Kúty
| Kúty | |
|---|---|
 Staniční budova na nádraží Kúty | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°39′32″ s. š., 17°1′10″ v. d. |
| Nadmořská výška | 156 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Trnavský |
| Okres | Senica |
| Tradiční region | Záhoří |
  Kúty | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 27,16 km² |
| Počet obyvatel | 4 036 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 148,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Branislav Vávra |
| Vznik | 1392 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Obecný úrad Kúty Námestie Radlinského 981 90801 Kúty |
| Telefonní předvolba | 034 |
| PSČ | 908 01 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | SE |
| NUTS | 504513 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kúty (německy: Kutti, maďarsky: Jókút – od 1902 Kutti – zastarale také Kuti) jsou obec na západním Slovensku poblíž trojmezí hranic Slovenska, České republiky a Rakouska. Přísluší pod okres Senica v Trnavském kraji. Státní hranice s Českem na hraniční řece Moravě je vzdálena jen 3 km.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Z dřívější vsi s jednou oboustranně zastavěnou ulicí se vyvinula obec se 4006 obyvateli ležící severně od řeky Myjavy a východně od řeky Moravy. Obec leží v rozsáhlé rovinaté krajině Záhoří se stejnojmennou pahorkatinou přímo na západě země.
Pahorkatina Záhoří je předhůřím Malých Karpat, mírným horským pásmem hlavního řetězce.
Sousední obce
[editovat | editovat zdroj]Na severu je sousední obcí Brodské, východně jsou Šaštín-Stráže, na jihu je Moravský Svätý Ján, a na druhém břehu řeky Moravy je rakouská obec Rabensburg a Hohenau. Nyní je možný přechod do Rakouska přes most u Hohenau, postavený v roce 2005, který nahradil provizorní pontonový most z roku 1990.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Podle archeologických vykopávek bylo místo osídleno již v době bronzové.
Poprvé bylo místo písemně uvedeno jako "Kuth" v roce 1392 a v roce 1498 je zapsáno jako "Kwhty".
Ve středověku patřila osada pod panství hradu Ostrý kameň, později byla majetkem rodu z Czoboru. 1645 byla obec vypálena. V roce 1678 je zapsána darovací listina o místě se třemi mlýny. Od 1736 patří Kúty Habsburkům.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kaple svaté Anny byla poprvé písemně zmíněna v roce 1707
- Kostel svatého Josefa z Nazaretu byl postaven v letech 1717–1726. V roce 1841 byla dokončena kostelní věž.
- Zvonice byla postavena v roce 1826.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Východně od obce je velmi důležitá pohraniční železniční stanice na mezinárodní železniční trati Bratislava–Břeclav spojující Slovensko s Českem. Asi 2 km západně probíhá severojižní slovenská dálnice D2, případně evropská silnice E65.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Andrej Ľudovít Radlinský (1817–1879) – působil v místě a je tu také pochovaný. Byl slovenský římskokatolický duchovní, jazykovědec, náboženský spisovatel. Založil Spolek svatého Vojtěcha a byl spoluzakladatel Matice slovenské.
- PhDr. Pavol Palkovič, DrSc. (1930–2009) – v místě se narodil. Byl slovenský divadelní a literární teoretik.
- Mgr. Jozef Mikuš, (1934–1997) – v místě se narodil a je tu také pohřben. Byl středoškolský pedagog, regionální historik, propagátor regionální historie a jedním ze zakladatelů gorazdovské tradice.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Kutti na německé Wikipedii a Kúty (okres Senica) na slovenské Wikipedii.
- ↑ Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kúty na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Informationen zum Ort auf travelatlas.sk (slowakisch)
