Dálnice D2

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o dálnici v Česku. O dálnici na Slovensku pojednává článek Dálnice D2 (Slovensko).
Dálnice D2
CZ traffic sign IS16a - D2.svg
CZ traffic sign IS17 - E65.svg
Mapa
Motorway D2-CZ map.svg
Základní údaje
Provozovatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR
Začátek dálnice: Brno
(49°9′44″ s. š., 16°37′56″ v. d.)
Konec dálnice: Lanžhot
(48°41′11″ s. š., 16°59′14″ v. d.)
Celková délka: 61 km
v provozu: 61 km
ve výstavbě: 0 km
v přípravě: 0 km
Region:
D2 u MUK Blucina.jpg
Dálnice D2 u Blučiny ve směru k Brnu
Průběh dálnice
    CZ traffic sign IZ1a.svg Začátek dálnice SilniceI41.svg
    AB-Kreuz-grün.svg (1) Brno-jih CZ traffic sign IS16a - D1.svg CZ traffic sign IS17 - E50.svg CZ traffic sign IS17 - E65.svg CZ traffic sign IS17 - E462.svg
    AB-Brücke.svg Most přes řeku Svitavu (75 m)
    AB-AS-grün.svg (3) Chrlice SilniceII152.svg
    CZ-E11f S časovým poplatkem a mýtným (2016).jpg U+25BC.svg Začátek zpoplatněného úseku
    AB-Brücke.svg Most přes říčku Litava (25 m)
    AB-AS-grün.svg (11) Blučina SilniceII416.svg
    Zeichen 314 - Parkplatz, StVO 2013.svg AB-Tank.svg U+25C0.svgU+25B6.svg Odpočívka Zeleňák
    AB-Brücke.svg Most přes Křepický potok (40 m)
    AB-AS-grün.svg (25) Hustopeče SilniceII425.svg
    AB-Brücke.svg Most přes potok Pradlenka (42 m)
    Zeichen 314 - Parkplatz, StVO 2013.svg AB-Tank.svg U+25C0.svg Odpočívka Starovičky
    AB-Brücke.svg Most přes železniční trať Hodonín–Zaječí (42 m)
    AB-AS-grün.svg (41) Podivín SilniceII422.svg
    Zeichen 314 - Parkplatz, StVO 2013.svg AB-Tank.svg U+25C0.svgU+25B6.svg Odpočívka Ladná
    AB-AS-grün.svg (48) Břeclav SilniceI55.svg
    AB-Brücke.svg Most přes železniční trať Přerov–Břeclav (104 m)
    AB-Brücke.svg Most přes řeku Kyjovku (49 m)
    CZ-E11f S časovým poplatkem a mýtným (2016).jpg U+25B2.svg Konec zpoplatněného úseku (pouze ve směru ze Slovenska)
    Zeichen 314 - Parkplatz, StVO 2013.svg U+25C0.svgU+25B6.svg Odpočívka Lanžhot
    AB-Brücke.svg Most přes potok Čtvrtý járek (40 m)
    AB-Brücke.svg Most přes železniční trať Havlíčkův Brod – Kúty (110 m)
    AB-Brücke.svg Most přes potok (63 m)
    AB-Brücke.svg Most přes potok Kopanice (36 m)
    AB-Brücke.svg Most přes potok (40 m)
    AB-Brücke.svg Most přes řeku Moravu (877 m)
    EU-Icon.svg (61) Hraniční přechod Lanžhot/Kúty Flag of Slovakia.svg Diaľnica D2.svg E65-SVK.svg

Dálnice D2 (tzv. Bratislavská dálnice) je dálnice, která vede z Brna přes Břeclav k Lanžhotu, kde na hraničním přechodu Lanžhot/Kúty končí a kde na ni navazuje slovenská dálnice D2.

Popis trasy dálnice[editovat | editovat zdroj]

Dálnice D2 je dokončená dálnice vedoucí z Brna přes Břeclav na hraniční přechod Lanžhot/Kúty. Je dlouhá 60,9 km[1] a je v celé své délce čtyřpruhová.

Po dálnici je v téměr celém jejím úseku, tj. od mimoúrovňové křižovatky Brno-jih až po konec dálnice na hraničním přechodu Lanžhot/Kúty, vedena evropská silnice E65.

