Níhov
| Níhov | |
 Kaple sv. Václava v Níhově | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0643 596191 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Tišnov |
| Okres (LAU 1) | Brno-venkov (CZ0643) |
| Kraj (NUTS 3) | Jihomoravský (CZ064) |
| Historická země | Morava |
| Zeměpisné souřadnice | 49°20′30″ s. š., 16°15′27″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 239 (2020)[1] |
| Rozloha | 4,94 km² |
| Katastrální území | Níhov |
| Nadmořská výška | 474 m n. m. |
| PSČ | 594 55 |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu |
Níhov 17 59455 Dolní Loučky obec.nihov@cbox.cz |
| Starosta | Jan Dvořáček |
|
Oficiální web: www | |
  Níhov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 104540 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Níhov je obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládá se v Křižanovské vrchovině, přibližně 12 kilometrů západně od Tišnova. Žije zde 239[1] obyvatel.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Obec leží na východním úpatí Českomoravské vrchoviny, asi 10 km severně od Velké Bíteše, kde je přivaděč k dálnici D1 Praha–Brno. V blízkosti protéká potok Halda a nalézá se zde několik rybníků, z nichž největší je Bařina a další např. Halda a Tomkův.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349.
Původně ves, ležící severovýchodně od Velké Bíteše v nadmořské výšce asi 470 m, patřila již počátkem 14. století k osovskému panství. V roce 1365 prodal ji Jindřich z Osové Janu staršímu z Meziříčí, od meziříčských se dostala přes Lacka z Kravař na druhou linii pánů z Lomnice a s nimi k Náměšti, kde byla až do zrušení poddanství v roce 1848. Současně, zvláště pak v letech 1412–1470 , existoval vladycký rod pánů z Níhova, který měl majetek jak ve vsi samé, tak např. i v Rozseči, Vidoníně nebo Osové Bítýšce. Robotou byli osadníci povinni své vrchnosti, desátky odevzdávali i vrchnosti církevní – faráři ve Březí – kam Níhov patřil.
Velmi zajímavá je historie vzniku níhovské školy: s vyučováním bylo započato v roce 1822, první učitel byl Josef Vokůrka, tkadlec a námezdní dělník, který se v uvedeném roce přistěhoval. Původně bylo vyučováno „po domech“ , pak v bytě učitele v čp. 8, později byla tato privátní škola přeložena do chaloupky u čp. 3. Teprve v padesátých letech 19. století bylo za prvního skutečného učitele Jana Kouřila započato se stavbou takzvané staré školní budovy, která nesloužila dlouho, byla obcí prodána Josefu Hamříkovi a místo ní byla postavena budova nová, která s různými úpravami sloužila až do roku 1978, kdy byla škola v Níhově pro malý počet dětí uzavřena. Za léta kdy škola v Níhově existovala, se vystřídala řada učitelů, z nichž mnozí např. Vilém Kožnárek a Jan Vetiška jsou známi i starším občanům velkobítešským.
Stejně jako škola, byl v Níhově založen i jeden z prvních požárních sborů v okolí. Bylo to v roce 1893 za starostenství Jana Jaška.
Okupace obce, válečná léta a dny osvobození se podobaly v průběhu sousedním obcím. Po osvobození se začal i Níhov měnit: byly postaveny veřejné i obytné budovy, provedeny úpravy návsi a zbudována kanalizace, zřízena nová prodejna, hostinec Jednoty a další. V roce 1957 bylo v obci založeno JZD, které hospodařilo samostatné do roku 1970 a dosahovalo výborných výsledků. V tomto roce bylo sloučeno s JZD Lubné a v roce 1974 přešlo do JZD Horka v Křoví. Po změnách v politice zemědělského hospodaření se velké zemědělské celky rozpadají na menší. I družstevníci v Níhově si založili samostatné Hospodářské obchodní družstvo. V letech 1980–1991 byl Níhov součástí Velké Bíteše.[2]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 288 | 291 | 269 | 290 | 249 | 242 | 244 | 180 | 249 | 255 | 232 | 184 | 206 | 206 |
Obecní symbolika[editovat | editovat zdroj]
Návrh znaku a praporu vychází ze dvou atributů:
- ze znaku místního vladyckého rodu Nihovců z Nihova, majícího ve znaku obecnou figuru rohů neznámých barev; stylizace rohů, užitých ve znaku Níhova, odpovídá způsobu kreslení této figury ve 14. století, tedy v období „heraldické klasiky“.
- z atributu patrona místní sakrální stavby – jedná se o atribut sv. Václava – obecnou figuru koruna.
Současné dění v obci[editovat | editovat zdroj]
V roce 1997 proběhly oslavy 125. výročí postavení zdejší kaple sv. Václava. Ve stejném roce byla postavena mateřská škola, v roce 2000 byla obec plynofikována a v roce 2003 byl uveden do provozu obecní vodovod. V roce 2009 bylo započato s výstavbou tlakové kanalizace a čistírnou odpadních vod. Stavba byla dokončena v roce 2010. V roce 2012 proběhla přestavba tenisových kurtů na víceúčelové hřiště. V tomto roce také byly zřízeny nové oficiální internetové stránky obce. V roce 2013 proběhla rozsáhlá rekonstrukce v místním kulturním domě, která vedla k vytvoření nového zázemí pro pořádání akcí v parku za hospodou.
Přehled kulturních akcí během roku[editovat | editovat zdroj]
Během roku se v obci pravidelně konají následující akce:
- leden – tříkrálová sbírka
- únor – ostatky, dětský maškarní bál
- květen – oslava dne matek
- červen – dětský den
- červenec – folkový festival Níhovské prameny
- září – Svatováclavská pouť
- říjen – uspávání broučků (lampionový průvod)
- listopad – výlovy okolních rybníků
- prosinec – Mikulášská nadílka, Svatoštěpánské koledování
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kaple sv. Václava
- Křížová cesta pod Chocholí
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Na jihovýchodním okraji katastru obce, při silnici do Katova, se nachází železniční zastávka Níhov ležící na železniční trati Havlíčkův Brod - Křižanov - Brno. Ve směru od Brna jde o poslední zastávku na území Jihomoravského kraje, proto je (od roku 2005) konečným resp. výchozím bodem mnoha vlakových spojů železniční linky Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje S3.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-09-09]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-01-02]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ZAVADIL, Ladislav; TIRAY, Jan. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Bítešský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1900. 132 s.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Níhov na Wikimedia Commons - Územně identifikační registr ČR. Obec Níhov v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
