Chmýr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Chmýr pampelišky (Taraxacum)
Chlupy bavlníku (Gossypium)

Chmýr (pappus) jsou lehké štětiny nebo chlupy, které mají napomáhat rozšiřování zralých semen větrem (tzv. anemochorie).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Chmýr vzniká při postupném vývinu a dozrávání semen přeměnou kališních lístků ve štětiny nebo v chlupy. Ty pak setrvávají na semenech některých rostlin (nejčastěji nažek) a slouží jako padák při rozšiřování plodů větrem.

Mezi chmýr se počítají i dlouhé chlupy (trichomy) např. u semen vrby (Salix), topolu (Populus) nebo bavlníku (Gossypium). Jsou to jednoduché jednobuněčné výrůstky na pokožce rostliny, které plní funkci chmýru.

Rozdělení[editovat | editovat zdroj]

Chmýr může být tvarově různý; čím je tvarově složitější, tím poskytuje větší plochu, do které se může vítr opřít. Dělí se do několika druhů:

  • utvořený z jednoduchých paprsků, např. pampeliška (Taraxacum),
  • utvořený z pérovitých paprsků, např. pcháč (Cirsium).

Význam[editovat | editovat zdroj]

Chmýr slouží nejen k rozšiřovaní rostlin větrem, ale je také prospěšný při dopadu semene do vody, kde slouží jako záchranné plovací zařízení do doby, než se semeno dostane na pevnou půdu. U některých velice drobných a lehkých semen, např. u tilandsie (Tilandsia), slouží po navlhnutí k přilepení semínka k podkladu do doby, než se toto ukotví kořínkem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]