Nosislav

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nosislav
náves s kostelem sv. Jakuba Staršího
Znak městyse NosislavVlajka městyse Nosislav
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
LAU 2 (obec)CZ0643 584720
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíŽidlochovice
Okres (LAU 1)Brno-venkov (CZ0643)
Kraj (NUTS 3)Jihomoravský (CZ064)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 349 (2022)[1]
Rozloha17,06 km²
Katastrální územíNosislav
Nadmořská výška186 m n. m.
PSČ691 64
Počet domů462 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa úřadu městyseÚřad městyse Nosislavi
Městečko 54
691 64 Nosislav
obecni.urad@nosislav.cz
StarostaPavel Fröhlich
Oficiální web: www.nosislav.cz
Nosislav
Nosislav
Další údaje
Kód obce584720
Kód části obce104868
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nosislav je městys v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládá se při řece Svratce v Dyjsko-svrateckém úvalu, nedaleko jeho přechodu do Ždánického lesa. Převážná část zastavěného území obce je na levém břehu Svratky, která přitéká do katastru od severu a jejíž směr určuje trasu dvou hlavních ulic v délce přes dva kilometry. Výhodná poloha svahů a teplé podnebí s mírnými zimami přejí tradičním plodinám v oblasti – vinné révě, meruňkám a jabloním. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel.

Jedná se o vinařskou obec ve Velkopavlovické vinařské podoblasti (viniční tratě Šimberky, Přední hory, Kacířky, Kozí hory, Kyndlířky, Staré hory, Flaneky, Randla).

Geologie a geografie[editovat | editovat zdroj]

Geologická stavba byla utvářena v třetihorách, oblast byla zatopena a na dně moře se usazovaly sypké horniny, jemné písky a jíly. Čtvrtohorního stáří je spraš (cihlářská žlutice) vzniklá vlivem mohutných větrů a vody. Nerostné zálezy: pelosiderit a sádrovec x v neogenních jílech a epsomit s mirabilitem (hořké soli ve formě půdních výkvětů). Průmyslově se dosud cihlářských jílů nevyužívá, v minulosti však bylo v katastru několik menších cihelen většinou na nepálené cihly, kterým se říkalo kotovice. V roce 1928 se uvádí šest cihelen v provozu. Pozůstatky těžební činnosti jsou dodnes v terénu viditelné, nejpatrnějším pozůstatkem je komín cihelny za domem čp. 288 (Hanuškova cihelna). Pokusně byla v katastru vrtána nafta, ale bez většího úspěchu. Průměrná nadmořská výška v zastavěné části obce se uvádí 192 m, nejvyšším bodem katastru je vrch Dlouhá liška (237 m). Rozloha katastrálního území je 1679 ha, z toho bylo v 80. letech 20. století uváděno 1257 ha zemědělské půdy, 310 ha lesa, 14 ha vod a 98 ha zastavěných ploch včetně komunikací, dvorů a neplodných ploch. 1257 ha zemědělské půdy šlo dále ještě rozdělit na 1012 ha orné půdy, 19 ha zahrad, 70 ha vinic, 105 ha ovocných sadů, 12 ha luk a 39 ha pastvin.[3]

Ochrana přírody a krajiny[editovat | editovat zdroj]

Na katastru městyse se nachází přírodní památky Nosislavská zátočina (jediný zachovalý meandr na dolním toku řeky Svratky), Přísnotický les a Knížecí les. Do severní části katastru zasahuje Přírodní park Výhon.

Historie obce[editovat | editovat zdroj]

Písemné zprávy z roku 1278 dokládají dávnou existenci Nosislavi, náhodné vykopávkové nálezy svědčí o osídlení obce již v pravěku. Ves Nosislav byla povýšena dne 4. října 1486 králem Matyášem Korvínem na městys neboli městečko se všemi výsadami, které spočívaly v udělení znaku, pečeti a konání výročních a týdenních trhů.[4]

Obec patřívala do okresu Hustopeče, případně Židlochovice (pokud existoval), ovšem správní reformou roku 1960 se dostala na severní okraj okresu Břeclav, čímž byla oddělena od svého nejbližšího města Židlochovic.[5] Příslušný stavební úřad tak sídlil v Hustopečích, ale zdravotní obvod byl židlochovický (OÚNZ Brno-venkov) a do Židlochovic v sousedním okrese také dojížděly děti 5. až 8. ročníku . Matriční obvod pro Nosislav sídlil v blízkých Velkých Němčicích, kde se nacházelo i sídlo místního JZD Osvobození Velké Němčice.

