Vlček (přírodní rezervace)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxuPřírodní rezervace
Vlček
Vrcholová část v létě 2012
Datum vyhlášení 7. května 1966[1]
Kód ÚSOP 509
Lokalita Mnichov, Prameny
Výška 788–883[1] m n. m.
Výměra 59.53 ha[1] 69,29 ha[2]
Seznam CHÚ v okrese Cheb
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Přírodní rezervace v Česku
Vlčí kámen
Vrchol 883 m n. m.
Prominence 63 m ↓ jihozápadní sedlo
Izolace 4,5 km → Lysina
Poloha
Státy Česko Česko
Pohoří Slavkovský les / Hornoslavkovská vrchovina / Krásenská vrchovina
Souřadnice
Vlčí kámen
Vlčí kámen
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlček je přírodní rezervace na kopci Vlčí kámen (883 m n. m.) ve Slavkovském lese, byla vyhlášena v roce 1966 a nachází se u obcí Mnichov a Prameny. Důvodem ochrany je ochrana přirozeného boru na hadcovém substrátu s význačnou květenou. Rezervace má také významný krajinářský význam, rozsáhlý hřbet tvoří výraznou krajinnou dominantu. Péčí o území je pověřena správa CHKO Slavkovský les.

Popis oblasti[editovat | editovat zdroj]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Území se nachází v jihozápadní části hadcového hřbetu Vlčího kamene (883 m n. m.), přibližně 2 km od Pramenů. Je součástí mohutného hadcového tělesa v mariánsko-lázeňském metabazitovém komplexu, největší hadcové oblasti v Českém masivu.[3]

Ve vrcholové části lokality jsou výchozy hadce obnažené a vytvářejí menší skalky. Zvětráváním hadce s vysokým obsahem hořčíku vznikl specifický substrát, který výrazně ovlivňuje zdejší vegetaci.[4]

Flóra a fauna[editovat | editovat zdroj]

Sleziník hadcový ve skalní štěrbině

Zdejší substrát má nízký obsah živin. Obsah základních prvků jako jsou dusík, draslík a fosfor je velmi nízký. Naopak vysoká je koncentrace těžkých kovů, zejména niklu, chromu a kobaltu, a proto je substrát pro většinu rostlin toxický. Právě tato toxicita je podle botaniků důvodem výskytu specifické hadcové vegetace. Ta se dokáže se špatnými podmínkami vyrovnat a chybí jí konkurence jiných rostlin. Bylo totiž zjištěno, že hadcové vegetaci se dobře daří i v příznivých půdních podmínkách, v substrátech bohatých na živiny. Zde ji však vytlačí konkurenční vegetace.[5]

Na území převládají původní porosty borovice lesní (Pinus sylvestris). V bylinném patře roste vzácný hvozdík lesní (Dianthus sylvaticus), vřesovec pleťový (Erica carnea) a lilie zlatohlavá (Lilium martagon). Na sušších místech území roste zimostrázek alpský (Polygala chamaebuxus) a horská plavuň vranec jedlový (Huperzia selago). Ve skalních trhlinách rostou kapradiny sleziník nepravý (Asplenium adulterinum) a sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium). Vzácně se na části území vyskytuje endemický rožec kuřičkolistý (Cerastium alsinifolium) a svízel sudetský (Galium sudeticum).[6][2][7]

Obratlovci jsou zastoupeni běžnými druhy světlých lesů. Hnízdí zde čáp černý (Ciconia nigra), hojný je datel černý (Dryocopus martius). Ve starší literatuře se na území uvádějí tokaniště vzácného tetřívka obecného (Tetrao tetrix), ten však již ze Slavkovského lesa téměř vymizel a na lokalitě nebyl nově potvrzen.[8] Naposledy zde byl pozorován v roce 1983.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c PR Vlček [online]. AOPK ČR [cit. 2010-12-07]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter a kol. Chráněná území ČR sv. XI – Plzeňsko a Karlovarsko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. ISBN 80-86064-68-9. S. 539. 
  3. Hadec jako ozdobný kámen [online]. Národní geopark Egeria [cit. 2015-10-26]. Dostupné online. (česky) 
  4. MOTYČKOVÁ, Hana a kol. Geologické zajímavosti České republiky. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2139-7. S. 92. 
  5. KOLÁŘ, Filip; VÍT, Petr. Endemické rostliny českých hadců [online]. [cit. 2015-10-26]. Dostupné online. (česky) 
  6. Vlček [online]. Mariánské Lázně - stránky obce [cit. 2015-05-28]. Dostupné online. (česky) 
  7. a b Plán péče o přírodní rezervaci Vlček na období 2013-2022. Mariánské Lázně: Správa CHKO Slavkovský les, 2013. S. 6-8. 
  8. ŘEPA, Pavel. Jak zmizel ve Slavkovském lese tetřívek obecný. Časopis Arnika. 2014, čís. special, s. 32-34. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]