Ramsarská úmluva
 Logo Ramsarské úmluvy | |
| Pracovní verze | 30. listopad - 12. prosinec 2015 |
|---|---|
| Podepsána | 2. únor 1971 |
| Umístění | Rámsar (Írán) |
| Účinnost | 21. prosinec 1975 |
| Podmínky | podepsání 7 zeměmi |
| Účastníci | 169 |
| Depozitář | Generální tajemník OSN |
| Jazyky | angličtina, francouzština a španělština |
| Oficiální web | www |
Ramsarská úmluva, celý názvem Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (francouzsky Convention de Ramsar, anglicky The Ramsar Convention on Wetlands) je smlouva, která byla uzavřena 2. února roku 1971 v Rámsaru v Íránu. Slouží k ochraně mokřadů, které jsou mezinárodně významné pro ochranu ptactva. Mokřadům, kterých se smlouva týká, se říká ramsarské.
Mokřady na Zemi[editovat | editovat zdroj]
Smlouva – úmluva zavazuje členské země vyhlásit na svém území alespoň jeden mokřad, který lze zařadit do mezinárodního seznamu mokřadů a také mu věnovat dostatečnou míru ochrany.[1][2] V roce 2012 tento dokument podepsalo 160 států světa. Den 2. únor (den založení) je Světový den mokřadů.
Ramsarskými mokřady se v současnosti označuje 1801 mokřadů s celkovou rozlohou okolo 1 630 000 km². Nejvíce – 166 – jich je ve Spojeném království. Státem s největší celkovou rozlohou ramsarských mokřadů je Kanada, kde mají dohromady 130 000 km², přičemž skoro polovinu tvoří na samém severu Záliv královny Maud s rozlohou 62 800 km².
Úmluva upřesňuje ochranu území z hledisek botanických, ekologických, zoologických a hydrologických. Vody na území mokřadů mohou být trvalé či dočasné, přirozené i umělé, stojaté i tekoucí, sladké i mořské slané a to s maximální hloubkou 6 metrů.[3]
Úmluva v České republice[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Po vzniku samostatné České republiky byl ustaven v roce 1993 Český ramsarský výbor. Zákon o přistoupení k celosvětové Ramsarské úmluvě přijala Česká a Slovenská Federativní republika 2. února 1990. Na území České republiky je vyhlášeno 14 významných mokřadů, první jsou ještě z období Československa.
V roce 1990
- RS1: Šumavská rašeliniště – 10 225 ha[4]
- RS2: Třeboňské rybníky – 10 165 ha
- RS3: Novozámecký a Břehyňský rybník – 923 ha[5]
- RS4: Lednické rybníky – 650 ha
V roce 1993
- RS5: Litovelské Pomoraví – 5122 ha
- RS6: Poodří – 5450 ha
- RS7: Krkonošská rašeliniště – 230 ha
- RS8: Třeboňská rašeliniště – 1100 ha
- RS9: Mokřady dolního Podyjí – 11525 ha
V roce 1997
- RS10: Mokřady Liběchovky a Pšovky – 350 ha
V roce 2004
- RS11: Podzemní Punkva – 1571 ha
V roce 2006
- RS12: Krušnohorská rašeliniště – 11224 ha
V roce 2012
- RS13: Horní Jizera – 2303 ha
- RS14: Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa 3223 ha
V odborném českém tisku je pojem Ramsarská úmluva označován zkratkou RAMSAR.[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ochránci mokřadů nesouhlasí s přípravou stavby kanálu na Odře. ČT24 [online]. [cit. 2021-06-28]. Dostupné online.
- ↑ Český ramsarský výbor nesouhlasí s přípravou stavby kanálu. Ekolist.cz [online]. [cit. 2021-06-28]. Dostupné online.
- ↑ MODRÝ ING. PHD, Martin; SÝKOROVÁ RNDR, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 21.
- ↑ Implementace Ramsarské úmluvy v ČR [online]. [cit. 2021-06-28]. Dostupné online. (česky)
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území ČR, Liberecko, svazek III. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2002. ISBN 80-86064-43-3. Kapitola Okres Česká Lípa, s. 80, 88.
- ↑ HONCŮ, Miroslav. Sborník Bezděz 2005. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipska, 2005, s. 177. ISSN 1211-9172.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ramsarská úmluva na Wikimedia Commons 
Dílo Ramsarská úmluva ve Wikizdrojích- (anglicky) Oficiální stránky úmluvy
- (česky) Ramsarská úmluva na webu AOPK
- (česky) Web českého ministerstva ŽP
- (česky) Web Cestování i.dnes o nových lokalitách
