Chorvatská kuna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Chorvatská kuna
Hrvatska kuna (chorvatsky)
ZeměChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
ISO 4217HRK
Inflace0,77%[1] (2019)
Symbolkn
Mince1, 2, 5, 10, 20, 50 lip; 1, 2, 5, 25 kun
Bankovky5, 10, 20, 50, 100, 200, 500, 1000 kun

Kuna je platidlo, které se používá v Chorvatsku. V novodobé historii se do oběhu dostala v červnu 1994, kdy nahradila chorvatský dinár. Kuna ale předtím už existovala během druhé světové války, když stát Jugoslávie fakticky neexistoval. ISO 4217 kód kuny je HRK, jedna kuna se dělí na 100 „lip“ (jednotné číslo lipa).

Rok 2022 je posledním rokem pro kunu, protože od 1. ledna 2023 bude nahrazena eurem[2]. Všechny chorvatské bankovní účty a kreditní karty budou automaticky převedeny na eura a hotovost v kunách bude možné bez poplatku vyměnit za eura.

Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]

Poprvé byla kuna zavedena za druhé světové války jako platidlo Nezávislého chorvatského státu (NDH); převáděla se v poměru 1 jugoslávský dinár = 40 kun a byla rozdělena na sto banic (jednotné číslo banica). V platnost vstoupila 8. července 1941. Konec platnosti nastal od 30. června do 9. července 1945. Bankovky měly hodnotu 50 banic, 1 a 2 kn, 10 kn, 50, 100, 500 a 1000 kn, 5000 kn, 1000 a 5000 kn. Kurs kuny za doby NDH byl stanoven na 20 kn za 1 německou říšskou marku.

Po vyhlášení nezávislosti země na SFRJ Chorvatsko okamžitě zavedlo vlastní dináry, které měly nahradit ty jugoslávské (chorvatský dinár používalo i chorvatské obyvatelstvo Bosny a Hercegoviny, odmítali ho však Srbové žijící na chorvatském území, ti měli až do roku 1995 svůj vlastní dinár Republiky Srbská Krajina). Nová měna však rychle ztratila svoji hodnotu a upadla do hyperinflace. Proto v roce 1994 provedla země měnovou reformu a zavedla dnešní kuny ve směnném poměru 1000 dinárů = 1 kuna. Jméno však již mělo fašistickou minulost a jeho znovuobnovení bylo sporné, především pro Srby v zemi žijící těžko přijatelné. Existovaly také i jiné návrhy na novou měnu, podle jednoho z nich měly být zavedeny například koruny (kruna) podle vzoru bývalé rakousko-uherské koruny.

Název platidla kuna odkazuje na středověk, kdy se ve Slavonii, Přímoří a Dalmácii a později i Banovině používala k placení daní kuní kožešina, zvaná kunovina nebo marturina. Podobizna kuny se od první poloviny 13. století až téměř do konce 14. století nacházela na chorvatské minci zvané banovac.[3] Název pro setinu kuny lipa odkazuje na strom, jehož symbolika je obsažena v četných slovanských legendách a národních pověstech. V souvislosti s těmito názvy obsahují chorvatské mince v kunách zvířecí motivy a všechny mince v lipách rostlinné motivy.[3]

Konec kuny[editovat | editovat zdroj]

Kurzy Euro-kuna k 1.6.2022[4]

Od 10. července 2020 je kuna zapojena do ERM II.[5] Minimálně dvouleté setrvání v ERM II je jednou z podmínek pro přijetí eura.

V červnu 2022 schválila Evropská komise přechod Chorvatska na Euro od 1. ledna 2023[6]. Schválení přechodu členskými zeměmi proběhlo v 12. července 2022.[7] Chorvatská kuna tak ke konci roku 2022 skončí a všechny účty, karty a hotovost bude převedena v kurzu 7,5345 kuny za jedno euro.


Mince a bankovky[editovat | editovat zdroj]

Mince mají hodnoty 1, 2, 5, 10, 20 a 50 lip, dále 1, 2, 5 a 25 kun. Mince 25 kun mají několik různých motivů na rubové straně, které poukazují na různá výročí a významné události v Chorvatsku. Mince 1, 2, 5 lip a 25 kun se používají zřídka.[8]

