Evropská silnice E65
| Evropská silnice E65 | |
|---|---|
 | |
| Mapa | |
 | |
| Základní údaje | |
| Začátek | Malmö (Švédsko) |
| Konec | Chania (Řecko) |
| Celková délka | kolem 3713 km |
| Stát |  Švédsko Polsko Česko Slovensko Maďarsko Chorvatsko Bosna a Hercegovina Černá Hora Srbsko Kosovo Severní Makedonie Řecko |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Evropská silnice E65 je páteřní severojižní evropská silnice, mezinárodní silnice vedoucí střední a jihovýchodní Evropou. Začíná v Malmö na jihu Švédska a končí v Chanii na řeckém ostrově Kréta. Oba koncové úseky jsou odděleny mořem a se zbytkem trasy spojeny trajektem. E65 prochází 12 státy a šesti hlavními městy. Její celková délka činí zhruba 4000 km, uváděné hodnoty velmi kolísají podle konkrétní započtené trasy.
Trasa silnice se od severojižního směru místy značně odchyluje, což je způsobeno jak fyzickogeografickými podmínkami, tak faktory historickými. V úseku mezi Baltským a Jaderským mořem vede zhruba podél 15. poledníku východní délky, pak se uklání k východu podél jaderského pobřeží a v Řecku dosahuje až úrovně 23. poledníku. Na své trase se několikrát setkává s oběma svými sousedními páteřními silnicemi – s E55 v Praze a na řeckém mostě Rio-Antirio, a s E75 na přechodu ze Slovenska do Maďarska a pak opakovaně v Řecku.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Podle starého číslování evropských silnic byly úseky dnešní E65 značeny jako E14 (Malmö–Praha), E15 (Praha–Mosonmagyaróvár), E19 (Patra–Korint), E27 (Rijeka–Skopje) a E96 (Nagykanizsa–Rijeka). Značná část trasy do systému evropských silnic původně zařazena nebyla, např. úsek západním Maďarskem nebo většina trasy v Řecku.
Trasování silnice v 80. letech bylo ovlivněno politickými okolnostmi. Trasa Praha–Záhřeb nebyla vedena kratší cestou přes Vídeň (tudy je místo toho vedena silnice E59), ale oklikou přes Slovensko a Maďarsko, aby neprocházela dvakrát přes Železnou oponu. Ještě výrazněji musela E65 vybočit ze svého směru na Balkáně, kde bylo nutné se zcela vyhnout Albánii, která se systému evropských silnic vůbec neúčastnila a tranzit byl zakázán. Kromě komplikace a prodloužení trasy je důsledkem velmi dlouhá (téměř 500 km) peáž s páteřní silnicí E80, navíc vedená z velké části po klikatých horských silnicích. Ani po otevření Albánie v 90. letech sem nebyla E65 přetrasována, Albánií bylo vytyčeno pouze několik evropských silnic 2. třídy (E762, E852, E853).
