Kynžvartský kámen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Kynžvartský kámen
Kynžvartský kámen
Základní informace
Vyhlášení 1. října 1990[1]
Nadm. výška 608–610[1] m n. m.
Rozloha 0,02 ha[1] km²
Poloha
Stát Česká republikaČeská republika Česká republika
Okres Cheb
Umístění Lázně Kynžvart
Souřadnice
Kynžvartský kámen
Kynžvartský kámen
Další informace
Kód 1258
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Kynžvartský kámen je přírodní památka v okrese Cheb ležící na katastrálním území Lázní Kynžvart, asi 1 km jižně od okraje města. Jako chráněný přírodní výtvor byl poprvé zařazen do seznamu chráněných území vyhláškou ONV Cheb v roce 1990.[2] Chráněné území je v péči AOPK ČR - Správy CHKO Slavkovský les.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o asi 6 metrů vysoký osamělý žulový balvan přibližně homolového tvaru s dobře vyvinutými pseudoškrapy. Stojí osaměle ve vzrostlém lese; nejlépe je přístupný ze žluté turistické značky spojující Starou Vodu a Lázně Kynžvart. Za přírodní památku byl vyhlášen v roce 1997.

Na rozdíl od škrapů, žlábkovitých útvarů, typických pro vápencové či dolomitové krasové oblasti, vzniklých kombinací chemických a mechanických dějů, vděčí pseudoškrapy na Kynžvartském kamenu za svůj původ kaolinickému zvětrávání žul. V mírně kyselých půdách, kde podzemní vody obsahují rozpuštěnou kyselinu uhličitou a huminové kyseliny, dochází k transformaci živců na jílový minerál kaolinit. Uvolněná, nadbytečná kyselina křemičitá vzlíná nahoru, až postupně vytvoří tvrdou křemennou krustu a jejím následným rozpouštěním vznikly psedoškrapy. [3]

Okolí Kynžvartského kamene zarostlé křovinami (snímek z roku 2012)

Základna nasvědčuje tomu, že žulový balvan přečkal poslední dobu ledovou na povrchu, kde byl vystaven větrnému obrušování. [3]

Samotný kámen je porostlý mechorosty (Brachythecium) a lišejníky, zejména druhem terčovka skalní (Parmelia saxatilis). [4]

Kynžvartský kámen není jediným žulovým balvanem v této lokalitě. V blízkém okolí se nachází několik podobných žulových bloků. Nejznámější jsou čtyři velké oblé kameny u žlutě značené turistické stezky, z nichž jeden má na temeni skalní mísu. [5]

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Kynžvartský kámen se nachází na severním břehu Pastevního rybníka, jen asi 600 metrů od nádraží Lázně Kynžvart na železniční trati č. 170. Kolem lokality vede žlutě značená turistická cesta a cyklostezka č. 2253.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c PP Kynžvartský kámen [online]. AOPK ČR [cit. 2010-12-04]. Dostupné online. (česky) 
  2. Vyhláška ONV Cheb z 30. 8. 1990
  3. a b ROJÍK, Petr. Poznámka ke Kynžvartskému kameni a pseudokrasu. Časopis Arnika. 2013, čís. 1, s. 36 – 37. 
  4. ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter a kol. Chráněná území ČR sv. XI – Plzeňsko a Karlovarsko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. ISBN 80-86064-68-9. S. 524. 
  5. MOTYČKOVÁ, Hana a kol. Geologické zajímavosti České republiky. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2139-7. S. 102. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]