Bažant královský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxBažant královský
alternativní popis obrázku chybí
Bažant královský - samec
Stupeň ohrožení podle IUCN
Zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád hrabaví (Galliformes)
Čeleď bažantovití (Phasianidae)
Rod bažant (Syrmaticus)
Binomické jméno
Syrmaticus reevesii
(Gray, 1829)
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bažant královský (Syrmaticus reevesii) je velký pták z řádu hrabavých. Své latinské druhové jméno získal na počest britského přírodovědce Johna Reevese, který v roce 1831 jako první dovezl do Evropy živé zástupce tohoto druhu.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Samec bažanta královského

Tak jako většina bažantů má i bažant královský vyvinut výrazný pohlavní dimorfismus. Samec je se svým „šupinatým“ peřím zlaté, bílé nebo červené barvy velmi nápadný. Může měřit až 240 cm, z toho však připadá více než 170 cm na extrémně dlouhý, stříbrošedý ocas s příčnými hnědými proužky. Hlavu má zbarvenou bíle a přes oko se mu táhne silný černý pruh, silné nohy jsou šedé. Samice jsou oproti samcům nenápadně hnědé s černým temenem.

Mladí jedinci se spíše podobají samicím.

Rozšíření a biotop[editovat | editovat zdroj]

Bažant královský je endemitem jehličnatých horských lesů na území severní a střední Číny. Člověkem však byl vysazen i do USA, České republiky, Slovenska, Rakouska, Francie, Spojeného království a na Havajské ostrovy. Je chován jako okrasný pták i lovná zvěř. Lovci oceňují jeho ocasní pera jako lákavou trofej. V Číně jsou jeho pera používána jako ozdoba a součást kostýmu herců tradiční čínské opery. Maso má údajně tuhé a méně chutné než bažant obecný.

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Bažant královský je více vázán na lesní prostředí než jiné druhy bažantů. Je velmi plachý, při vyrušení odlétá do korun stromů nebo se ukrývá v houštinách. Rozmnožuje se na jaře, tok probíhá v únoru a březnu. Samci si v období toku a hnízdění obhajují značně velké hnízdní revíry, odkud agresívně vyhánějí jiné příslušníky svého druhu i další druhy bažantů. V místech společného výskytu útočí i na bažanty obecné. Samec se páří s 1-2 slípkami, v období hnízdění hlídá samice i mláďata. Slípka klade 7-14 vajec, inkubace trvá 24 dnů. Bažant královský se živí převážně semeny a plody dřevin, kuřátka v prvních dvou měsících života sbírají hmyz a pavouky.

Bažant královský v Česku[editovat | editovat zdroj]

Na území Česka byli první bažanti královští dovezeni již koncem 19. století, chov se však rozšířil až v prvním desetiletí 20. století. Byli chováni především na Moravě, a to jak v bažantnicích, tak ve volných honitbách. Volně žijící populace se vyskytovaly hlavně v lužních lesích v okolí Litovle, Chropyně, Kroměříže, Lipníka nad Bečvou a Břeclavi. V 70. letech 20. stol. činil roční odstřel asi 200-300 kusů. V současné době jsou u nás bažanti královští chováni v některých bažantnicích (např. Pohoří) a částečně i ve volnosti, hlavně kolem Chropyně. Současná populace však nepřesahuje 100 jedinců. Přesto je v Česku bažant královský řazen mezi lovnou zvěř a má stanovenou dobu lovu na 16. 10. – 15. 3. Loví se většinou pouze kohouti. Slepice je možno lovit pouze v bažantnicích z důvodů regulace početnosti, a to od 16. 10. do konce roku. Loví se většinou na čekané nebo v toku, někdy i na honech.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Reeves's Pheasant na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN 2017.1. Dostupné online. [cit. 2017-06-12]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]