Mince chorvatské kuny (od roku 1994)
Hodnota Technické parametry Popis Datum
Průměr Hmotnost Složení Hrana Revers Avers ražby uvedení do oběhu
1 lipa 17 mm 0,7 g 98 % hliníku, 2 % hořčíku Hladká Hodnota,
REPUBLIKA HRVATSKA, malý státní znak v dolní části 		nápis „KUKURUZ“ nebo „ZEA MAYS“ (kukuřice setá) s vyobrazením dané rostliny; rok ražby v dolní části 1993– 31. května 1994
2 lipy 19 mm 0,92 g nápis „VINOVA LOZA“ nebo „VITIS VINIFERA“ (réva vinná) s vyobrazením dané rostliny; rok ražby v dolní části
5 lip 18 mm 2,5 g 72,5 % mědi, 27,5 % zinku nápis „HRAST LUŽNJAK“ nebo „QUERCUS ROBUR“ (dub letní) s vyobrazením dané rostliny; rok ražby v dolní části
10 lip 20 mm 3,25 g 72,5 % mědi, 27,5 % ocele nápis „DUHAN“ nebo „NICOTIANA TABACUM“ (tabák virginský) s vyobrazením dané rostliny; rok ražby v dolní části
20 lip 18,5 mm 2,9 g 95 % železa, 5 % niklu nápis „MASLINA“ nebo „OLEA EUROPAEA“ (olivovník evropský) s vyobrazením dané rostliny; rok ražby v dolní části
50 lip 20,5 mm 3,65 g nápis „VELEBITSKA DEGENIJA“ nebo „DEGENIA VELEBITICA“ (degenie velebitská) s vyobrazením dané rostliny; rok ražby v dolní části
1 kuna 22,5 mm 5 g 65 % mědi, 23,2 % zinku, 11,8 % niklu Vroubkovaná Hodnota,
REPUBLIKA HRVATSKA, malý státní znak v dolní části 		nápis „SLAVUJ“ nebo „LUSCINIA MEGARHYNCHOS“ (slavík obecný) s vyobrazením daného zvířete; rok ražby v dolní části 1993– 31. května 1994
2 kuny 24,5 mm 6,2 g nápis „TUNJ“ nebo „THUNNUS THYNNUS“ (tuňák obecný) s vyobrazením daného zvířete; rok ražby v dolní části
5 kun 26,5 mm 7,45 g 63,1 % mědi, 23,2 % niklu, 13,7 % zinku nápis „MRKI MEDVJED“ nebo „URSUS ARCTOS“ (medvěd hnědý) s vyobrazením daného zvířete; rok ražby v dolní části

Bankovky mají nominální hodnoty 5, 10, 20, 50, 100, 200, 500 a 1000 kun.[9] Bankovka 5 kun není v běžném platebním styku příliš častá. Na všech bankovkách je napsaná chorvatská Státní hymna.

Hodnota Rozměry Motiv (avers) Motiv (revers)
5 kun 122 mm × 61 mm chorvatský bán Peter Zrinský (1624–1671) a kníže Fran Krste Frankopan (1643–1671) hrad Varaždín a jeho půdorys
10 kun 126 mm × 63 mm Juraj Dobrila (1812–1882), biskup z Terstu a Poreče Římský amfiteátr v Pule, půdorys istrijského městečka Motovun
20 kun 130 mm × 65 mm chorvatský bán Josip Jelačić (1801–1859) Zámeček Eltz ve Vukovaru
50 kun 134 mm × 67 mm chorvatský renesanční básník Ivan Gundulić (1589–1638) Historické centrum Dubrovníku, dubrovnický Rektorský palác
100 kun 138 mm × 69 mm chorvatský bán a básník Ivan Mažuranić (1814–1890) Chrám sv. Víta v Rijece a jeho půdorys
200 kun 142 mm × 71 mm chorvatský politik Stjepan Radić (1871–1928), odpůrce ideje Velkého Srbska Budova vojenského velitelství v Osijeku, tamější pevnost
500 kun 146 mm × 73 mm Marko Marulić (1450–1524), spisovatel a humanista, otec chorvatské literatury Diokleciánův palác ve Splitu
1000 kun 150 mm × 75 mm chorvatský právník Ante Starčević (1823–1896), výrazně podporoval myšlenku chorvatské národní hrdosti Jezdecká socha prvního chorvatského krále Tomislava, záhřebská katedrála

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ INFLATION RATE (CONSUMER PRICES). [[1]] [online]. [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Chorvatsko se 1. ledna 2023 připojí k eurozóně: Rada přijala poslední požadované právní akty. www.consilium.europa.eu [online]. [cit. 2022-07-20]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Chorvatská měna nese jména zvířete a rostliny, Croatia.hr, nedatovaný článek, přísstup 13. 5. 2022
  4. ↑ Chorvatská kuna, kurzy.cz Směnné kurzy chorvatské kuny
  5. ↑ Communiqué on Croatia [online]. Evropská centrální banka [cit. 2020-07-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Konvergenční zpráva otevírá Chorvatsku cestu, aby 1. ledna 2023 zavedlo euro. kurzy.cz [online]. 2022-06-01. Dostupné online. 
  7. ↑ Evropská unie schválila zavedení eura v Chorvatsku. Novou měnou začne platit v lednu. iROZHLAS [online]. [cit. 2022-07-20]. Dostupné online. 
  8. ↑ Otkrivamo: Trgovci zarade 2 milijuna kn godišnje ne vraćajući 1 lipu [online]. 2011-05-05 [cit. 2015-04-20]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  9. ↑ Novčanice [online]. Chorvatská národní banka [cit. 2020-10-12]. Dostupné online. (chorvatsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Směnný kurz[editovat | editovat zdroj]

Aktuální kurz měny Chorvatská kuna
Podle ČNB:
Podle Google Finance:
Podle Kurzy.cz:
Podle Yahoo! Finance:
Měny Evropy
Evropská unie
Východní Evropa
Jižní Evropa
Západní Evropa
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Chorvatská_kuna&oldid=21484570“