Chorvatská kuna
| Chorvatská kuna | |
| Hrvatska kuna (chorvatsky) | |
.jpg) Mince a bankovky | |
| Země |
 Chorvatsko |
|---|---|
| ISO 4217 | HRK |
| Inflace | -0,5%[1] (2015 odhad) |
| Symbol | kn |
| Mince | 1, 2, 5, 10, 20, 50 lip; 1, 2, 5, 25 kun |
| Bankovky | 5, 10, 20, 50, 100, 200, 500, 1000 kun |
Kuna je platidlo, které se používá v Chorvatsku. V novodobé historii se do oběhu dostala v červnu 1994, kdy nahradila chorvatský dinár. Kuna ale předtím už existovala během druhé světové války, když stát Jugoslávie fakticky neexistoval.
ISO 4217 kód kuny je HRK, jedna kuna se dělí na 100 lip (jednotné číslo lipa).
Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]
Poprvé byla kuna zavedena za druhé světové války jako platidlo Nezávislého chorvatského státu (NDH); převáděla se v poměru 1 dinár = 40 kun a byla rozdělena na sto banic (jednotné číslo banica). V platnost vstoupila 8. července 1941. Konec platnosti nastal od 30. června do 9. července 1945.
Bankovky měly hodnotu 50 banic, 1 a 2 kn, 10 kn, 50, 100, 500 a 1000 kn, 5000 kn, 1000 a 5000 kn
Kurs kuny za doby NDH byl stanoven na 20 kn za 1 německou říšskou marku.
Po vyhlášení nezávislosti země na SFRJ Chorvatsko okamžitě zavedlo vlastní dináry, které měly nahradit ty jugoslávské (chorvatský dinár používalo i chorvatské obyvatelstvo Bosny a Hercegoviny, odmítali ho však Srbové žijící na chorvatském území, ti měli až do roku 1995 svůj vlastní dinár Republiky Srbská Krajina). Nová měna však rychle ztratila svoji hodnotu a upadla do hyperinflace. Proto v roce 1994 provedla země měnovou reformu a zavedla dnešní kuny ve směnném poměru 1000 dinárů = 1 kuna. Jméno však již mělo fašistickou minulost a jeho znovuobnovení bylo sporné, především pro Srby v zemi žijící těžko přijatelné. Existovaly také i jiné návrhy na novou měnu, podle jednoho z nich měly být zavedeny například koruny (kruna) podle vzoru bývalé rakousko-uherské koruny.
Od 10. července 2020 je kuna zapojena do ERM II.[2] Minimálně dvouleté setrvání v ERM II je jednou z podmínek pro přijetí eura.
Mince a bankovky[editovat | editovat zdroj]
Mince mají hodnoty 1, 2, 5, 10, 20 a 50 lip, dále 1, 2, 5 a 25 kun. Mince 25 kun mají několik různých motivů na rubové straně, které poukazují na různá výročí a významné události v Chorvatsku.
| Obraz | Hodnota | Podoba líce |
|---|---|---|
| 1 lipa | kukuřice setá (Zea mays) | |
.jpg)
|
2 lipy | vinný hrozen (Vitis vinifera) |
.jpg)
|
5 lip | dub (Quercus robur) |
| 10 lip | tabák (Nicotiana tabacum) | |
| 20 lip | oliva (Olea europaea) | |
| 50 lip | degenie (Degenia velebitica) | |
| 1 kuna | slavík
(Luscinia megarhynchos) | |
| 2 kuny | tuňák
(Thynnus thunnus*) * správně Thunnus thynnus, na minci 2 HRK je však Thynnus thunnus | |
| 5 kun | medvěd
(Ursus arctos) |
Bankovky mají nominální hodnoty 5, 10, 20, 50, 100, 200, 500 a 1000 kun.
| Hodnota | Rozměry | Motiv | Platnost | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Avers | Revers | Neplatné bankovky – vzor z roku |
Platné bankovky – vzor z roku | ||
| 5 kun | 122 mm × 61 mm | chorvatský bán Peter Zrinský (1624–1671) a kníže Fran Krste Frankopan (1643–1671) | hrad Varaždín a jeho půdorys | 1993 | 2001 |
| 10 kun | 126 mm × 63 mm | Juraj Dobrila (1812–1882), biskup z Terstu a Poreče | Římský amfiteátr v Pule, půdorys istrijského městečka Motovun | 1993 1995 |
2001 2004 |
| 20 kun | 130 mm × 65 mm | chorvatský bán Josip Jelačić (1801–1859) | Zámeček Eltz ve Vukovaru | 1993 | 2001 |
| 50 kun | 134 mm × 67 mm | chorvatský renesanční básník Ivan Gundulić (1589–1638) | Historické centrum Dubrovníku, dubrovnický Rektorský palác | – | 1993[3] 2002 |
| 100 kun | 138 mm × 69 mm | chorvatský bán a básník Ivan Mažuranić (1814–1890) | Chrám sv. Víta v Rijece a jeho půdorys | – | 1993[3] 2002 |
| 200 kun | 142 mm × 71 mm | chorvatský politik Stjepan Radić (1871–1928), odpůrce ideje Velkého Srbska | Budova vojenského velitelství v Osijeku, tamější pevnost | – | 1993[3] 2002 |
| 500 kun | 146 mm × 73 mm | Marko Marulić (1450–1524), spisovatel a humanista, otec chorvatské literatury | Diokleciánův palác ve Splitu | – | 1993 |
| 1000 kun | 150 mm × 75 mm | chorvatský právník Ante Starčević (1823–1896), výrazně podporoval myšlenku chorvatské národní hrdosti | Jezdecká socha prvního chorvatského krále Tomislava, záhřebská katedrála | – | 1993 |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kuna (NDH) na chorvatské Wikipedii.
- ↑ INFLATION RATE (CONSUMER PRICES). The World Factbook [online]. CIA [cit. 2016-10-6]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-01. ISSN 1553-8133. (anglicky)
- ↑ Communiqué on Croatia [online]. Evropská centrální banka [cit. 2020-07-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c V platnosti byly do konce roku 2009, tj. od 1. ledna 2010 jsou neplatné
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chorvatská kuna ve Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo kuna ve Wikislovníku- (chorvatsky) Kuny na stránkách Banknotes.com
- (anglicky) Papírové bankovky na stránkách chorvatské národní banky
- (chorvatsky) Vyobrazení mincí na stránkách Chorvatské národní banky[nedostupný zdroj]
- (chorvatsky) Chorvatské mince a bankovky (katalog)
- (anglicky) Chorvatské mince (katalog a galerie)
