Makarska
Makarska | |
![]() Hlavní náměstí | |
Poloha | |
---|---|
Souřadnice | 43°17′35″ s. š., 17°1′12″ v. d. |
Nadmořská výška | 5 m n. m. |
Časové pásmo | +1 |
Stát |
![]() |
Region | Dalmácie |
Župa | Splitsko-dalmatská |
![]() ![]() Makarska | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 28 km² |
Počet obyvatel | 14 146 (2005) |
Hustota zalidnění | 505,2 obyv./km² |
Etnické složení | Chorvati |
Náboženské složení | Křesťanství |
Správa | |
Status | město |
Starosta | Ing. Tonći Bilić |
Vznik | cca 16.století |
Zakladatel | Ilyrové |
Oficiální web |
www |
Telefonní předvolba | +385 (0)21 |
PSČ | 21300 |
Označení vozidel | MA |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Makarska (česky též někdy Makarská) je chorvatské přístavní město a turistické letovisko, které se nachází na pobřeží Jaderského moře, v střední Dalmácii. Makarska leží asi 459 km jižně od Záhřebu, 60 km jihovýchodně od Splitu a 140 km severozápadně od Dubrovníku. Žije zde 14 146 obyvatel (2005).
Obsah
Charakter města[editovat | editovat zdroj]
Makarska leží 60 km jižně podél pobřeží od Splitu a 140 km severně od Dubrovníku. Směrem do vnitrozemí při bosenské hranici se nachází Biokovo s nejvyšším vrcholem sv. Jura (1762 m n. m. či horou Vošac (1422 m n. m.). Díky krásné krajině sem již v první polovině 20. století začali jezdit turisté, včetně československých, a celé oblasti se začalo říkat Makarská riviéra. Město je proslulé též svou promenádou s malými obchůdky a kavárnami. Jedinými významnějšími stavbami zde jsou kostel svatého Marka z 18. století a františkánský klášter s malakologickým muzeem. Ve městě se nachází: banka, obchod, nemocnice, základní a střední školy, pošta, různé sportovní kluby. Město je výchozím bodem pro tůry do přírodního parku Biokovo.
Památky[editovat | editovat zdroj]
- barokní kostel sv. Filipa Neri
- františkánský klášter z 15.–17. století, v něm je vybudováno malakologické muzeum
- barokní farní kostel zasvěcený sv. Marku
- pomník francouzského maršála Marmonta
Kultura[editovat | editovat zdroj]
- Malakološki muzej (malakologické muzeum) s bohatou sbírkou mušlí
- Muzej grada Makarska (městské muzeum)
- Gradska galerija antuna Gojaka (městská galerie Antuna Gojaka)
- Každoročně se zde koná Makarsko kulturno ljeto (Makarské léto), což je soubor různých kulturních akcí od koncertů, výstav až po rybářské večery.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Předpokládá se, že Makarská je pojmenovaná po nedaleké vesnici Makru. První obyvatelé oblasti Makarské dnes byli Ilyrové, kteří ve 4. století založili osadu s názvem Muccurum. Bitva u Makarské 18. září 887, došlo k ní mezi Benátskou republikou a Neretvanským knížectvím. Bitvu vyhrál Valley.[kdo?] Název Makarská byl poprvé zmíněn v dokumentu ze 16. století. Během tureckého dobývání. Turci v Makarské udržovaly armádu a císařské výběrčí daní. Po Turecku, Makarská klesla pod benátskou nadvládu, pak v rámci habsburské monarchie. Po vítězství Napoleona na počátku 19. století, Makarska spadala pod jeho říši. Napoleon povzbudil kulturu a stavěl silnice, které spojují Makarskou s jinými pobřežními městy. Ačkoli Napoleon podporoval rozvoj kultury a integraci Makarské do Rakousko-Uherska, byl zodpovědný za kvetoucí cestovní ruch.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Město leží poblíž dálnice A1 ze Záhřebu do Dubrovníku. Krom toho Městem prochází přímo silnice D8 (Jadranská magi-stála). Město má také pravidelné lodní spojení se Sumartinem na ostrově Brač. Ve městě je také autobusové nádraží, ze kterého jezdí pravidelná linka Záhřeb - Makarska - Dubrovnik.
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
Významná města poblíž Makarske[editovat | editovat zdroj]
Zde jsou uvedená významna města nebo větší města poblíž Makarske :
![]() |
![]() ![]() |
![]() |
![]() ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() ![]() | ||
![]() ![]() | ||||
![]() | ||||
![]() |
![]() |
![]() ![]() |
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Makarska ve Wikimedia Commons
- (chorvatsky) Oficiální stránky města Makarska
- (anglicky) Informační stránky
- (anglicky) Historie města Makarska