Rosnatka okrouhlolistá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxRosnatka okrouhlolistá
alternativní popis obrázku chybí
Rosnatka okrouhlolistá
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Řád hvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleď rosnatkovité (Droseraceae)
Rod rosnatka (Drosera)
Binomické jméno
Drosera rotundifolia
L.
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) je masožravá rostlina z rodu rosnatek rostoucí nejčastěji v rašeliništích, mokřadech a močálech. Patří k nejběžnějším druhům rosnatek – je rozšířená v celé severní Evropě, na Sibiři, v severní Americe, Japonsku a na Nové Guineji. V roce 1992 se stala německou Rostlinou roku.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Rosnatka okrouhlolistá je charakteristická jasně červenou barvou, na kterou v kombinaci s lepkavou nasládlou látkou vábí drobný hmyz, jenž jí slouží za potravu.V pozdním létě kvete růžově až bíle.Květy se nacházejí poměrně vysoko nad listy.Semínka jsou černá 1-1,5 mm dlouhá.Květy se otevírají v závislosti na osvětlení a celé květenství se natáčí v závislosti na poloze slunce na obloze.Rosnatky jsou víceleté a mohou se dožívat i více než 50 let.

V zimním období rosnatka okrouhlolistá vytváří tzv. hibernaculum – těsně sdružené listy blízko při zemi, což jí umožňuje přestát chladné počasí.

Rosnatka okrouhlolistá se vzácně kříží s rosnatkou anglickou (Drosera anglica Mert. et Koch) za vzniku křížence rosnatky obvejčité (Drosera x obovata Mert. et Koch).

Masožravost[editovat | editovat zdroj]

Rosnatka okrouhlolistá se zbytky motýla

Rosnatka okrouhlolistá se živí hmyzem jejž přitahuje svou jasně červenou barvou a lepkavými kapkami obsahujícími sladkou látku, jež pokrývají listy. Masožravý způsob obživy rosnatka vyvinula v důsledku nedostatku živin v kyselých biotopech kde roste. K rozpuštění polapeného hmyzu přilepeného k výrůstkům na listech používá enzymy a z jeho těla tak získává dusičnany a jiné výživné látky.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Mapa rozšíření (červeně - hojná; růžově = rozptýlená)

V severní Americe roste ve všech částech Kanady kromě kanadských prérií a tundry; vyskytuje se na jižní Aljašce, na severozápadním pobřeží Pacifického oceánu a podél Apalačského pohoří dále na jih až do států Georgia a Louisiana.

Roste ve velké části Evropy včetně Britských ostrovů, ve Francii, zemích Beneluxu, Německu, Dánsku, Švýcarsku, České republice, Polsku, Bělorusku, Pobaltí, Švédsku a Finsku, dále v severním Španělsku, Rumunsku, na Islandu a v jižních částech Norska a Grónska. Řídce se vyskytuje v Rakousku, Maďarsku a v některých dalších balkánských zemích.

V Asii roste na Sibiři a v Japonsku, v částech Turecka, v oblasti Kavkazu, poloostrovu Kamčatka, v Jižní Koreji a na Nové Guineji.

Rozšíření v ČR[editovat | editovat zdroj]

Rosnatka okrouhlolistá se vyskytuje v rašeliništích. Například kolem rybníka Velké Dářko (několik kusů), v Radostínském rašeliništi na Šumavě, v Jeseníkách (např. u Velkého mechového jezírka), Orlických horách a v Krkonoších, ale také v oblastech trvale zamokřených, například na Třeboňsku, nebo v Polabí.[2] Lokalitu spojenou těsně s veřejným koupalištěm poblíž Veselí nad Lužnicí popisuje Darwiniana.cz. Věrohodně popisuje, že se rosnatka vyskytovala na písčitých zónách až k okraji vodní nádrže a říká, že … rekreanti měli své deky doslova na rosnatkách a kolem nich…, s tím že občasný sešlap rosnatce plně vyhovuje.[3] Tuto informaci potvrzují i zkušenosti odborných pracovníků z NP Šumava.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Rosnatka se používá k léčení. Vzácně se pěstuje ve sbírkách, zejména mezi milovníky masožravých rostlin.

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Rosnatku je nejlépe pěstovat ve vlhkém až trvale mokrém, kyselém, lehkém humózním substrátu, chudém na živiny (směs rašeliny a písku). Můžeme použít jako podklad (pod rašelinu) i písek. Speciální trik – pěstujete-li rosnatku v rašeliníku, je třeba rašeliník s rosnatkou čas od času stlačovat, aby rašeliník rosnatku nepřerůstal, neutlačoval. Rosnatka nesnáší stín, pěstujeme ji na plném slunci.

K zálivce se doporučuje používat vodu mírně kyselou, chudou na živiny (dešťovou), nebo destilovanou vodu. Ze zoufalství můžeme použít vodu převařenou a okyselenou rašelinou (i když tak odstraníme chlor, pravděpodobně stejně bude přesto obsahovat vápník a množství živin).

Místo rosnatky okrouhlolisté se doporučuje proto pěstovat rosnatku kapskou.[4]

Množení – listovými řízky, dělením trsů, nebo semeny.

Při pěstování trpí houbovými chorobami. Rostliny v rašeliništích a bažinkách na skalce mohou ohrozit bezobratlí (např. hmyz, plži).[3]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Drosera rotundifolia na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-23]
  2. SOURAL, Petr. Rosnatka okrouhlolistá [online]. Naturfoto.cz ©, 2002-2006, [cit. 2009-06-02]. Dostupné online. (česky) popis rosnatky na http://www.naturfoto.cz/rosnatka-okrouhlolista-fotografie-1936.html
  3. a b Drosera rotundifolia L. - Darwiniana - Velký atlas masožravých rostlin: [online]. © 1996 - 2009 Darwiniana, 1996-2009, [cit. 2009-06-02]. Dostupné online. (česky)  obsáhlý a odborný článek o rosnatce okrouhlolisté na http://www.darwiniana.cz/vamr/?page=rostlina&id=92
  4. Kapky rosy, které udusí hmyz. Představujeme masožravou rosnatku - iDNES.cz: [online]. iDnes.cz, 14. září 2008 1:00, [cit. 2009-06-02]. Dostupné online. (česky)  popis pěstování rosnatek

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]