Nosislav
| Nosislav | |
 náves s kostelem sv. Jakuba Staršího | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | městys |
| LAU (obec) | CZ0643 584720 |
| Kraj (NUTS 3) | Jihomoravský (CZ064) |
| Okres (LAU 1) | Brno-venkov (CZ0643) |
| Obec s rozšířenou působností a pověřená obec | Židlochovice |
| Historická země | Morava |
| Katastrální území | Nosislav |
| Katastrální výměra | 17,06 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 49°0′50″ s. š., 16°39′16″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 386 (2018)[1] (e) |
| Nadmořská výška | 186 m n. m. |
| PSČ | 691 64 |
| Zákl. sídelní jednotky | 1 |
| Katastrální území | 1 |
| Adresa úřadu městyse |
Úřad městyse Nosislavi Městečko 54 691 64 Nosislav |
| Starosta | Pavel Fröhlich |
|
Oficiální web: www | |
| Email: obecni.urad@nosislav.cz | |
  Nosislav | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nosislav je městys v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládá se při řece Svratce v Dyjsko-svrateckém úval, nedaleko jeho hranice se Ždánickým lesem. Převážná část zastavěného území obce je na levém břehu Svratky, která přitéká do katastru od severu a jejíž směr určuje od začátku trasu dvou hlavních ulic v délce přes dva kilometry. Výhodná poloha svahů a teplé podnebí s mírnými zimami přejí tradičním plodinám v oblasti – vinné révě, meruňkám a jabloním. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.
Jedná se o vinařskou obec ve Velkopavlovické vinařské podoblasti (viniční tratě Šimberky, Přední hory, Kacířky, Kozí hory, Kyndlířky, Staré hory, Flaneky, Randla).
Obsah
Geologie a geografie[editovat | editovat zdroj]
Geologická stavba byla utvářena v třetihorách, oblast byla zatopena a na dně moře se usazovaly sypké horniny, jemné písky a jíly. Čtvrtohorního stáří je spraš (cihlářská žlutice) vzniklá vlivem mohutných větrů a vody. Nerostné zálezy: pelosiderit a sádrovec x v neogenních jílech a epsomit s mirabilitem (hořké soli ve formě půdních výkvětů). Průmyslově se dosud cihlářských jílů nevyužívá, v minulosti však bylo v katastru několik menších cihelen většinou na nepálené cihly, kterým se říkalo kotovice. V roce 1928 se uvádí šest cihelen v provozu. Pozůstatky těžební činnosti jsou dodnes v terénu viditelné, nejpatrnějším pozůstatkem je komín cihelny za domem čp. 288 (Hanuškova cihelna). Pokusně byla v katastru vrtána nafta, ale bez většího úspěchu. Průměrná nadmořská výška v zastavěné části obce se uvádí 192 m, nejvyšším bodem katastru je vrch Dlouhá liška (237 m). Rozloha katastrálního území je 1679 ha, z toho bylo v 80. letech 20. století uváděno 1257 ha zemědělské půdy, 310 ha lesa, 14 ha vod a 98 ha zastavěných ploch včetně komunikací, dvorů a neplodných ploch. 1257 ha zemědělské půdy šlo dále ještě rozdělit na 1012 ha orné půdy, 19 ha zahrad, 70 ha vinic, 105 ha ovocných sadů, 12 ha luk a 39 ha pastvin.[2]
Přírodní zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Na katastru městyse se nachází přírodní památky Nosislavská zátočina, jediný zachovalý meandr na dolním toku řeky Svratky, Přísnotický les a Knížecí les.
Historie obce[editovat | editovat zdroj]
Písemné zprávy z roku 1278 dokládají dávnou existenci Nosislavi, náhodné vykopávkové nálezy svědčí o osídlení obce již v pravěku. Ves Nosislav byla povýšena dne 4. října 1486 králem Matyášem Korvínem na městys neboli městečko se všemi výsadami, které spočívaly v udělení znaku, pečeti a konání výročních a týdenních trhů.[3]
Ve druhé polovině 20. století obec spravoval místní národní výbor, stavební úřad ale v Hustopečích, zdravotní obvod byl židlochovický (OÚNZ Brno-venkov) a matriční obvod byl v sousedních Velkých Němčicích, kde se nacházelo i sídlo místního JZD Osvobození Velké Němčice. Do Židlochovic také dojížděly děti 5. až 8. ročníku ZŠ. Obec měla tři obchody, nově postavené pohostinství, poštu a místní knihovnu. Vodovod z vranovického zdroje byl z prvních poválečných let, kanalizace byla částečně provedena při budování nové silnice městečkem v 70. letech 20. století, kdy byla na dvou místech přeložena řeka do nových koryt.[2] Od 23. října 2007 byl obci vrácen status městyse.[4]
Nedaleko Nosislavi stávalo v minulosti několik nyní již zaniklých osad. Nejznámější z nich jsou Želice. Nosislav je dějištěm v knize Pověsti z Nosislavi a okolí (2001) od Josefa Buriana.[5]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 270 | 1 357 | 1 374 | 1 453 | 1 462 | 1 414 | 1 464 | 1 319 | 1 484 | 1 435 | 1 333 | 1 185 | 1 243 | 1 259 |
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Územím obce prochází dálnice D2. Na západní starně katastru prochází silnice II/416 v úseku Židlochovice - Pohořelice, obcí pak silnice II/425 v úseku Židlochovice - Velké Němčice.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Na území městečka Nosislav se nacházejí následující evidované nemovité kulturní památky:
- nejstarší památkou je katolický kostel sv. Jakuba Staršího, který byl přestavěn v době renesance, stojí na místě původní snad již románské stavby. Kostel je obehnán hradbami 4–8 m vysokými se střílnami.
- evangelický kostel vybudovaný v letech 1872–1876 je v novorománském slohu.
- Pozdně gotická vodní tvrz, dnes č. p. 72 se připomíná již v roce 1371. Z původní jednoposchoďové tvrze se dochovala přízemní část s arkýřem na severní straně.
- Z drobných nemovitých památek je třeba se ještě zmínit o kapličce a soše sv. Jana Nepomuckého v ulici Masarykově (odbočka do polní tratě Přední hora).
Současnost[editovat | editovat zdroj]
V současnosti se zde každoročně pořádá několik desítek kulturních akcí. K dispozici jsou tenisové kurty, fotbalové a dvě volejbalová hřiště, sportovní hala, dětská hřiště, parky, restaurace atd.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Kostel svatého Jakuba Staršího
Evangelický kostel
Socha sv. Jana Nepomuckého
Pozdně gotická vodní tvrz
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
- ↑ a b Svoboda, Vladimír: Z místopisu městečka Nosislavi. In 500 let městečka Nosislav, MNV Nosislav 1987, s. 38–39.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Městečka jihomoravského kraje. Vlastivědný věstník moravský. 2007, roč. 59, čís. 2, s. 178.
- ↑ Rozhodnutí č. 27 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. října 2007
- ↑ Burian, J.: Pověsti z Nosislavi a okolí. Mezi Brnem a Pálavou. BARRISTER & PRINCIPAL, Brno 2001, 1. vydání, 95 s., ISBN 80-86598-03-9
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-01-02]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Želice
- Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Nosislavi
- Michal Blažek
- Vladimír Janko
- Vladimír Židek
- Nosislavská zátočina
- Leopold Benáček
- Josef Burian
- Římskokatolická farnost Nosislav
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nosislav ve Wikimedia Commons - Územně identifikační registr ČR. Obec Nosislav v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