Dálnice D2 začíná na jihu Brna provizorním navázáním na silnice I/41, přičemž v budoucnu je plánováno, že bude volně navazovat na Bratislavskou radiálu. Ihned za začátkem se nachází mimoúrovňová křižovatka Brno-jih, kde se s dálnicí D2 kříží dálnice D1 a kterou dálnice D2 prochází severojižním směrem. Od této křižovatky dále je po dálnici vedena i evropská silnice E65. Dálnice pokračuje od křižovatky jižním směrem, a to souběžně s řekami Svitava, která je východně od dálnice, a Svratka, která je zase západně od dálnice, až k jejich soutoku, který obchází východně. Dále prochází nížinným územím Dyjsko-svrateckého úvalu, přičemž se mírně stáčí na jihovýchod k Hustopečím.

Hustopeče dálnice obchází po východním okraji, přičemž současně prochází i zvlněnou krajinou Ždánického lesa. U Hustopečí se dostává do těsné blízkosti vedené silnice II/425 a železniční tratě spojující Brno a Břeclav. Obě komunikace i železniční trať vedou v těsné blízkosti souběžně až k Břeclavi. Prochází přitom kolem Velkých Pavlovic, Podivína a Velkých Bílovic. Pro tento úsek dálnice je příznačné, že se jedná o relativně dlouhý a rovný úsek procházející nížinným územím jižní Moravy. Severovýchodně od Břeclavi se souběžná silnice II/425 a železniční trat spojující Brno a Břeclav od dálnice oddělují, samotná dálnice potom pokračuje dál jihovýchodním směrem, přičemž přechází přes železniční trať Přerov–Břeclav a obchází samotnou Břeclav po východní straně. Následně prochází kolem města Lanžhot, přechází přes železniční trať z Břeclavi do Kút a vstupuje do lužních lesů řeky Moravy. Zde, na 59. km, se nachází nejnižší bod české dálniční sítě v nadmořské výšce 157 m. Dálnice končí na hranici České republiky a Slovenska, na 877 m dlouhém hraničním mostě přes řeku Moravu, kde na ni navazuje slovenská dálnice D2.

Dálnice je v celé své délce postavena v kategorii D 26,5/120.[2][3]

Historie výstavby[editovat | editovat zdroj]

První úvahy o dnešní dálnici D2 se objevily již v druhé polovině 50. let 20. století v rámci úvah o dálničním tahu mezi Brnem a Bratislavou, který měl na území dnešní České republiky vést z Brna kolem Břeclavi na území dnešní Slovenské republiky. V roce 1958 bylo rozhodnuto o přípravě obnovení výstavby dálnic, přičemž se plánovalo s výstavbou dálničního tahu spojujícího Prahu, Brno a Bratislavu.[4] Součástí sítě dálnic a rychlostních silnic se dálnice D2 stala v roce 1963 přijetím koncepce dlouhodobého rozvoje silniční sítě a místních komunikací.[5][4]

Výstavba dnešní dálnice D2 byla zahájena v roce 1974[2][3][6] stavbou necelých 12 km dlouhého úseku mezi Brnem a Blučinou. V následujících třech letech byly postupně zahájeny stavby všech zbývajících úseků.[2][3] Během výstavby bylo upuštěno od realizace tří původně zamýšlených mimoúrovňových křižovatek, a to mimoúrovňové křižovatky Velké Němčice na 19. km v místě křížení se silnicí II/381, mimoúrovňové křižovatky Velké Pavlovice na 33. km v místě křížení se silnicí II/421 a mimoúrovňové křižovatky Břeclav-jih na 60. km v místě křížení se silnicí II/425.[3]

Prvním úsekem otevřeným pro veřejnost byl 23 km dlouhý úsek mezi Brnem a Starovicemi zprovozněný v roce 1978. O rok později následovalo zprovoznění navazujícího 2 km dlouhého úseku od Starovic po mimoúrovňovou křižovatku Hustopeče a v roce 1980 byl zprovozněn zbývající úsek dálnice od mimoúrovňové křižovatky Hustopeče až po státní hranici se Slovenskou republikou dlouhý 36 km.[2][3][6] Nutno ovšem pro úplnost doplnit, že část dálnice, jak byla v 60. letech 20. století naplánována, se nyní nachází na území dnešní Slovenské republiky a je součástí slovenské dálniční sítě, přičemž stavba této části byla zahájena již v roce 1969 a tato část byla zprovozněna v roce 1973.[6]

V roce 1993 se Česká republika a Slovensko staly samostatnými státy, a proto byl na 56. kilometru dálnice vybudován hraniční přechod Lanžhot/Kúty. Dálnice D2 se tak stala první dálnicí české dálniční sítě, která vedla na státní hranici a hraniční přechod Lanžhot/Kúty byl prvním dálničním hraničním přechodem české dálniční sítě. Jeho zajímavostí je, že proto, že vznikl v důsledku osamostatnění České republiky a Slovenska, se hraniční přechod na tomto místě v době plánování a následné výstavby dálnice D2 neuvažoval, neboť oba státy tvořily jeden stát. V roce 2007 byl hraniční přechod zrušen, neboť jak Česká republika, tak i Slovensko vstoupily do tzv. Schengenského prostoru, uvnitř kterého jsou zrušeny kontroly osob překračujících hranice. Prostor hraničního přechodu byl následně upraven na odpočívku Lanžhot.

