Split

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Split (rozcestník).
Split
letecký pohled na centrum
Split – znak
znak
Split – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 0 m n. m.
Stát Chorvatsko Chorvatsko
Region Dalmácie
Župa Splitsko-dalmatská
Split
Split
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 79,33 km²
Počet obyvatel 178 102 (2011)
Hustota zalidnění 2 245,1 obyv./km²
Správa
Starosta Ivo Baldasar
Vznik 3. století
Zakladatel Dioklecián
Oficiální web www.split.hr
Adresa obecního úřadu Obala kneza Branimira 17,21000, Split
Telefonní předvolba (+358) 021
PSČ 21000
Označení vozidel ST
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Split (italsky Spalato) je město ve střední Dalmácii na chorvatském pobřeží Jaderského moře. S přibližně 178 tisíc obyvateli je to druhé největší město Chorvatska a správní středisko Splitsko-dalmatské župy. Město je významným turistickým cílem, jednak pro svoje historické památky, jednak jako výchozí bod pro letní dovolené na okolních ostrovech. Split je také významným chorvatským přístavem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pohled ze zvonice Diokleciánova paláce ve Splitu

Split byl založen na sklonku 3. století římským císařem Diokleciánem, který si zde postavil svůj palác, do paláce se po jeho smrti nastěhovali okolní obyvatelé. Po vpádu Slovanů do Dalmácie přetrval Split pod správou Byzance a stal se jedním z center zbývající latinské populace. Slované potomkům římských měšťanů v Dalmácii říkali Latini. Byzantská říše v oblasti postupně ztrácela vliv a o strategicky významné město usilovala Benátská republika. Od roku 1069 pak byl součástí Chorvatského království, které později připadlo k Uhrám. V roce 1420 zde moc získala Benátská republika, a to na dalších 300 let; během této doby se zde rozvíjela humanistická kultura. Od roku 1797 až do vyhlášení Království SHS spadal pod Rakousko-Uhersko, byl hlavním městem Dalmatské provincie. Po roce 1929 a vytvoření Jugoslávie se stalo město centrem nově vzniklé bánoviny Primorje. Za 2. světové války byl obsazen italským fašistickým vojskem a Německem.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také ve článku Letiště Split.

Split je spolu s Rijekou a Zadarem hlavním chorvatským přístavem, ze kterého pravidelně vyplouvají lodě na ostrovy Vis, Korčula, Šolta, Brač, Hvar a také Lastovo, dále pak do italské Ancony. Od roku 2004 vede ze Splitu do Záhřebu nová dálnice A1 (napojena silnicí D1 z výjezdu Dugopolje), díky níž je dalmatské pobřeží, hlavně jeho jižní část, dostupnější. Dříve byla veškerá turistická doprava směřována po silnici D8 (Jadranské magistrále). Ve Splitu se také nachází konečná stanice železniční trati z Kninu a Perkoviće, kam zajíždí několikrát denně přímý vlak ze Záhřebu a také vlaky, které obsluhují příměstskou oblast Splitu – Solin a Kaštelu. Ve městě se také nachází autobusové nádraží. Mezi lety 1944–1972 městskou hromadnou dopravu zajišťovaly také trolejbusy.

Letecky Split obsluhuje letiště Kaštela, které se ale nenachází na jeho území, ale mezi městy Kaštela a Trogir. V roce 2016 se jednalo o druhé nejrušnější chorvatské letiště.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Zbytky Diokleciánova paláce jsou centrem města a také jeho hlavním turistickým lákadlem, zařazeným v roce 1979 na Seznam světového dědictví UNESCO. Nejzajímavější jsou staré klenby a chodby pod městem. V okolí Splitu se na pobřeží moře nachází mnoho hotelů.

Služby[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se nachází univerzita, dále pak banka, knihovny, muzea, obchod s potravinami, pošta, restaurace. Město nabízí velmi bohaté sportovní využití. Ve městě jsou 4 kluby vodních sportů, dále potápěčský, jezdecký a klub horské turistiky. Dále se ve městě nachází několik hřišť, od volejbalových, fotbalových až po basketbalové a také tenisové kurty. Půjčovny motorových člunů, jachet, vodních skútrů a sportovních potřeb jsou samozřejmostí.

Ve městě sídlí fotbalový klub Hajduk Split, jeden z nejvýznamnější chorvatských fotbalových klubů. Sídlí zde i RNK Split.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

V okolí Splitu se nacházejí tato města:

Růžice kompasu Chorvatsko Šibenik (~84km),Chorvatsko Zadar (~144km) Chorvatsko Záhřeb (~384 km), Chorvatsko Varaždín (~493 km) Chorvatsko Dugopolje (~19 km) Růžice kompasu
Chorvatsko Trogir (~28 km), Itálie Ancona (~235 km) Sever Bosna a Hercegovina Mostar (~204 km)
Západ   Split   Východ
Jih
Chorvatsko Rogač (~18 km) Chorvatsko Stari Grad (~48 km), Chorvatsko Vis (~57 km) Chorvatsko Makarska (~60 km)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]