Arnald z Villanovy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Villanovanus
Arnaldus de Villanova.jpg
Narození 1240 nebo 1258
Villanueva de Jiloca nebo Valencie
Úmrtí 1311 (ve věku 70–71 let) nebo 1313 (ve věku 72–73 let)
Janov
Alma mater Univerzita v Montpellier
Zaměstnavatel Univerzita v Montpellier
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnold z Villanovy (latinsky Arnoldus de Villa Nova či Villanovanus, katalánsky Arnau de Vilanova, vlastním jménem Arnoldo Bachuone, 1235/12401311 na moři u Janova) byl lékař, diplomat a podle mnohých autorů také alchymista katalánského původu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Není jisté, zda Vilanova, z níž pocházel, leží v Aragónu nebo Valencii. Kolem roku 1260 studoval medicínu v Montpellier, kde později ke konci století přednášel. Brzy po získání jména v alchymistických kruzích začal být pronásledován inkvizicí pro údajnou astrologii a magii. Uprchl zprvu do Paříže, později do Itálie. V roce 1312 byl (přes církevní pronásledování) vyslán jako lékař k těžce nemocnému papeži Klementovi V., při cestě na moři ale zemřel.

Jsou mu připisovány rozsáhlé alchymistické spisy, zejména Filosofický růženec (Rosarius philosophorum), který patří k základním dílům alchymické nauky. Tyto texty velmi ovlivnily koncept kamene mudrců a poprvé mu připisovaly léčivé vlastnosti. Díky drobnějším spisům v katalánštině (ač běžně psal spíše v latině) patří také k zakladatelům katalánské prózy.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Preisner, Claus – Figala, Karin: Lexikon alchymie a hermetických věd. Praha: Vyšehrad, 2006. Heslo „Arnald z Villanovy“.