Trasa[editovat | editovat zdroj]
Švédsko (55 km)
trajekt Ystad – Svinoústí (173 km)
Polsko (504 km)
Svinoústí – Goleniów (E28→) – Štětín (→E28) – Gorzów Wielkopolski – Świebodzin (E30) – Zielona Góra – Lehnice (E40) – Bolków – Jelenia Góra – Szklarska Poręba
Česko (390 km)
Harrachov – Turnov
(E442) – Mladá Boleslav –
Praha (E48, E50→, E55→, E67)
– Mirošovice (→E55) – Jihlava (E59) – Brno (→E50, E461, E462)
Brno – Břeclav
Slovensko (81 km)
Kúty – Bratislava (E58, E75→, E575) –
Rajka – Hegyeshalom (E60→)
Mosonmagyaróvár (→E60, →E75)
– Jánossomorja –
Csorna – Szombathely- – Körmend (E66)
– Zalaegerszeg
– Nagykanizsa (E71→)
– Letenye (E653)
_Otszogletu_kek_tabla.svg){kind=small}
_Otszogletu_kek_tabla.svg){kind=small}
_Otszogletu_zold_tabla.svg){kind=small}
_Otszogletu_kek_tabla.svg){kind=small}
_Otszogletu_zold_tabla.svg){kind=small}
_Otszogletu_zold_tabla.svg){kind=small}
_Otszogletu_kek_tabla.svg){kind=small}
Chorvatsko (638 km)
Goričan – Varaždin –
Záhřeb (E57, E59, E70)
– Karlovac – Bosiljevo (→E71)
– Vrbovsko – Rijeka (E61)
– Kraljevica
Šmrika – Senj
– Žuta Lokva- (E71→) – Gospić – Zadar – Split (→E71) – Ploče
- – Opuzen (E73) – Klek
Bosna a Hercegovina (9 km)
Chorvatsko (94 km)
Sutorina – Herceg Novi – Kotor – Budva – Sutomore
Sutomore – Virpazar
Virpazar – Podgorica (E762) – Ravna Rijeka (E763)
– Berane – Bać
Špiljani – Ribariće
– Vitkoviće
– Zubin Potok – Mitrovica –
Priština (→E80, E851)
– Uroševac – Elez Han
Severní Makedonie (265 km)
- Bardovci – Skopje (E871, E75)
– Tetovo – Gostivar – Kičevo – Podmolje (E852) – Ochrid- Ochrid – Bitola – Medžitlija
Řecko (782+45 km)
Niki – Florina – Amyndeo (E86) – Ptolemaida – Kozani (E90)- Kozani – Larissa (E75, E92) – Domokos – Lamia (E75→)
Lamia – (→E75)
Damasta – Itea
Itea – Antirrion (E55→)
Most Rio-Antirio
(→E55, Patra) – Egion – Korint (E94)
– Nemea – Tripoli – Gefyra (Megalopoli) (E961) – Meligalas (E55→) – Kalamata (→E55)- trajekt (285 km)
Kissamos – Chania (E75)
E65 v Česku[editovat | editovat zdroj]
Na české území E65 vstupuje v Harrachově po silnici č. 3 z Polska. Od hranic pak E65 vede po horské silnici I/10 přes Tanvald a Železný Brod do Turnova, kde začíná dálnice D10 vedoucí do Prahy. Prahou zatím musí trasa prokličkovat po Pražském okruhu, Městském okruhu a Spořilovské spojce, než se konečně napojí na dálnici D1. Z Prahy pak E65 pokračuje po dálnici D1 až do Brna, kde odbočuje na dálnici D2 a po ní vede až na hranice se Slovenskem u Lanžhotu. Na hranicích navazuje slovenská dálnice D2. Délka trasy E65 přes Českou republiku je celkem 390 kilometrů, z toho jen 52 km nevede po dálnicích nebo silnicích dálničního typu. Po dostavbě východní části Pražského okruhu se trasa E65 přes české území zhruba o 10 kilometrů zkrátí. Do budoucna se připravuje přeložení silnice I/10 přes Jablonec nad Nisou, kudy je naplánována stavba nové, částečně čtyřpruhové silnice. E65 by potom vedla už jen zhruba 29 kilometrů po běžné silnici, protože k hranicím se s výstavbou čtyřpruhové silnice nepočítá. Uvažuje se též o přeložení celé trasy E65 na budoucí dálnici D11 z Prahy do Královce, na kterou naváže polská rychlostní silnice S3. Tím pádem by vedla celá česká část E65 výhradně po dálnicích, stejně jako již nyní ta slovenská.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
E65 na vjezdu do Polska od jihu
D10 severně od Prahy
D1 Praha-Chodov, společný úsek s E55
D1 západně od Brna, společný úsek s E50
E65, celnice Kúty
E65 na D2 poblíž Malacek
Chorvatská celnice Goričan
Dálniční křižovatka u Záhřebu, Chorvatsko
E65 u Rijeky, Chorvatsko
Mýtná brána na E65 poblíž Maslenice, Chorvatsko
Maslenický most na chorvatské dálnici A1
Most Rio-Antirio, společný úsek s E55
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku European route E40 na anglické Wikipedii.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Evropská silnice E65 na Wikimedia Commons
