Přeskočit na obsah

Ramsarská úmluva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ramsarská úmluva
Logo Ramsarské úmluvy
Logo Ramsarské úmluvy
Data
Vypracováno30. listopad – 12. prosinec 2015
Podepsáno19710202a2. února 1971
Místo podpisuÍrán Rámsar, Írán
V platnosti od19751221a21. prosince 1975
Podmínky účinnostipodepsání 7 zeměmi
Strany
Země169
Obsah
Jazykangličtina
francouzština
španělština
DepozitářGenerální ředitel UNESCO
Webwww.ramsar.org

Ramsarská úmluva, celým názvem Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (francouzsky Convention de Ramsar, anglicky The Ramsar Convention on Wetlands), je smlouva, která byla uzavřena 2. února roku 1971 v Rámsaru v Íránu. Slouží k ochraně mokřadů, které jsou mezinárodně významné pro ochranu ptactva. Mokřadům, kterých se smlouva týká, se říká ramsarské.

Mokřady na Zemi

[editovat | editovat zdroj]

Smlouva – úmluva zavazuje členské země vyhlásit na svém území alespoň jeden mokřad, který lze zařadit do mezinárodního seznamu mokřadů a také mu věnovat dostatečnou míru ochrany.[1][2] V roce 2012 tento dokument podepsalo 160 států světa. Den 2. únor (den založení) je připomínán jako Světový den mokřadů.

Ramsarskými mokřady se v současnosti označuje 1801 mokřadů s celkovou rozlohou okolo 1 630 000 km². Nejvíce – 166 – jich je ve Spojeném království. Státem s největší celkovou rozlohou ramsarských mokřadů je Kanada, kde mají dohromady 130 000 km², přičemž skoro polovinu tvoří na samém severu záliv královny Maud s rozlohou 62 800 km².

Úmluva upřesňuje ochranu území z hledisek botanických, ekologických, zoologických a hydrologických. Vody na území mokřadů mohou být trvalé či dočasné, přirozené i umělé, stojaté i tekoucí, sladké i mořské slané a to s maximální hloubkou 6 metrů.[3]

Úmluva v České republice

[editovat | editovat zdroj]
RS 4 Lednické rybníky

Po vzniku samostatné České republiky byl ustaven v roce 1993 Český ramsarský výbor. Zákon o přistoupení k celosvětové Ramsarské úmluvě přijala Česká a Slovenská Federativní republika 2. února 1990. Na území České republiky je vyhlášeno 14 významných mokřadů, první jsou ještě z období Československa.

V roce 1990

Svět - RS2 Třeboňské rybníky

V roce 1993

  • RS5: Litovelské Pomoraví – 5122 ha
  • RS6: Poodří – 5450 ha
  • RS7: Krkonošská rašeliniště – 230 ha
  • RS8: Třeboňská rašeliniště – 1100 ha
  • RS9: Mokřady dolního Podyjí – 11525 ha

V roce 1997

V roce 2004

  • RS11: Podzemní Punkva – 1571 ha

V roce 2006

  • RS12: Krušnohorská rašeliniště – 11224 ha

V roce 2012

  • RS13: Horní Jizera – 2303 ha
  • RS14: Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa – 3223 ha

V odborném českém tisku je pojem Ramsarská úmluva označován zkratkou RAMSAR.[6]

Slovensko

[editovat | editovat zdroj]

Na Slovensku je evidováno těchto třináct mokřadů mezinárodního významu, které jsou zapsány jako ramsarské lokality (v závorce datum zápisu): Parížske močiare (2. 7. 1990), Senianske rybníky (2. 7. 1990), Šúr (2. 7 . 1990), Dunajské luhy (26. 5. 1993), Latorica (26. 5. 1993), Niva Moravy (26. 5. 1993), Alúvium Rudavy (17. 2. 1998), Mokřady Oravské kotliny (17. 2 . 1998), Mokřady Turce (17. 2. 1998), Poiplie (17. 2. 1998), Řeka Orava a její přítoky (17. 2. 1998), Domica (2. 2. 2001), Tisa (4. 12 . 2004).

Rusko

[editovat | editovat zdroj]

Koncem července 2025 ruská Duma jednomyslně schválila zákon o vypovězení Ramsarské úmluvy.[7][8][9]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ ŠPIČKOVÁ, Petra. Ochránci mokřadů nesouhlasí s přípravou stavby kanálu na Odře. ČT24 [online]. 2020-11-23 [cit. 2021-06-28]. Dostupné online. 
  2. ↑ Český ramsarský výbor nesouhlasí s přípravou stavby kanálu. Ekolist.cz [online]. 2020-11-23 [cit. 2021-06-28]. Dostupné online. 
  3. ↑ MODRÝ, Martin; SÝKOROVÁ, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 21. 
  4. ↑ Implementace Ramsarské úmluvy v ČR [online]. [cit. 2021-06-28]. Dostupné online. 
  5. ↑ Chráněná území ČR, Liberecko, svazek III. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2002. ISBN 80-86064-43-3. Kapitola Okres Česká Lípa, s. 80, 88. 
  6. ↑ HONCŮ, Miroslav. Sborník Bezděz 2005. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipska, 2005, s. 177. ISSN 1211-9172. 
  7. ↑ ГАБДУЛЛИНА, Эмилия; ЧЕРНЫХ, Александр. Водно-болотные неугодья. Kommersant [online]. 2025-07-23 [cit. 2025-07-24]. Dostupné online. (rusky) 
  8. ↑ Выход из Рамсарской конвенции. Sovětskaja Rossija [online]. 2025-07-23 [cit. 2025-07-24]. Dostupné online. (rusky) 
  9. ↑ Россия покинет Рамсарскую конвенцию. Национальное информационное агентство: Экология [online]. 2025-07-23 [cit. 2025-07-24]. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ramsarská_úmluva&oldid=25129656“