Štip
Štip Штип | |
![]() Kostel sv. Mikuláše | |
Poloha | |
---|---|
Souřadnice | 41°44′45″ s. š., 22°11′44″ v. d. |
Nadmořská výška | 300 m n. m. |
Stát |
![]() |
Statistický region | Pelagonský |
Opština | Štip |
![]() ![]() Štip | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 583,24 km² |
Počet obyvatel | 47 796 (2002) |
Hustota zalidnění | 81,9 obyv./km² |
Etnické složení | Makedonci (87,2 %), Romové (4,6 %) |
Správa | |
Starosta | Zoran Aleksov |
Oficiální web |
www |
Telefonní předvolba | (+389) 032 |
PSČ | 2000 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Štip (makedonsky Штип) je největší město ve východní části Severní Makedonie, na železniční trati Veles – Kočani. Dle sčítání lidu z roku 2002 zde žilo 43 625 obyvatel. Město se rozkládá ve Východním regionu a je správním centrem stejnojmenné opštiny. Protéká ním řeka Bregalnica a Otinja.
Ve Štipu se nachází zachovalý klášter ze 14. století a ruiny starého kostela. Ve čtvrti Novo Selo, v jedné z nejstarších částí města, se narodil první prezident samostatné Makedonie Kiro Gligorov. Z historických památek bylo dochováno staré tržiště (bezisten) a řada dalších památek, např. mešita Kadan Ana. Dominantou středu města je brutalistní dům kultury ze 70. let 20. století.[1]
Moderní výstavba ve Štipu byla realizována v podobě komplexní přestavby nábřeží řeky Otinja. V blízkosti železniční stanice vzniklo nové osídlení a panelové sídliště bylo zbudováno na severním okraji města. Ve městě se oslavuje den 8. listopad jako připomínka osvobození Štipu od fašistické nadvlády dne 8. listopadu 1944.
Během období existence socialistické Jugoslávie zde v rámci industrialice země byly vybudovány textilní podniky, konkrétně zde fungovaly společnosti Makedonka a Astibo.
Městem prochází železniční trať Veles–Kočani, která má nádraží na severozápadním okraji města.
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Štip na Wikimedia Commons
- (makedonsky) Oficiální stránky