Trogir

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Trogir
Historická část Trogiru od Trogirského průlilvu
Historická část Trogiru od Trogirského průlilvu
Trogir – znak
znak
Trogir – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška8 m n. m.
StátChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
ŽupaSplitsko-dalmatská
Trogir
Trogir
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha37,10 km²
Počet obyvatel13 192 (2011)
Hustota zalidnění355,6 obyv./km²
Etnické složeníChorvati
Náboženské složeníKřesťanství
Světové dědictví UNESCO
Název lokalityhistorické město Trogir
Typkulturní dědictví
Kritériumii, iv
Odkaz810 (anglicky)
Zařazení1997 (21. zasedání)
Správa
Statusměsto
StarostaAnte Bilić
Vznik3. století př. n. l.
Oficiální webwww.trogir.hr
PSČ21220
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trogir (italsky Traù) je přímořské lázeňské město v Chorvatsku. Nachází se na pobřeží Jaderského moře a administrativně spadá do Splitsko-dalmatské župy. Žije zde 13 192 obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Starořecký název města zněl Tragurion (Τραγούριον). Řečtí kolonisté pojmenovali místo podle koz, které se zde vyskytovaly v okamžiku jejich příchodu. Řecký název byl později převzat do latiny během období expanze Římské říše jako Tragurium. Z latinského názvu vznikl zjednodušením současný italský název Traù a kratší, slovanský (chorvatský) Trogir.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Trogir založili řečtí kolonisté ve 3. století př. n. l. jako osadu Τραγούριον (Tragurion, z řeckého tragos – kozel). Velký rozvoj zaznamenalo za dob římské vlády, kdy se stalo významným přístavem. V 9. století uznával Trogir svrchovanost chorvatských vládců, mezi Trogirem a Chorvatským královstvím byly rozvíjeny obchodní vztahy. Chorvaté potomkům římských měšťanů v Dalmácii říkali Latini (Dalmatští Italové). Ve správě nad městem se střídali Byzantinci, Normané i jiné říše. Nakonec ve 13. století připadl Uherskému království, ale jen na sto let. V roce 1420 ho ovládla Benátská republika. V roce 1814 se vrátil pod uherskou správu a začlenil se do Rakousko-Uherska. Obyvatelstvo města bylo do jisté míry italsky mluvící.

S rozvojem turismu ve druhé polovině 20. století se stal Trogir lázeňským městem.

V roce 1997 bylo historické centrum Trogiru zařazeno do seznamu světových kulturních památek UNESCO.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Město se nachází zčásti na pevnině a zčásti na ostrově Čiovo. Samotné historické centrum města se nachází na malém ostrově o rozměrech asi 500 x 250 m v nejužší části Trogirského průlivu (mezi pevninou a ostrovem Čiovo) a tvoří tak přirozený vstup do Kaštelského zálivu. Od správního střediska Splitu je vzdáleno asi 15 km východně vzdušnou čarou přes záliv.

Světové dědictví a památky[editovat | editovat zdroj]

Historický střed města Trogir byl roku 1997 zařazen na seznam Světového dědictví UNESCO díky své mimořádné architektonické kontinuitě výstavby města.

Centrum města Trogir představuje nejlépe zachovalý románsko-gotický komplex nejen v Dalmácii, ale v celé Východní Evropě. Ve středověkém, hradbami částečně obehnaném historickém jádru města se nachází zachovalý zámek, věž, asi deset kostelů a řada obytných domů a paláců z románského, gotického, renesančního a barokního období.

Mezi hlavní památky patří:

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Trogir je přístavním městem se středně velkým přístavem. Asi 8 km východně od města ve vesnici Divulje se nachází mezinárodní letiště Split a severně od města prochází silnice D8 (Jadranská magistrála). Město je svou polohou přirozeným přístupovým bodem na ostrov Čiovo, který je vyhledáván turisty. Do roku 2018 bylo město silně dotčeno dopravními zácpami, neboť jediná přístupová komunikace vedla přes zvedací most v centru města. Od července 2018 je však v provozu nový most, který se nachází východně od města a výrazně městu dopravně odlehčil.[1]

Osobnosti spjaté s městem[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Trogir má partnerské nebo přátelské vztahy s následujícími městy:[3]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. RADAČIČIOVÁ, Simone. Dobrá zpráva pro turisty. V chorvatském letovisku Trogir otevřeli nový most, uleví velkým zácpám. Aktuálně.cz [online]. 2018-07-18 [cit. 2018-11-18]. Dostupné online. 
  2. Vladimir Lončarević: Ivan Delalle - poeta starina, Glas Koncila, 3. srpnja 2011., str. 21
  3. Webové stránky města Trogir Archivováno 23. 7. 2018 na Wayback Machine z 21. března 2018

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]