Níhov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Níhov
Kaple sv. Václava v Níhově

Kaple sv. Václava v Níhově

znak obce Níhovvlajka obce Níhovznakvlajka

status: obec
LAU 2 (obec): CZ0643 596191
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (LAU 1): Brno-venkov (CZ0643)
obec s rozšířenou působností: Tišnov
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální území: Níhov
katastrální výměra: 4,92 km²
počet obyvatel: 226 (2017)[1] (e)
nadmořská výška: 474 m n. m.
PSČ: 594 55
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Níhov 17
59455 Dolní Loučky
starosta / starostka: Josef Klíma
Oficiální web: www.nihov.cz
E-mail: obec.nihov@cbox.cz

Níhov
Red pog.svg
Níhov
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Níhov se nachází v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládá se v Křižanovské vrchovině, přibližně 12 kilometrů západně od Tišnova.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Rybník Bařina

Obec leží na východním úpatí Českomoravské vrchoviny, asi 10 km severně od Velké Bíteše, kde je přivaděč k dálnici D1 Praha - Brno. V blízkosti protéká potok Halda a nalézá se zde několik rybníků, z nichž největší je Bařina a další např. Halda a Tomkův.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349.

Původně ves, ležící severovýchodně od Velké Bíteše v nadmořské výšce asi 470 m, patřila již počátkem 14. století k osovskému panství. V roce 1365 prodal ji Jindřich z Osové Janu staršímu z Meziříčí, od meziříčských se dostala přes Lacka z Kravař na druhou linii pánů z Lomnice a s nimi k Náměšti, kde byla až do zrušení poddanství v roce 1848. Současně, zvláště pak v létech 1412-1470 , existoval vladycký rod pánů z Níhova, který měl majetek jak ve vsi samé, tak např. i v Rozseči, Vidoníně nebo Osové Bítýšce. Robotou byli osadníci povinni své vrchnosti, desátky odevzdávali i vrchnosti církevní – faráři ve Březí – kam Níhov patřil.

Velmi zajímavá je historie vzniku níhovské školy: s vyučováním bylo započato v roce 1822, první učitel byl Josef Vokůrka, tkadlec a námezdní dělník, který se v uvedeném roce přistěhoval. Původně bylo vyučováno „po domech“ , pak v bytě učitele v čp. 8, později byla tato privátní škola přeložena do chaloupky u čp. 3. Teprve v padesátých letech 19. století bylo za prvního skutečného učitele Jana Kouřila započato se stavbou takzvané staré školní budovy, která nesloužila dlouho, byla obcí prodána Josefu Hamříkovi a místo ní byla postavena budova nová, která s různými úpravami sloužila až do roku 1978, kdy byla škola v Níhově pro malý počet dětí uzavřena. Za léta kdy škola v Níhově existovala, se vystřídala řada učitelů, z nichž mnozí např. Vilém Kožnárek a Jan Vetiška jsou známi i starším občanům velkobítešským.

Stejně jako škola, byl v Níhově založen i jeden z prvních požárních sborů v okolí. Bylo to v roce 1893 za starostenství Jana Jaška.

Okupace obce, válečná léta a dny osvobození se podobaly v průběhu sousedním obcím. Po osvobození se začal i Níhov měnit: byly postaveny veřejné i obytné budovy, provedeny úpravy návsi a zbudována kanalizace, zřízena nová prodejna, hostinec Jednoty a další. V roce 1957 bylo v obci založeno JZD, které hospodařilo samostatné do roku 1970 a dosahovalo výborných výsledků. V tomto roce bylo sloučeno s JZD Lubné a v roce 1974 přešlo do JZD Horka v Křoví. Po změnách v politice zemědělského hospodaření se velké zemědělské celky rozpadají na menší. I družstevníci v Níhově si založili samostatné Hospodářské obchodní družstvo. V 90. létech 20. století dostal i Níhov, stejně jako sousední obce obecní samosprávu vyloučením z Velké Bíteše.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[2]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011[3]
288 291 269 290 249 242 244 180 249 255 232 184 206 206

Obecní symbolika[editovat | editovat zdroj]

Návrh znaku a praporu vychází ze dvou atributů:

  1. ze znaku místního vladyckého rodu Nihovců z Nihova, majícího ve znaku obecnou figuru rohů neznámých barev. Stylizace rohů, užitých ve znaku Níhova, odpovídá způsobu kreslení této figury ve 14.století, tedy v období "heraldické klasiky".
  2. z atributu patrona místní sakrální stavby - jedná se o atribut sv. Václava - obecnou figuru koruna.

Současné dění v obci[editovat | editovat zdroj]

V roce 1997 proběhly oslavy 125. výročí postavení zdejší kaple sv. Václava. Ve stejném roce byla postavena mateřská škola, v roce 2000 byla obec plynofikována a v roce 2003 byl uveden do provozu obecní vodovod. V roce 2009 bylo započato s výstavbou tlakové kanalizace a čistírnou odpadních vod. Stavba byla dokončena v roce 2010. V roce 2012 proběhla přestavba tenisových kurtů na víceúčelové hřiště. V tomto roce také byly zřízeny nové oficiální internetové stránky obce. V roce 2013 proběhla rozsáhlá rekonstrukce v místním kulturním domě, která vedla k vytvoření nového zázemí pro pořádání akcí v parku za hospodou.

Přehled kulturních akcí během roku[editovat | editovat zdroj]

Během roku se v obci pravidelně konají následující akce:

  • leden - tříkrálová sbírka
  • únor - ostatky, dětský maškarní bál
  • květen - oslava dne matek
  • červen - dětský den
  • červenec - folkový festival Níhovské prameny
  • září - Svatováclavská pouť
  • říjen - uspávání broučků (lampionový průvod)
  • listopad - výlovy okolních rybníků
  • prosinec - Mikulášská nadílka, Svatoštěpánské koledování

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kaple sv. Václava
  • Křížová cesta pod Chocholí

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, czso.cz
  3. Vybrané základní údaje podle obcí – Jihomoravský kraj, czso.cz

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZAVADIL, Ladislav; TIRAY, Jan. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Bítešský okres. Brno : Musejní spolek v Brně, 1900. 132 s.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]