Nosislav

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nosislav

náves s kostelem sv. Jakuba Staršího
Znak obce NosislavVlajka obce Nosislav
znakvlajka
Lokalita
Status městys
LAU (obec) CZ0643 584720
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1) Brno-venkov (CZ0643)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Židlochovice
Historická země Morava
Katastrální území Nosislav
Katastrální výměra 17,06 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 365 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 186 m n. m.
PSČ 691 64
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa úřadu městyse Úřad městyse Nosislavi
Městečko 54
691 64 Nosislav
Starosta Pavel Fröhlich
Oficiální web: www.nosislav.cz
Email: obecni.urad@nosislav.cz
Nosislav
Nosislav
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nosislav je městys v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládá se při řece Svratce v Dyjsko-svrateckém úval, nedaleko jeho hranice se Ždánickým lesem. Převážná část zastavěného území obce je na levém břehu Svratky, která přitéká do katastru od severu a jejíž směr určuje od začátku trasu dvou hlavních ulic v délce přes dva kilometry. Výhodná poloha svahů a teplé podnebí s mírnými zimami přejí tradičním plodinám v oblasti – vinné révě, meruňkám a jabloním. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.

Jedná se o vinařskou obec ve Velkopavlovické vinařské podoblasti (viniční tratě Šimberky, Přední hory, Kacířky, Kozí hory, Kyndlířky, Staré hory, Flaneky, Randla).

Geologie a geografie[editovat | editovat zdroj]

Geologická stavba byla utvářena v třetihorách, oblast byla zatopena a na dně moře se usazovaly sypké horniny, jemné písky a jíly. Čtvrtohorního stáří je spraš (cihlářská žlutice) vzniklá vlivem mohutných větrů a vody. Nerostné zálezy: pelosiderit a sádrovec x v neogenních jílech a epsomit s mirabilitem (hořké soli ve formě půdních výkvětů). Průmyslově se dosud cihlářských jílů nevyužívá, v minulosti však bylo v katastru několik menších cihelen většinou na nepálené cihly, kterým se říkalo kotovice. V roce 1928 se uvádí šest cihelen v provozu. Pozůstatky těžební činnosti jsou dodnes v terénu viditelné, nejpatrnějším pozůstatkem je komín cihelny za domem čp. 288 (Hanuškova cihelna). Pokusně byla v katastru vrtána nafta, ale bez většího úspěchu. Průměrná nadmořská výška v zastavěné části obce se uvádí 192 m, nejvyšším bodem katastru je vrch Dlouhá liška (237 m). Rozloha katastrálního území je 1679 ha, z toho bylo v 80. letech 20. století uváděno 1257 ha zemědělské půdy, 310 ha lesa, 14 ha vod a 98 ha zastavěných ploch včetně komunikací, dvorů a neplodných ploch. 1257 ha zemědělské půdy šlo dále ještě rozdělit na 1012 ha orné půdy, 19 ha zahrad, 70 ha vinic, 105 ha ovocných sadů, 12 ha luk a 39 ha pastvin.[2]

Přírodní zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Na katastru městyse se nachází přírodní památky Nosislavská zátočina, jediný zachovalý meandr na dolním toku řeky Svratky, Přísnotický les a Knížecí les.

Historie obce[editovat | editovat zdroj]

Písemné zprávy z roku 1278 dokládají dávnou existenci Nosislavi, náhodné vykopávkové nálezy svědčí o osídlení obce již v pravěku. Ves Nosislav byla povýšena dne 4. října 1486 králem Matyášem Korvínem na městys neboli městečko se všemi výsadami, které spočívaly v udělení znaku, pečeti a konání výročních a týdenních trhů.[3]

Ve druhé polovině 20. století obec spravoval místní národní výbor, stavební úřad ale v Hustopečích, zdravotní obvod byl židlochovický (OÚNZ Brno-venkov) a matriční obvod byl v sousedních Velkých Němčicích, kde se nacházelo i sídlo místního JZD Osvobození Velké Němčice. Do Židlochovic také dojížděly děti 5. až 8. ročníku . Obec měla tři obchody, nově postavené pohostinství, poštu a místní knihovnu. Vodovod z vranovického zdroje byl z prvních poválečných let, kanalizace byla částečně provedena při budování nové silnice městečkem v 70. letech 20. století, kdy byla na dvou místech přeložena řeka do nových koryt.[2] Od 23. října 2007 byl obci vrácen status městyse.[4]

Nedaleko Nosislavi stávalo v minulosti několik nyní již zaniklých osad. Nejznámější z nich jsou Želice. Nosislav je dějištěm v knize Pověsti z Nosislavi a okolí (2001) od Josefa Buriana.[5]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[6]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011[7]
1 270 1 357 1 374 1 453 1 462 1 414 1 464 1 319 1 484 1 435 1 333 1 185 1 243 1 259

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Územím obce prochází dálnice D2. Na západní starně katastru prochází silnice II/416 v úseku Židlochovice - Pohořelice, obcí pak silnice II/425 v úseku Židlochovice - Velké Němčice.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Nosislavi.

Na území městečka Nosislav se nacházejí následující evidované nemovité kulturní památky:

  • nejstarší památkou je katolický kostel sv. Jakuba Staršího, který byl přestavěn v době renesance, stojí na místě původní snad již románské stavby. Kostel je obehnán hradbami 4–8 m vysokými se střílnami.
  • evangelický kostel vybudovaný v letech 18721876 je v novorománském slohu.
  • Pozdně gotická vodní tvrz, dnes č. p. 72 se připomíná již v roce 1371. Z původní jednoposchoďové tvrze se dochovala přízemní část s arkýřem na severní straně.
  • Z drobných nemovitých památek je třeba se ještě zmínit o kapličce a soše sv. Jana Nepomuckého v ulici Masarykově (odbočka do polní tratě Přední hora).

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V současnosti se zde každoročně pořádá několik desítek kulturních akcí. K dispozici jsou tenisové kurty, fotbalové a dvě volejbalová hřiště, sportovní hala, dětská hřiště, parky, restaurace atd.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. a b Svoboda, Vladimír: Z místopisu městečka Nosislavi. In 500 let městečka Nosislav, MNV Nosislav 1987, s. 38–39.
  3. ŠTARHA, Ivan. Městečka jihomoravského kraje. Vlastivědný věstník moravský. 2007, roč. 59, čís. 2, s. 178.  
  4. Rozhodnutí č. 27 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. října 2007
  5. Burian, J.: Pověsti z Nosislavi a okolí. Mezi Brnem a Pálavou. BARRISTER & PRINCIPAL, Brno 2001, 1. vydání, 95 s., ISBN 80-86598-03-9
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, czso.cz
  7. Vybrané základní údaje podle obcí – Jihomoravský kraj, czso.cz

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]