Karel Domin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel Domin
Karel Domin
Karel Domin
Narození4. května 1882
Kutná Hora
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. června 1953 (ve věku 71 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Alma materUniverzita Karlova
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníbotanik, politik, pedagog, učitel a světoběžník
ZaměstnavatelUniverzita Karlova
Politická stranaStrana národní jednoty
RodičeKarel Domin[1]
PříbuzníGustav Domin[2] (sourozenec)
Funkcerektor Univerzity Karlovy (1933–1934)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob Karla Domina na Vyšehradském hřbitově

Karel Domin (4. května 1882 Kutná Hora[3]10. června 1953 Praha) byl český botanik, vysokoškolský pedagog a nacionalistický politik.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Kutné Hoře, kde jeho otec Karel Domin působil jako učitel na učitelském ústavu. Dědečkem z matčiny strany (a také kmortem u křtu) byl Gustav Adolf Lindner. Karel Domin vystudoval botaniku na České univerzitě v Praze. Po habilitaci v roce 1906 byl roku 1916 jmenován profesorem botaniky. Jeho vědecká činnost se zaměřovala především na taxonomii rostlin, fytogeografii a geobotaniku. Prováděl též floristický výzkum Československa a účastnil se i expedice do jihovýchodní Asie. Věnoval se také ochraně přírody a je považován za člověka, který se nejvíce zasadil o vznik Tatranského národního parku.[4]

V letech 19221923 byl děkanem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a v letech 19331934 rektorem Univerzity Karlovy. Angažoval se v nacionalistickém hnutí Vlajka, jehož čestným členem se stal roku 1936. Jako rektor se snažil o získání finančních prostředků na rekonstrukci Karolina a angažoval se při takzvané insigniádě, v jejímž rámci stál na straně těch, kteří požadovali vydání univerzitních insignií, které protiprávně zadržovala Německá univerzita v Praze.

V letech 19351939 byl Karel Domin poslancem Národního shromáždění republiky Československé, do kterého byl zvolen za nacionalistické Národní sjednocení. V době druhé republiky byl členem organizace Akce národní obrody. Po druhé světové válce a nástupu komunistů k moci se již ke své vědecké práci nemohl pro své nacionalistické politické názory vrátit.

Karel Domin má v Mezinárodním rejstříku jmen rostlin zkratku Domin.[5]

Praze 13 je po něm pojmenována ulice – Dominova.[6][7] Jeho jméno nese i Dominova skalka.

Dominovo jméno nese i lokalita v západoslovenském pohoří Považský Inovec (D. kopanica, někdy i D. lúka, asi 2 km jižně od Nové Lehoty, GPS 48.6384097N, 17.9701050E) nebo Dominova skalka ve Slavkovském lese.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Čeněk Šlégl ve filmu Kantor Ideál z roku 1932 hraje roli jistého Karla Domina, majitele zámku.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Sbírka matrik a průvodní listinný materiál, Středočeský kraj. Dostupné online.
  2. Sbírka matrik a průvodní listinný materiál, Středočeský kraj. Dostupné online.
  3. Matriční záznam o narození a křtu farnost Kutná Hora
  4. BÍLEK, Ondra. Karel Domin (1882 - 1953) Propagátor zákonné ochrany Tater, tj. národního parku [online]. Tatry.cz, 2003-12-17 [cit. 2011-07-16]. Dostupné online. 
  5. BRUMMITT, Richard Kenneth; POWELL, C. E. Authors of Plant Names. Kew: Royal Botanical Gardens, 1992. Dostupné online. ISBN 1-84246-085-4. (anglicky) Mezinárodní rejstřík jmen rostlin je zapracován do seznamu botaniků a mykologů dle zkratek. 
  6. NOVOTNÝ, Dan. MČ Praha 13: Názvy ulic [online]. Městská část Praha 13, 2010-02-08 [cit. 2011-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-27. 
  7. UZEL, Radim. Dominova ulice, Praha–Stodůlky. Haló noviny [online]. Futura a.s., 28. 4. 2020 [cit. 12.5.2020]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 127. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 248. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 13. sešit : Dig–Doš. Praha: Libri, 2010. 216–338 s. ISBN 978-80-7277-416-6. S. 304–306. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]