Kynžvartský kámen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxuPřírodní památka
Kynžvartský kámen
Kynžvartský kámen
Datum vyhlášení 1. října 1990[1]
Kód ÚSOP 1258
Lokalita Lázně Kynžvart
Výška 608–610[1] m n. m.
Výměra 0,02 ha[1]
Seznam CHÚ v okrese Cheb
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Souřadnice
Kynžvartský kámen
Kynžvartský kámen
Přírodní památky v Česku

Kynžvartský kámen je přírodní památka v okrese Cheb ležící na katastrálním území Lázní Kynžvart, asi 1 km jižně od okraje města. Jako chráněný přírodní výtvor byl poprvé zařazen do seznamu chráněných území vyhláškou ONV Cheb v roce 1990.[2] Chráněné území je v péči AOPK ČR - Správy CHKO Slavkovský les.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o asi 6 metrů vysoký osamělý žulový balvan přibližně homolového tvaru s dobře vyvinutými pseudoškrapy. Stojí osaměle ve vzrostlém lese; nejlépe je přístupný ze žluté turistické značky spojující Starou Vodu a Lázně Kynžvart. Za přírodní památku byl vyhlášen v roce 1997.

Na rozdíl od škrapů, žlábkovitých útvarů, typických pro vápencové či dolomitové krasové oblasti, vzniklých kombinací chemických a mechanických dějů, vděčí pseudoškrapy na Kynžvartském kamenu za svůj původ kaolinickému zvětrávání žul. V mírně kyselých půdách, kde podzemní vody obsahují rozpuštěnou kyselinu uhličitou a huminové kyseliny, dochází k transformaci živců na jílový minerál kaolinit. Uvolněná, nadbytečná kyselina křemičitá vzlíná nahoru, až postupně vytvoří tvrdou křemennou krustu a jejím následným rozpouštěním vznikly psedoškrapy. [3]

Okolí Kynžvartského kamene zarostlé křovinami (snímek z roku 2012)

Základna nasvědčuje tomu, že žulový balvan přečkal poslední dobu ledovou na povrchu, kde byl vystaven větrnému obrušování. [3]

Samotný kámen je porostlý mechorosty (Brachythecium) a lišejníky, zejména druhem terčovka skalní (Parmelia saxatilis). [4]

Kynžvartský kámen není jediným žulovým balvanem v této lokalitě. V blízkém okolí se nachází několik podobných žulových bloků. Nejznámější jsou čtyři velké oblé kameny u žlutě značené turistické stezky, z nichž jeden má na temeni skalní mísu. [5]

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Kynžvartský kámen se nachází na severním břehu Pastevního rybníka, jen asi 600 metrů od nádraží Lázně Kynžvart na železniční trati č. 170. Kolem lokality vede žlutě značená turistická cesta a cyklostezka č. 2253.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c PP Kynžvartský kámen [online]. AOPK ČR [cit. 2010-12-04]. Dostupné online. (česky) 
  2. Vyhláška ONV Cheb z 30. 8. 1990
  3. a b ROJÍK, Petr. Poznámka ke Kynžvartskému kameni a pseudokrasu. Časopis Arnika. 2013, čís. 1, s. 36 – 37. 
  4. ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter a kol. Chráněná území ČR sv. XI – Plzeňsko a Karlovarsko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. ISBN 80-86064-68-9. S. 524. 
  5. MOTYČKOVÁ, Hana a kol. Geologické zajímavosti České republiky. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2139-7. S. 102. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]