Suchopýr úzkolistý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxSuchopýr úzkolistý
alternativní popis obrázku chybí
Květenství suchopýru úzkolistého
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné (Liliopsida)
Řád lipnicotvaré (Poales)
Čeleď šáchorovité (Cyperaceae)
Rod suchopýr (Eriophorum)
Binomické jméno
Eriophorum angustifolium
Honck., 1782
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) je jednoděložná vytrvalá bylina z čeledi šáchorovité (Cyperaceae). Podobně jako ostatní zástupci rodu suchopýr, i tento druh se vyznačuje nápadnými chmýry, které vznikají přeměnou okvětí.[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Porost suchopýru úzkolistého

Je to 20–60 cm[2] (podle jiných zdrojů spíše 40–60 cm[3]) vysoká vytrvalá rostlina, která (na rozdíl např. od suchopýru širolistého[4]) téměř netvoří trsy.[3] Lodyha je v spodní částí oblá, v horní části tupě trojhranná.[2] Listy – široké pouhých několik milimetrů – vyrůstají ve spodní polovině lodyhy, jsou obvykle nazpět ohnuté[3] a mívají načervenalou prodlouženou špičku.[2] Květenství (kružel[2]) je obvykle tvořeno několika málo (maximálně cca pěti) klásky. Květy v kláscích mají dlouze chlupaté okvětí, které vytváří až čtyři centimetry dlouhé chmýry.[3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o boreální druh s rozšířením v chladnějších oblastech celé severní polokoule. Vyskytuje se v celé Evropě, v Asii i v Severní Americe.[3] V Česku se vyskytuje od nížin až do nejvyšších poloh, ve vyšších polohách však je častější.[4] Ve střední Evropě vyhledává různé vlhké (např. rašelinné či slatinné) kyselé louky, rašeliniště a obecně mokřady.[2][3] Může vytvářet i velmi husté porosty plné „vatových“ květů.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-23]
  2. a b c d e f Eriophorum angustifolium - suchopýr úzkolistý [online]. Botanika.wendys.cz. Dostupné online.  
  3. a b c d e f g ERIOPHORUM ANGUSTIFOLIUM Honck. – suchopýr úzkolistý / páperník úzkolistý [online]. Botany.cz. Dostupné online.  
  4. a b KUBÁT, Karel. Klíč ke květeně České republiky. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5. S. 775.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]