Split
| Split | |
 letecký pohled na centrum | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
|---|---|
| Souřadnice | 43°30′50″ s. š., 16°27′21″ v. d. |
| Nadmořská výška | 0 m n. m. |
| Stát |
 Chorvatsko |
| Region | Dalmácie |
| Župa | Splitsko-dalmatská |
  Split | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 79,33 km² |
| Počet obyvatel | 211 192 (2011) |
| Hustota zalidnění | 2 662,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Ivo Baldasar |
| Vznik | 3.století |
| Zakladatel | Dioklecián |
| Oficiální web |
www |
| Adresa obecního úřadu | Obala kneza Branimira 17,21000, Split |
| Telefonní předvolba | (+358) 021 |
| PSČ | 21000 |
| Označení vozidel | ST |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Split (italsky Spalato) je město ve střední Dalmácii na chorvatském pobřeží Jaderského moře. S 211 192 obyvateli je to druhé největší město Chorvatska a správní středisko Splitsko-dalmatské župy. Ve městě sídlí fotbalové kluby HNK Hajduk Split a RNK Split
Historie[editovat | editovat zdroj]
Byl založen na sklonku 3. století římským císařem Diokleciánem, který si zde postavil svůj palác, do paláce se po jeho smrti nastěhovali okolní obyvatelé. Po vpádu Slovanů do Dalmácie přetrval Split pod správou Byzance a stal se jedním z center zbývající latinské populace. Slované potomkům římských měšťanů v Dalmácii říkali Latini. Byzantská říše v oblasti postupně ztrácela vliv a o strategicky významné město usilovala Benátská republika. Od roku 1069 pak byl součástí Chorvatského království, které později připadlo k Uhrám. V roce 1420 zde moc získala Benátská republika, a to na dalších 300 let; během této doby se zde rozvíjela humanistická kultura. Od roku 1797 až do vyhlášení Království SHS spadal pod Rakousko-Uhersko, byl hlavním městem Dalmatské provincie. Po roce 1929 a vytvoření Jugoslávie se stalo město centrem nově vzniklé bánoviny Primorje. Za 2. světové války byl obsazen italským fašistickým vojskem a Německem.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
- Související informace naleznete také v článku Letiště Split.
Split je spolu s Rijekou a Zadarem hlavním chorvatským přístavem, ze kterého pravidelně vyplouvají lodě na ostrovy Vis, Korčula, Šolta, Brač, Hvar a také Lastovo, dále pak do italské Ancony. Od roku 2004 vede ze Splitu do Záhřebu nová dálnice, díky níž je dalmatské pobřeží, hlavně jeho jižní část, dostupnější. Split má také železnici, jezdí sem několikrát denně přímý vlak ze Záhřebu. Město má také své Autobusové nádraží. Mezi lety 1944 – 1972 městskou hromadnou dopravu zajišťovaly také trolejbusy.
Letecky Split obshluhuje letiště Kaštela, které se ale nenachází na jeho území, ale poblíž obcí Kaštela a Trogir. V roce 2016 se jednalo o druhé nejrušnější chorvatské letiště.
Turistika[editovat | editovat zdroj]
Zbytky Diokleciánova paláce jsou centrem města a také jeho hlavním turistickým lákadlem, zařazeným v roce 1979 na Seznam světového dědictví UNESCO. Nejzajímavější jsou staré klenby a chodby pod městem. V okolí Splitu se na pobřeží moře nachází mnoho hotelů.
Služby[editovat | editovat zdroj]
Ve městě se nachází univerzita, dále pak banka, knihovny, muzea, obchod s potravinami, pošta, restaurace. Město nabízí velmi bohaté sportovní využití. Ve městě jsou 4 kluby vodních sportů, dále potápěčšský, jezdecký a horská turistika.Dále má město několik hřišť, od volejbalových, fotbalových až po basketbalové a také tenisové kurty. Půjčovny motorových člunů, jachet, vodních skútrů a sportovních potřeb jsou samozřejmostí.
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Geografie[editovat | editovat zdroj]
V okolí Splitu se nacházejí tyto města:
|
Šibenik (~84km), Zadar (~144km)
|
Záhřeb (~384 km), Varaždín (~493 km)
|
Dugopolje (~19 km)
|
|
Trogir (~28 km),  Ancona (~235 km)
|
|
 Mostar (~204 km)
| ||
 Split 
| ||||
| ||||
| Rogač (~18 km)
|
Stari Grad (~48 km), Vis (~57 km)
|
Makarska (~60 km)
|
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Slovníkové heslo Split ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu Split ve Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Split v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky města Splitu (chorvatsky a anglicky)
- Split.iNFO - Stránky města Splitu (chorvatsky a anglicky)
- Historical Complex of Split with the Palace of Diocletian (UNESCO) (anglicky)
- Split - podrobné informace (česky)
Encyklopedické heslo 
