Evropská silnice E65
| Evropská silnice E65 | |
|---|---|
 | |
| Mapa | |
 | |
| Základní údaje | |
| Začátek | Malmö (Švédsko) |
| Konec | Chania (Řecko) |
| Celková délka | kolem 3713 km |
| v provozu: | 4 400 km |
| Stát |  Švédsko Polsko Česko Slovensko Maďarsko Chorvatsko Bosna a Hercegovina Černá Hora Srbsko Kosovo Severní Makedonie Řecko |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Evropská silnice E65 je páteřní severojižní evropská silnice, mezinárodní silnice vedoucí střední a jihovýchodní Evropou. Začíná v Malmö na jihu Švédska a končí v Chanii na řeckém ostrově Kréta. Oba koncové úseky jsou odděleny mořem a se zbytkem trasy spojeny trajektem. E65 prochází 12 státy a šesti hlavními městy. Její celková délka činí zhruba 4000 km, uváděné hodnoty velmi kolísají podle konkrétní započtené trasy.
Trasa silnice se od severojižního směru místy značně odchyluje, což je způsobeno jak fyzickogeografickými podmínkami, tak faktory historickými. V úseku mezi Baltským a Jaderským mořem vede zhruba podél 15. poledníku východní délky, pak se uklání k východu podél jaderského pobřeží a v Řecku dosahuje až úrovně 23. poledníku. Na své trase se několikrát setkává s oběma svými sousedními páteřními silnicemi – s E55 v Praze a na řeckém mostě Rio-Antirio, a s E75 na přechodu ze Slovenska do Maďarska a pak opakovaně v Řecku.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Podle starého číslování evropských silnic byly úseky dnešní E65 značeny jako E14 (Malmö–Praha), E15 (Praha–Mosonmagyaróvár), E19 (Patra–Korint), E27 (Rijeka–Skopje) a E96 (Nagykanizsa–Rijeka). Značná část trasy do systému evropských silnic původně zařazena nebyla, např. úsek západním Maďarskem nebo většina trasy v Řecku.
Trasování silnice v 80. letech bylo ovlivněno politickými okolnostmi. Trasa Praha–Záhřeb nebyla vedena kratší cestou přes Vídeň (tudy je místo toho vedena silnice E59), ale oklikou přes Slovensko a Maďarsko, aby neprocházela dvakrát přes Železnou oponu. Ještě výrazněji musela E65 vybočit ze svého směru na Balkáně, kde bylo nutné se zcela vyhnout Albánii, která se systému evropských silnic vůbec neúčastnila a tranzit byl zakázán. Kromě komplikace a prodloužení trasy je důsledkem velmi dlouhá (téměř 500 km) peáž s páteřní silnicí E80, navíc vedená z velké části po klikatých horských silnicích. Ani po otevření Albánie v 90. letech sem nebyla E65 přetrasována, Albánií bylo vytyčeno pouze několik evropských silnic 2. třídy (E762, E852, E853).
Trasa[editovat | editovat zdroj]
Švédsko (55 km)
trajekt Ystad – Svinoústí (173 km)
Polsko (504 km)
Svinoústí – Goleniów (E28→) – Štětín (→E28) – Gorzów Wielkopolski – Świebodzin (E30) – Zelená Hora – Lehnice (E40) – Bolków – Jelení Hora – Szklarska Poręba
Česko (390 km)
Harrachov – Turnov
(E442) – Mladá Boleslav –
Praha (E48, E50→, E55→, E67)
– Mirošovice (→E55) – Jihlava (E59) – Brno (→E50, E461, E462)
Brno – Břeclav
Slovensko (81 km)
Kúty – Bratislava (E58, E75→, E575) –
Rajka – Hegyeshalom (E60→)
Mosonmagyaróvár (→E60, →E75)
– Jánossomorja –
Csorna – Szombathely- – Körmend (E66)
– Zalaegerszeg
– Nagykanizsa (E71→)
– Letenye (E653)
_Otszogletu_kek_tabla.svg){kind=small}
_Otszogletu_kek_tabla.svg){kind=small}
_Otszogletu_zold_tabla.svg){kind=small}
_Otszogletu_kek_tabla.svg){kind=small}
_Otszogletu_zold_tabla.svg){kind=small}
_Otszogletu_zold_tabla.svg){kind=small}
_Otszogletu_kek_tabla.svg){kind=small}
Chorvatsko (638 km)
Goričan – Varaždín –
Záhřeb (E57, E59, E70)
– Karlovac – Bosiljevo (→E71)
– Vrbovsko – Rijeka (E61)
– Kraljevica
Šmrika – Senj
– Žuta Lokva- (E71→) – Gospić – Zadar – Split (→E71) – Ploče
- – Opuzen (E73) – Klek
Bosna a Hercegovina (9 km)
Chorvatsko (94 km)
Sutorina – Herceg Novi – Kotor – Budva – Sutomore
Sutomore – Virpazar
Virpazar – Podgorica (E762) – Ravna Rijeka (E763)
– Berane – Bać
Špiljani – Ribariće
– Vitkoviće
– Zubin Potok – Mitrovica –
Priština (→E80, E851)
– Uroševac – Elez Han
Severní Makedonie (265 km)
- Bardovci – Skopje (E871, E75)
– Tetovo – Gostivar – Kičevo – Podmolje (E852) – Ochrid- Ochrid – Bitola – Medžitlija
Řecko (782+45 km)
Niki – Florina – Amyndeo (E86) – Ptolemaida – Kozani (E90)- Kozani – Larisa (E75, E92) – Domokos – Lamia (E75→)
