Evropská silnice E65
Evropská silnice E65 | |
![]() | |
Základní údaje | |
---|---|
Začátek | Malmö (Švédsko) |
Konec | Chania (Řecko) |
Celková délka | kolem 3713 km |
Stát |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Evropská silnice E65 je evropskou silnicí 1. třídy. Začíná v Malmö na jihu Švédska a končí v Chanii v Řecku, na ostrově Kréta. Celá trasa měří zhruba 3 713 kilometrů, včetně obou trajektů pak cca 4 171 km. Přesnou délku trasy E65 je kvůli nejednoznačnému vedení po jednotlivých silnicích těžké změřit. Trasa se také každoročně mírně mění díky výstavbě nových přeložek a dálnic.
Na české území E65 vstupuje v Harrachově po silnici č. 3 z Polska. Od hranic pak E65 vede po horské silnici I/10 přes Tanvald a Železný Brod do Turnova, kde začíná dálnice D10 vedoucí do Prahy. Prahou zatím musí trasa prokličkovat po Pražském okruhu, Městském okruhu a Spořilovské spojce, než se konečně napojí na dálnici D1. Z Prahy pak E65 pokračuje po dálnici D1 až do Brna, kde odbočuje na dálnici D2 a po ní vede až na hranice se Slovenskem u Lanžhotu. Na hranicích navazuje slovenská dálnice D2. Délka trasy E65 přes Českou republiku je celkem 390 kilometrů, z toho jen 52 km nevede po dálnicích nebo silnicích dálničního typu. Po dostavbě východní části Pražského okruhu se trasa E65 přes české území zhruba o 10 kilometrů zkrátí. Do budoucna se připravuje přeložení silnice I/10 přes Jablonec nad Nisou, kudy je naplánována stavba nové, částečně čtyřpruhové silnice. E65 by potom vedla už jen zhruba 29 kilometrů po běžné silnici, protože k hranicím se s výstavbou čtyřpruhové silnice nepočítá. Uvažuje se též o přeložení celé trasy E65 na budoucí dálnici D11 z Prahy do Královce, na kterou naváže polská rychlostní silnice S3. Tím pádem by vedla celá česká část E65 výhradně po dálnicích, stejně jako již nyní ta slovenská.
Trasa[editovat | editovat zdroj]
- Švédsko (cca 55 km)
- Baltské moře, trajekt Ystad-Svinoústí (cca 173 km)
- Polsko (504 km)
- Silnice 3/S3: Svinoústí – Wolin – Goleniów – Štětín – Gorzów Wielkopolski – Świebodzin – Zielona Góra – Lubin – Lehnice – Jelenia Góra
- Česko (390 km)
- Silnice I/10: Harrachov – Železný Brod – Turnov
- D10: Turnov – Mladá Boleslav – Praha
- Pražský okruh (D0) – Městský okruh (MO) – Spořilovská spojka : tranzit přes Prahu
- D1: Praha – Jihlava – Brno
- D2: Brno – Lanžhot
- Slovensko (81 km)
- D2: Kúty – Bratislava – Čunovo
- Maďarsko (257 km)
- Silnice 15/M15: Rajka – Hegyeshalom – Mosonmagyaróvár
- Silnice 86: Mosonmagyaróvár – Csorna – Szombathely – Körmend
- Silnice 76: Körmend – Zalaegerszeg
- Silnice 74: Zalaegerszeg – Nagykanizsa
- M7: Nagykanizsa – Letenye
- Chorvatsko (638 km)
- Bosna a Hercegovina (cca 9 km)
- Silnice 2: Neum
- Chorvatsko (cca 94 km)
- D8: Ston – Dubrovník – Debeli Brijeg
- Černá Hora (cca 339 km)
- Silnice 2: Herceg Novi – Petrovac – Podgorica – Bijelo Polje – Bać
- Srbsko (cca 26 km)
- Makedonie (cca 265 km)
- Silnice M3: Blace – Skopje
- Silnice M4: Skopje – Kičevo – Ochrid
- Silnice M5: Ochrid – Bitola
- Silnice 26 (K1-M5) : Bitola – Medžitlija-Níki
- Řecko (cca 782 km)
- Silnice 3 (EO3): Niki – Vevi – Kozani – Larissa – Domokos – Lamia
- A1: Lamia – Damasta
- Silnice 27(EO27): Damasta – Brallos – Amfissa – Itea
- Silnice 48(EO48): Itea – Antirrion
- Most Rio-Antirio
- Silnice 8A (EO8A): Rhion – Egion – Korint
- Silnice 7 (EO7): Korinthos – Tripoli – Kalamata
- Egejské moře, trajekt Kalamata-Kissamos (cca 285 km)
- Silnice 90 (EO90): Kissamos – Chania (cca 45 km)
Trasa E65 musela být v době svého vzniku přizpůsobena politickému rozdělení Evropy. V úseku na linii Praha-Videň-Štýrský Hradec-Záhřeb by E65 překonávala a to hned dvakrát tzv. železnou oponu, což bylo pro motoristy východního bloku nepřípustné. Proto byla trasa odkloněna z Prahy přes socialistické Slovensko a Maďarsko. Po pádu komunismu byl záměr trasu E65 narovnat, ale zatím k tomu nedošlo. Stejně tak na úseku E65 mezi Černou Horou a Řeckem, kde se trasa obrovskou oklikou přes Srbsko, Kosovo a Makedonii vyhýbá Albánii, kterou tenkrát žádný tranzit projíždět nesměl. Přes Albánii dokonce žádná evropská silnice nevedla. Namísto narovnané trasy E65 asi o 250 km však přes Albánii vznikly po roce 2000 pouhé spojky E762 a E852.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku European route E40 na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Evropská silnice E65 ve Wikimedia Commons