Železný Brod

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Železný Brod
Náměstí 3. května
Náměstí 3. května
Znak města Železný BrodVlajka města Železný Brod
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ0512 563871
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Železný Brod
Okres (LAU 1) Jablonec nad Nisou (CZ0512)
Kraj (NUTS 3) Liberecký (CZ051)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 6 051 (2020)[1]
Rozloha 22,52 km²
Nadmořská výška 305 m n. m.
PSČ 468 22 až 468 34
Počet částí obce 12
Počet k. ú. 7
Počet ZSJ 24
Kontakt
Adresa městského úřadu náměstí 3. května 1
468 22 Železný Brod
podatelna@zelbrod.cz
Starosta František Lufinka
Oficiální web: www.zeleznybrod.cz
Železný Brod
Železný Brod
Další údaje
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Železný Brod (německy Eisenbrod) se nachází v okrese Jablonec nad Nisou, kraj Liberecký, zhruba 11 km jihovýchodně od Jablonce nad Nisou.

Žije zde přibližně 6 100[1] obyvatel. Ve městě je evidováno 1 690 adres. Část města zvaná Trávníky s cennými příklady lidové architektury je od roku 1995 chráněna jako vesnická památková rezervace.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Brodu pochází z roku 1352.[2]

Město Železný Brod leží v údolí řeky Jizery na samém jihozápadě Krkonošského podhůří; je rozcestím pro turistické výpravy do Krkonoš, Jizerských horČeského ráje.

V roce 1920 zde byla založena odborná sklářská škola (SUPŠ sklářská). Díky ní se Železný Brod záhy stal významným centrem sklářského průmyslu a umění. S historií železnobrodského sklářství podrobně seznamuje Městské muzeum.

Od 14. června 2000 město užívá také vlajku.[3]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Železném Brodě.
Kostel se zvonicí
  • Kostel svatého Jakuba Většího. Kostel byl vystavěn v r. 1649, dnešní podoba je z 2. poloviny 18. století, kdy byla vystavěna také nová dřevěná zvonice u kostela. Ke kostelu patří kostnice z r. 1765, fara z r. 1723 a kamenné schodiště, směřující z Malého náměstí ke kostelu, které bylo zcela přestavěno roku 1940. Je lemováno barokními pískovcovými sochami sv. Anny, P. Marie Karlovské a sv. Jana Nepomuckého. Za kostelem nedaleko sakristie je umístěn tesaný pískovcový smírčí kříž.
  • Kaple svatého Jana Nepomuckého
  • Podstavec bývalé šibenice, popraviště
  • Boží muka
  • Socha svatého Jana Křtitele
  • Sochy svatého Floriána a svatého Jana Nepomuckého
  • Kašna se sochou Panny Marie Immaculaty na náměstí
  • Českobratrská kaple
  • Masné krámy
  • Běliště
  • Stavidla na řece Jizeře
  • Kostel Nejsvětější Trojice v Bzí
  • Buk na Popluží, památný strom, za kostelem sv. Jana Nepomuckého
  • Lípa v Železném Brodu, památný strom, na jižním okraji města u čp. 158
  • Přírodní památka Na Vápenici
  • Malá vodní elektrárna vystavěná na obnoveném náhonu z roku 1861; technická památka
  • Budova městské záložny architekta Jindřicha Freiwalda
  • Pomník prezidenta T.G. Masaryka v Masarykově ulici

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

  • Rozvodněná Jizera kdysi podemlela kostelní zvonici a ta se zřítila do jejích vod. Zvonici poté obec vystavěla novou, ale na nový zvon neměla peníze a původní zvon se nepodařilo najít. Jednoho dne na poli na břehu Jizery oral sedlák Kolostůj, a ten oradlem narazil na zvon, který zvolal: „Bim bam, patřím k vám!“ Tak občané našli svůj ztracený zvon. Pouze jeho srdce chybělo, a tak železnobrodský kovář musel vyrobit nové. Pole, kde byl zvon nalezen, se pak dlouhá léta nazývalo U Zvonu.
  • Kostel Nejsvětější Trojice v Bzí chtěli původně postavit na cestě k Alšovicím, ale zvon z věžičky každou noc odlétl ke břehu Jizery. Když se to opakovalo potřetí, raději kostel rozebrali a postavili na místě, které jim zvon označil.

Významné budovy z 20. století[editovat | editovat zdroj]

Budova Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské pochází z roku 1925. Vystavěna byla, aby podpořila rozvoj tehdejšího sklářského průmyslu. Mezi osobnosti školy založené roku 1920 patřili profesoři výtvarníci, absolventi pražské Uměleckoprůmyslové školy v Praze (spolu s ředitelem Aloisem Metelákem sochař Jaroslav Brychta, Zdeněk Juna, Ladislav Přenosil či Oldřich Žák).[4]

Budova kina byla vystavěna v roce 1964. Vedoucím architektem byl Karel Hubáček, který mimo jiné projektoval architektonické skvosty jakým je budova vysílače Ještěd či Kino Máj v Doksech. Kino bylo osazeno novou digitální technologií v roce 2012[5] a v současné době funguje jako Kulturní centrum KC KINO, které se stalo mladým kreativním prostorem plně prodchnutým atmosférou 60. let.

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Části města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KUČA, Karel. České, moravské a slezské zvonice. 2. vyd. Praha: Libri, 2001.
  • MIKOLÁŠEK, Vladimír. Ďáblův doktor – Pověsti z korálkového kraje Železnobrodska a Jablonecka. Trutnov: 1996.
  • STEJSKAL, Martin; MARENČIN, Albert. Labyrintem tajemna. Praha: Paseka, 1991.
  • STEJSKAL, Martin. Labyrintem míst klatých. Praha: Eminent, 2011.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]