotného sukcesního stádia ekosystému, zcela unikátních rostlinných společenstev a biotopů řady endemických a vzácných druhů. V Plánu péče o NPP Křížky stojí, že území se nechá každoročně po dobu 14 dnů vypásat menším stádem koz nebo ovcí (nutnost rozrušování drnu pro rozvoj rožce kuřičkolistého), pasení se ukázalo i dobrou prevencí nadměrného náletu dřevin, přesto však je nutno občas počítat s tím, že bude v případě potřeby nutno uměle rozvoj dřevin omezit. Jednou za dva roky se území ručně kosí, pro zlepšení růstu ohrožených rostlin. Dále se plánuje opravit oplocení kolem území.

ohrazená pěšina na okraji

Vyloučení vstupu veřejnosti na převážnou část plochy zůstává otázkou. Zdá se, že sešlap není tak škodlivý, jak se soudilo při uzavírání naučné stezky, dokonce v určité míře může působit pozitivně. Stanovit jeho míru je dosti obtížné i proto, že vstup veřejnosti nelze regulovat. Protože pravidelná pastva si vynucuje potřebu držet rozhodující část NPP v oplocení, bude jím i nadále automaticky vstup veřejnosti omezen.[6]

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1979 byla na Křížcích vybudována naučná stezka přístupná lidem. Místo bylo hojně turisticky navštěvováno, což sebou neslo poškozování předmětu ochrany, a proto byla stezka v roce 2001 zrušena a oblast národní přírodní památky oploceno. V současnosti je vstup přímo na lokalitu zakázán.[7] Po okraji je však vybudována ohrazená pěšina pro turisty.

Na Křížky lze přijet po silnici z Nové Vsi na Prameny, případně v opačném směru od Pramenů . Ze silnice jsou dobře vidět, takže není složité je najít. Zaparkovat se dá kousek od nich u lesa.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c NPP Křížky [online]. AOPK ČR [cit. 2010-12-05]. Dostupné online. (česky) 
  2. zajímavá místa slavkovského lesa [online]. [cit. 2015-12-14]. Dostupné online. 
  3. plán péče o NPP Křížky [online]. [cit. 2015-12-14]. Dostupné online. 
  4. plán péče o npp [online]. [cit. 2015-12-22]. Dostupné online. 
  5. u tří křížů [online]. Dostupné online. 
  6. plán péče o npp [online]. [cit. 2015-12-22]. Dostupné online. 
  7. tři křížky [online]. [cit. 2015-12-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-04. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]