Tunel Sveti Ilija

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tunel Sveti Ilija
Tunel Sveti Ilija – vjezd od Baška Voda – jižní portál
Tunel Sveti Ilija – vjezd od Baška Voda – jižní portál
Základní údaje
Stát Chorvatsko Chorvatsko
Místo Baška VodaA1
Silnice D532
1. portál Zagvozd (severní strana)
2. portál Bast (jižní strana)
Provozní délka 4,25 km
Délka tubusu 4,249 km
Délka tubusu 4,256 km
Počet dopr. tubusů 1
Počet serv. tubusů 1
Výstavba
Dodavatel Hidroelektra niskogradnja
Zahájení stavby 25. března 2008
Poslední průraz 21. ledna 2010
Dokončení 31. prosince 2012
Otevření 8. července 2013
Náklady cca. 316 milionů kun
1. tubus
Zahájení stavby 1. tubusu 25. března 2008
Průraz 1. tubusu 21. ledna 2010
Dokončení 1. tubusu 2012
Otevření 1. tubusu 8. července 2013
2. tubus
Zahájení stavby 2. tubusu 25. března 2008
Průraz 2. tubusu 21. ledna 2010
Dokončení 2. tubusu 2011
 

Tunel Sveti Ilija (česky Svatý Elijáš) se nachází ve Splitsko-dalmatské župěChorvatsku na státní silnici č.532. Spojuje pobřeží u letoviska Baška Voda s dalmatským vnitrozemím za pohořím Biokovo (Imotska krajina) a s chorvatskou dálnicí A1. Je to jediný tunel v Evropě ražený v krasovém masívu.[1]

Tunel se nazývá dle stejnojmenné hory v pohoří Biokovo (Sv. Ilija – 1642 m n. m.), v jehož masívu je proražen. Drží i chorvatský primát ve výšce nadloží, která tu představuje více než 1300 metrů. Šířka tunelu činí 11 metrů a vozovka s dvěma jízdními pruhy je široká 7,7 metru. Na jižní, přímořské straně tubusy ústí u obce Bast nad letoviskem Baška Voda. Na vnitrozemské, severní straně u osady Rastovac u Zagvozdu.

Výstavba tunelu[editovat | editovat zdroj]

Severní portál během výstavby

Tunel se začal budovat v roce 2008 a o dva roky později byl proražen. V roce 2011 se práce téměř zastavily kvůli nedostatku financí a nevyřešeným majetkovým sporům na severní straně. Stavbu čtyřproudových přístupových komunikací na obou stranách tunelu převzala společnost Hrvatske autoceste (HAC), která začátkem prosince 2012 začala s výstavbou komunikací a stanovila lhůtu dokončení asfaltování do konce téhož roku.[2]

V lednu 2012 se začala stavět silnice od severního portálu k dálničnímu exitu Zagvozd (2,5 km) a o měsíc později byly zahájeny práce i na jižní straně. Silnice od jižního portálu tunelu se napojuje na Jadranskou magistrálu u letoviska Baško Polje (Autocamp Alem). Během listopadu 2012 probíhaly dokončovací práce a následně byl tunel vybaven signalizačním, ventilačním a bezpečnostním zařízením.

Otevření tunelu[editovat | editovat zdroj]

Svou délkou přes 4200 metrů se jedná o čtvrtý nejdelší tunel v Chorvatsku (po dálničních tunelech Mala Kapela, Sveti Rok a silničním tunelu Učka).[3][4]

Z důvodu nedostatku financí a nevyřešených majetkových sporů byl termín otevření tunelu již několikrát odložen. Na konci srpna 2012 již bylo odkoupeno více než 90 % potřebných pozemků. Tunel byl slavnostně otevřen 8. července 2013 i přes protesty a demonstrace místních obyvatel, kteří nesouhlasí se zpoplatněním jeho průjezdu.[5][2]

Ceník[editovat | editovat zdroj]

Cena za jeden průjezd včetně DPH, stav k 1. 8. 2016.[pozn. 1]

Kategorie IA I II III IV
kuny (HRK) 12,- 20,- 30,- 45,- 66,-

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Majitelé předplatných karet ENC mají 60% slevu.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://cestovani.idnes.cz/novy-tunel-svaty-ilja-v-chorvatsku-na-makarskou-fuc-/chorvatsko.aspx?c=A130517_115249_zahranicni_brm
  2. a b http://www.makarsko-primorje.com/?p=5331
  3. http://lotsberg.net/data/croatia/list.html
  4. http://dnevnik.hr/vijesti/hrvatska/tunel-sveti-ilija-kroz-biokovo-napokon-izasao-na-more.html
  5. http://www.slobodnadalmacija.hr/Split-%C5%BEupanija/tabid/76/articleType/ArticleView/articleId/171464/Default.aspx
  6. http://hac.hr/hr/cestarina/cjenik/tunel-sveti-ilija

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]