Chorvatská kuna
| Chorvatská kuna | |
| Hrvatska kuna (chorvatsky) | |
.jpg) Mince a bankovky | |
| Země |
 Chorvatsko |
|---|---|
| ISO 4217 | HRK |
| Inflace | 0,77%[1] (2019) |
| Symbol | kn |
| Mince | 1, 2, 5, 10, 20, 50 lip; 1, 2, 5, 25 kun |
| Bankovky | 5, 10, 20, 50, 100, 200, 500, 1000 kun |
Kuna je platidlo, které se používá v Chorvatsku. V novodobé historii se do oběhu dostala v červnu 1994, kdy nahradila chorvatský dinár. Kuna ale předtím už existovala během druhé světové války, když stát Jugoslávie fakticky neexistoval. ISO 4217 kód kuny je HRK, jedna kuna se dělí na 100 „lip“ (jednotné číslo lipa).
Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]
Poprvé byla kuna zavedena za druhé světové války jako platidlo Nezávislého chorvatského státu (NDH); převáděla se v poměru 1 jugoslávský dinár = 40 kun a byla rozdělena na sto banic (jednotné číslo banica). V platnost vstoupila 8. července 1941. Konec platnosti nastal od 30. června do 9. července 1945. Bankovky měly hodnotu 50 banic, 1 a 2 kn, 10 kn, 50, 100, 500 a 1000 kn, 5000 kn, 1000 a 5000 kn. Kurs kuny za doby NDH byl stanoven na 20 kn za 1 německou říšskou marku.
Po vyhlášení nezávislosti země na SFRJ Chorvatsko okamžitě zavedlo vlastní dináry, které měly nahradit ty jugoslávské (chorvatský dinár používalo i chorvatské obyvatelstvo Bosny a Hercegoviny, odmítali ho však Srbové žijící na chorvatském území, ti měli až do roku 1995 svůj vlastní dinár Republiky Srbská Krajina). Nová měna však rychle ztratila svoji hodnotu a upadla do hyperinflace. Proto v roce 1994 provedla země měnovou reformu a zavedla dnešní kuny ve směnném poměru 1000 dinárů = 1 kuna. Jméno však již mělo fašistickou minulost a jeho znovuobnovení bylo sporné, především pro Srby v zemi žijící těžko přijatelné. Existovaly také i jiné návrhy na novou měnu, podle jednoho z nich měly být zavedeny například koruny (kruna) podle vzoru bývalé rakousko-uherské koruny.
Od 10. července 2020 je kuna zapojena do ERM II.[2] Minimálně dvouleté setrvání v ERM II je jednou z podmínek pro přijetí eura.
Mince a bankovky[editovat | editovat zdroj]
Mince mají hodnoty 1, 2, 5, 10, 20 a 50 lip, dále 1, 2, 5 a 25 kun. Mince 25 kun mají několik různých motivů na rubové straně, které poukazují na různá výročí a významné události v Chorvatsku. Mince 1, 2, 5 lip a 25 kun se používají zřídka.[3]
| Mince chorvatské kuny (od roku 1994) | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obrázek | Hodnota | Technické parametry | Popis | Datum | ||||||||
| Průměr | Hmotnost | Složení | Hrana | Revers | Avers | ražby | uvedení do oběhu | |||||
| 1 lipa | 17 mm | 0,7 g | 98 % hliníku, 2 % hořčíku | Hladká | Hodnota, REPUBLIKA HRVATSKA, malý státní znak v dolní části |
nápis „KUKURZ“ nebo „ZEA MAYS“ (kukuřice setá) s vyobrazením dané rostliny; rok ražby v dolní části | 1993– | 31. května 1994 | ||||
| 2 lipy | 19 mm | 0,92 g | nápis „VINOVA LOZA“ nebo „VITIS VINIFERA“ (réva vinná) s vyobrazením dané rostliny; rok ražby v dolní části | |||||||||
| 200px | 5 lip | 18 mm | 2,5 g | 72,5 % mědi, 27,5 % zinku | nápis „HRAST LUŽNJAK“ nebo „QUERCUS ROBUR“ (dub letní) s vyobrazením dané rostliny; rok ražby v dolní části | |||||||
| 200px | 10 lip | 20 mm | 3,25 g | 72,5 % mědi, 27,5 % ocele | nápis „DUHAN“ nebo „NICOTIANA TABACUM“ (tabák virginský) s vyobrazením dané rostliny; rok ražby v dolní části | |||||||