Obec měla tři obchody, nově postavené pohostinství, poštu a místní knihovnu. Vodovod z vranovického zdroje byl již z prvních poválečných let, kanalizace byla částečně provedena při budování nové silnice městečkem v 70. letech 20. století, kdy byla na dvou místech přeložena řeka do nových koryt.[3]

1. ledna 1996 byla Nosislav převedena z okresu Břeclav do okresu Brno-venkov.[6] Po zrušení okresních úřadů roku 2003 připadla do správního obvodu ORP Židlochovice. 23. října 2007 byl obci oficiálně vrácen status městyse.[7]

Nedaleko Nosislavi ve středověku stávalo několik nyní již zaniklých osad. Nejznámější z nich jsou Želice.

Nosislav je dějištěm v knize Pověsti z Nosislavi a okolí (2001) od Josefa Buriana.[8] Výskytu Nosislavi v krásné literatuře je věnuje Nosislavská čítanka autora Blahoslava Španiela.[9]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel (sčítání lidu)[10]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
1 270 1 357 1 374 1 453 1 462 1 414 1 464 1 319 1 484 1 435 1 333 1 185 1 243 1 259

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Obcí vede silnice II/425 v úseku Židlochovice – Velké Němčice.

Územím obce dále okrajově prochází dálnice D2 (na severovýchodě), silnice II/416 (úsek ŽidlochovicePohořelice, na severozápadě) a silnice II/381 (úsek Vranovice – Velké Němčice, na jižní hranici).

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Nosislavi.

Na území městečka Nosislav se nacházejí následující evidované nemovité kulturní památky:

  • nejstarší památkou je katolický kostel sv. Jakuba Staršího, který byl přestavěn v době renesance, stojí na místě původní snad již románské stavby. Kostel je obehnán hradbami 4–8 m vysokými se střílnami.
  • evangelický kostel vybudovaný v letech 18721876 je v novorománském slohu.
  • Pozdně gotická vodní tvrz, dnes č. p. 72 se připomíná již v roce 1371. Z původní jednoposchoďové tvrze se dochovala přízemní část s arkýřem na severní straně.
  • Z drobných nemovitých památek je třeba se ještě zmínit o kapličce a soše sv. Jana Nepomuckého v ulici Masarykově (odbočka do polní tratě Přední hora).

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V současnosti se zde každoročně pořádá několik desítek kulturních akcí. K dispozici jsou tenisové kurty, fotbalové a dvě volejbalová hřiště, sportovní hala, dětská hřiště, parky, restaurace atd.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. a b Svoboda, Vladimír: Z místopisu městečka Nosislavi. In 500 let městečka Nosislav, MNV Nosislav 1987, s. 38–39.
  4. ŠTARHA, Ivan. Městečka jihomoravského kraje. Vlastivědný věstník moravský. 2007, roč. 59, čís. 2, s. 178. 
  5. Historie Židlochovicka - Region Židlochovicko. www.zidlochovicko.cz [online]. [cit. 2021-10-01]. Dostupné online. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl [online]. Praha: ČSÚ, 2006 [cit. 2021-10-01]. Dostupné online. 
  7. Rozhodnutí č. 27 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. října 2007
  8. Burian, J.: Pověsti z Nosislavi a okolí. Mezi Brnem a Pálavou. BARRISTER & PRINCIPAL, Brno 2001, 1. vydání, 95 s., ISBN 80-86598-03-9
  9. ŠPANIEL, Blahoslav. Nosislavská čítanka: Nosislav v krásné literatuře. první. vyd. Nosislav: Obecní úřad Nosislav, 1996. 96 s. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-01-02]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]