Přehled postupu výstavby a zprovoznění dálnice D2
Úsek Staničení (km) Délka Zahájení stavby Zprovoznění
Brno-jih – Blučina (stavba 021) 0,000 – 11,700 11,700 km 1974 4. 10. 1978
Blučina – Hustopeče (stavba 022) 11,700 – 24,750 13,050 km 1975 4. 10. 1978 a 7. 12. 1979
Hustopeče – Břeclav (stavba 023) 24,750 – 48,500 23,750 km 1976 8. 11. 1980
Břeclav – státní hranice se Slovenskem (stavba 024) 48,500 – 60,700 12,200 km 1977 8. 11. 1980

Připravované projekty[editovat | editovat zdroj]

Dálnice D2 je podle současné koncepce dálniční sítě dokončena v celé své délce. Všechny připravované projekty se tudíž týkají pouze stavebních úprav již hotových úseků.

První plánovaná úprava se týká nahrazení dosavadního provizorního navázní na silnici I/41 volným navázáním na Bratislavskou radiálu, která vytvoří spojení s Velkým městským okruhem a středem Brna.

V rámci dalšího projektu se připravuje rozšíření dálnice na tři jízdní pruhy v každém směru, a to v úseku mezi mimoúrovňovou křižovatkou Brno-jih a mimoúrovňovou křižovatkou Chrlice.

Dále se v rámci rozšíření dálnice D1 v okolí Brna na tři jízdní pruhy v každém směru připravuje i přestavba mimoúrovňové křižovatky Brno-jih, která v současnosti dosahuje své maximální kapacity.

Dalším projektem, který se týká dálnice D2 je zamýšlená přestavba mimoúrovňové křižovatky Břeclav na dálniční křižovatku. V jejím místě se totiž má dálnice D2 křížit s dálnicí D55, která zde má končit.

Zpoplatnění[editovat | editovat zdroj]

Dálnice D2 u mimoúrovňové křižovatky Blučina ve směru k Brnu

Použití dálnice je zpoplatněno, a to jak v systému časového zpoplatnění[7] tak i v systému elektronického mýtného[8]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V systému časového zpoplatnění je dálnice D2 zpoplatněna pouze v úseku od mimoúrovňové křižovatky Chrlice (exit 3) po konec dálnice na státní hranici, přičemž úsek mezi odpočívkou Lanžhot a státní hranicí je zpoplatněn pouze ve směru od Brna ke státní hranici. Zbývající úseky, tj. úsek od začátku dálnice po mimoúrovňovou křižovatku Chrlice (exit 3) a úsek mezi odpočívkou Lanžhot a státní hranicí ve směru od státní hranice na Brno, zpoplatněny nejsou.[9][10] V systému elektronického mýtného je dálnice D2 zpoplatněna v celé své délce, tedy od začátku dálnice v Brně před mimoúrovňovou křižovatkou Brno-jih (exit 1) po konec dálnice na státní hranici.[11]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Použití dálnice D2 je zpoplatněno od 1. ledna 1995, tedy od zavedení poplatků za užívání dálnic a silnic dálničního typu.[12] V době zavedení zpoplatnění byla dálnice D2 zpoplatněna pouze v úseku od mimoúrovňové křižovatky Chrlice (exit 3) po konec dálnice státní hranici se Slovenskou republikou. Počáteční úsek v Brně po mimoúrovňovou křižovatku Chrlice zpoplatněn nebyl.[13].

Od svého zavedení bylo zpoplatnění dálnic a silnic dálničního typu předmětem několika změn, které se projevily i na míře zpoplatnění dálnice D2.

Nejdříve byl dodatečně vyňat ze zpoplatněných úseků ještě úsek od mimoúrovňové křižovatky Břeclav (exit 48) po státní hranici se Slovenskem.[14] Smysl této úpravy lze spatřovat v umožnění využití navazující slovenské dálnice D2 již od státní hranice bez nutnosti uhradit poplatek za použití koncového úseku české dálnice D2; podobně byl bez poplatku i koncový úsek dálnice D5.