| 200px | 20 lip | 18,5 mm | 2,9 g | 95 % železa, 5 % niklu | nápis „MASLINA“ nebo „OLEA EUROPAEA“ (olivovník evropský) s vyobrazením dané rostliny; rok ražby v dolní části | |||||||
| 200px | 50 lip | 20,5 mm | 3,65 g | nápis „VELEBITSKA DEGENIJA“ nebo „DEGENIA VELEBITICA“ (degenie velebitská) s vyobrazením dané rostliny; rok ražby v dolní části | ||||||||
| 200px | 1 kuna | 22,5 mm | 5 g | 65 % mědi, 23,2 % zinku, 11,8 % niklu | Vroubkovaná | Hodnota, REPUBLIKA HRVATSKA, malý státní znak v dolní části |
nápis „SLAVUJ“ nebo „LUSCINIA MEGARHYNCHOS“ (slavík obecný) s vyobrazením daného zvířete; rok ražby v dolní části | 1993– | 31. května 1994 | |||
| 200px | 2 kuny | 24,5 mm | 6,2 g | nápis „TUNJ“ nebo „THUNNUS THYNNUS“ (tuňák obecný) s vyobrazením daného zvířete; rok ražby v dolní části | ||||||||
| 200px | 5 kun | 26,5 mm | 7,45 g | 63,1 % mědi, 23,2 % niklu, 13,7 % zinku | nápis „MRKI MEDVJED“ nebo „URSUS ARCTOS“ (medvěd hnědý) s vyobrazením daného zvířete; rok ražby v dolní části | |||||||
Bankovky mají nominální hodnoty 5, 10, 20, 50, 100, 200, 500 a 1000 kun.[4] Bankovka 5 kun není v běžném platebním styku příliš častá. Na všech bankovkách je napsaná chorvatská Státní hymna.
| Hodnota | Rozměry | Motiv (avers) | Motiv (revers) |
|---|---|---|---|
| 5 kun | 122 mm × 61 mm | chorvatský bán Peter Zrinský (1624–1671) a kníže Fran Krste Frankopan (1643–1671) | hrad Varaždín a jeho půdorys |
| 10 kun | 126 mm × 63 mm | Juraj Dobrila (1812–1882), biskup z Terstu a Poreče | Římský amfiteátr v Pule, půdorys istrijského městečka Motovun |
| 20 kun | 130 mm × 65 mm | chorvatský bán Josip Jelačić (1801–1859) | Zámeček Eltz ve Vukovaru |
| 50 kun | 134 mm × 67 mm | chorvatský renesanční básník Ivan Gundulić (1589–1638) | Historické centrum Dubrovníku, dubrovnický Rektorský palác |
| 100 kun | 138 mm × 69 mm | chorvatský bán a básník Ivan Mažuranić (1814–1890) | Chrám sv. Víta v Rijece a jeho půdorys |
| 200 kun | 142 mm × 71 mm | chorvatský politik Stjepan Radić (1871–1928), odpůrce ideje Velkého Srbska | Budova vojenského velitelství v Osijeku, tamější pevnost |
| 500 kun | 146 mm × 73 mm | Marko Marulić (1450–1524), spisovatel a humanista, otec chorvatské literatury | Diokleciánův palác ve Splitu |
| 1000 kun | 150 mm × 75 mm | chorvatský právník Ante Starčević (1823–1896), výrazně podporoval myšlenku chorvatské národní hrdosti | Jezdecká socha prvního chorvatského krále Tomislava, záhřebská katedrála |
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
- Img227 — копия (12).jpg
5 lip
- Img227 — копия (6).jpg
2 lipy
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ INFLATION RATE (CONSUMER PRICES). [[1]] [online]. [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Communiqué on Croatia [online]. Evropská centrální banka [cit. 2020-07-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Otkrivamo: Trgovci zarade 2 milijuna kn godišnje ne vraćajući 1 lipu [online]. 2011-05-05 [cit. 2015-04-20]. Dostupné online. (chorvatsky)
- ↑ Novčanice [online]. Chorvatská národní banka [cit. 2020-10-12]. Dostupné online. (chorvatsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chorvatská kuna na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo kuna ve Wikislovníku- (anglicky) Kuny na stránkách Banknotes.com
- (chorvatsky) Chorvatské mince a bankovky (katalog) na webu kunalipa.com
- (anglicky) Chorvatské mince (katalog a galerie) na webu ucoin.net