Lamia – (→E75)
Damasta – Itea
Itea – Antirrion (E55→)
Most Rio-Antirio
(→E55, Patra) – Egion – Korint (E94)
– Nemea – Tripolis – Gefyra (Megalopoli) (E961) – Meligalas (E55→) – Kalamata (→E55)- trajekt (285 km)
Kissamos – Chania (E75)
E65 v Česku[editovat | editovat zdroj]
Na české území E65 vstupuje přes hraniční přechod Jakuszyce / Harrachov po silnici DK3 z Polska. Od hranic pak E65 vede na jihozápad po horské silnici I/10 přes Harrachov, Tanvald a Železný Brod do Turnova, kde začíná dálnice D10 vedoucí do Prahy. Prahou zatím musí trasa prokličkovat po Pražském okruhu, Štěrboholské radiále, Jižní spojce (Městském okruhu) a Spořilovské spojce, než se konečně napojí na dálnici D1. Z Prahy pak E65 pokračuje po dálnici D1 na jihovýchod až do Brna, kde odbočuje po dálnici D2 na jih a po ní vede až na hraniční přechod Lanžhot / Kúty na Slovensko, kde plynule navazuje slovenská dálnice D2. Délka trasy E65 přes Českou republiku je celkem 391 kilometrů, z toho 331 km po dálnicích, 13 km po místních rychlostních komunikacích v Praze a jen 48 km po obyčejné silnici první třídy.
Budoucnost[editovat | editovat zdroj]
Po dostavbě jihovýchodní části Pražského okruhu (úseku 511) se trasa E65 přes české území zkrátí o kilometr a vznikne plynulý dálniční tah Turnov - Lanžhot. Do budoucna se připravuje přeložení silnic I/10 a I/14 do nové přímější stopy vedoucí jihovýchodně od Jablonce nad Nisou (od konce silnice I/65 u Rychnova až po Tanvald).[1] E65 by potom vedla už jen zhruba 18 kilometrů po původní horské silnici, neboť k hranicím se s novostavbou silnice vzhledem k ochraně přírody KRNAP a náročnosti terénu nepočítá.
Uvažuje se též o přeložení trasy E65 na českou dálnici D11 (a budovaný úsek polské rychlostní silnice S3 od Bolkówa k hraničnímu přechodu Lubawka / Královec, který na D11 plynule naváže), a to v celé trase dálnice od hranic jižním směrem kolem Hradce králové a dále na západ do Prahy k dálnici D0. Po rychlostní silnici S3 je totiž v Polsku již E65 vedena, než na svém současném jižním konci u obce Sady Dolne odbočí na původní silnici DK3 směrem na jihozápad přes Bolków, Jelení Horu a Szklarskou Porębu do Harrachova. Trasa by se tím zkrátila, napřímila a především by vedla po kapacitní dálniční komunikaci namísto stávající problematické horské silnice, která je méně bezpečná, poškozuje životní prostředí (v zástavbě obcí v Česku i v Polsku, jimiž prochází v těsné blízkosti nemovitostí, ale i v ostatních částech, kde je nedostatečné odvodnění a chybí ochrana biokoridorů chráněných živočichů) a hlavně bývá v zimním období pro nákladní vozidla nad 3,5 tuny opakovaně uzavírána kvůli námraze (ta jsou pak vedena objížďkou přes Liberec a hraniční přechod Hrádek nad Nisou, což ovšem mnozí řidiči nerespektují a komunikaci následně zablokují).[2] V budoucnu by mohla být E65 svedena z D11 u Opatovic nad Labem na východ po dálnici D35 do Moravské Třebové a odtud dále na jih po silnici I/73 kolem Brna až na dálnici D2. Trasa by se tím dále napřímila, opět mírně zkrátila, odlehčila stávajícím přetíženým dálnicím D0 a D1 a obsloužila i jiné části republiky. Výhledově by každopádně měla celá česká část E65 vést výhradně po dálnicích, stejně jako již nyní ta slovenská.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
E65 na vjezdu do Polska od jihu
D10 severně od Prahy
D1 Praha-Chodov, společný úsek s E55
D1 západně od Brna, společný úsek s E50
E65, celnice Kúty
E65 na D2 poblíž Malacek
Chorvatská celnice Goričan
Dálniční křižovatka u Záhřebu, Chorvatsko
E65 u Rijeky, Chorvatsko
Mýtná brána na E65 poblíž Maslenice, Chorvatsko
Maslenický most na chorvatské dálnici A1
Most Rio-Antirio, společný úsek s E55
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku European route E40 na anglické Wikipedii.
- ↑ Jablonec nad Nisou – Smržovka [online]. ŘSD, rev. 2022-01 [cit. 2022-03-23]. Dostupné online.
- ↑ Silničáři kvůli sněžení uzavřeli tah z Tanvaldu do Harrachova. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2022-01-20]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Evropská silnice E65 na Wikimedia Commons