Nejvýraznější změnou bylo opuštění dosavadního jednotného systému zpoplatnění prostřednictvím poplatku za užívání dálnic a silnic dálničního typu a od 1. ledna 2007 jeho nahrazení dvěma systémy zpoplatnění, a to systémem časového zpoplatnění a systémem elektronického mýta.[15] Existence dvou systémů zpoplatnění se projevila i na míře zpoplatnění dálnice D2. Zatímco v systému časového zpoplatnění byl opět zpoplatněn koncový úsek dálnice od mimoúrovňové křižovatky Břeclav (exit 48) po státní hranici se Slovenskem, načež jediným nezpoplatněným úsekem zůstal počáteční úsek po mimoúrovňovou křižovatku Chrlice (exit 3), tak v systému elektronického mýta byla dálnice zpoplatněna v celé své délce.

K další změně došlo 1. ledna 2010, odkdy byl ze systému časového zpoplatnění vyňat úsek dálnice D2 od odpočívky Lanžhot po státní hranici se Slovenskem, avšak pouze ve směru od státní hranice na Brno; směr od Brna na státní hranici se Slovenskem je zpoplatněný i v úseku od odpočívky Lanžhot po státní hranici.[16] Systému elektronického mýta se tato změna nedotkla.

Významné stavby na dálnici[editovat | editovat zdroj]

Významným prvkem dálnice je estakáda přes řeku Moravu. Tato estakáda je dlouhá 877 m a sestává z hlavního mostního objektu dlouhého 169 m, který překračuje přes řeku Moravu a také přes státní hranici, z předpolí navazujícího na hlavní mostní objekt ze severu, tedy na české straně, a dlouhého 567 m a z předpolí navazujícího na hlavní mostní objekt z jihu, tedy na slovenské straně, které je dlouhé 141 m. Stavba estakády byla zahájena v roce 1977 a celý most byl zprovozněn spolu s navazujícím úsekem dálnice v roce 1980.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Délky a další data komunikací [online]. Ministerstvo dopravy. Dostupné online.  
  2. a b c d ceskedalnice.cz [online]. . Kapitola Dálnice D2. Dostupné online.  
  3. a b c d e f Dálnice-Silnice.cz [online]. . Kapitola Dálnice D2. Dostupné online.  
  4. a b ČIHÁK, Miloš; HAK, František; HLADKÁ, Jolana, a kol. Páteřní síť silnic a dálnic v ČR [online]. Agentura Lucie ve spolupráci se Společností pro rozvoj silniční dopravy, 2013. Kapitola Historie výstavby silnic a dálnic v ČR, s. 11. Dostupné online. ISBN 978-80-87138-52-6.  
  5. Usnesení vlády Československé socialistické republiky z 10. dubna 1963, č. 286.
  6. a b c ČIHÁK, Miloš; HAK, František; HLADKÁ, Jolana, a kol. Páteřní síť silnic a dálnic v ČR [online]. Agentura Lucie ve spolupráci se Společností pro rozvoj silniční dopravy, 2013. Kapitola Historie výstavby silnic a dálnic v ČR, s. 15. Dostupné online. ISBN 978-80-87138-52-6.  
  7. § 20 odst. 1 a 2 ve spojení s § 21 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.
  8. § 20 odst. 1 a 2 ve spojení s § 22 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.
  9. § 6 ve spojení s přílohou č. 2 vyhlášky č. 306/2015 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných časovým poplatkem.
  10. Státní fond dopravní infrastruktury. Mýto a dálniční kupóny [online]. 2016. Kapitola Zpoplatněné úseky. Dostupné online.  
  11. § 2 ve spojení s přílohou č. 1 vyhlášky č. 470/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným.
  12. Čl. I bod 2 zákona č. 134/1994 Sb., kterým byly do zákona č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích vloženy §§ 6a a 6b upravující poplatek za užívání dálnic a silnic dálničního typu.
  13. Např. § 38 odst. 1 ve spojení s přílohou č. 4 vyhlášky č. 104/1997 Sb.
  14. Čl. I vyhlášky č. 300/1999 Sb., kterou se změnila příloha č. 4 vyhlášky č. 104/1997 Sb.
  15. Čl. I body 29 až 32 zákona č. 80/2006 Sb., kterým byla do zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, vložena úprava časového zpoplatnění a elektronického mýta.
  16. Čl. I bod 15 vyhlášky č. 483/2009 Sb., kterým se změnila příloha č. 2 vyhlášky č. 527/2006 Sb.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]