Tuňák obecný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxTuňák obecný
alternativní popis obrázku chybí
Tuňák obecný
Stupeň ohrožení podle IUCN
ohrožený
ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídapaprskoploutví (Actinopterygii)
Řádostnoploutví (Perciformes)
Čeleďmakrelovití (Scombridae)
RodTuňák (Thunnus)
Binomické jméno
Thunnus thynnus
L., 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tuňák obecný (Thunnus thynnus), také tuňák modroploutvý, je ryba z čeledi makrelovitých rozšířená v Atlantském oceánu, Středozemním a Černém moři a chovaná také v chovech poblíž Japonska. Dosahuje běžně délky 2–2,5 metrů při váze mezi 225 a 250 kg. Tuňák loví menší ryby, a to často i ve velkých hloubkách.

Tuňáci jsou považováni za teplokrevné živočichy (tzv. regionální endotermie), teplota některých částí těla tuňáka obecného může být až o 21 °C vyšší než teplota okolní vody.[2]

Tuňák je jednou z nejběžněji lovených ryb. Ze syrového masa se připravuje japonské jídlo suši. Právě v Japonsku končí 80 % vylovené populace tichomořského tuňáka obecného.[3] Masově je konzumován také v Evropě a Spojených státech.

Obrovský tuňák ulovený na rybářských závodech v roce 1971

Ohrožení tuňáka[editovat | editovat zdroj]

Množství ulovených tuňáků se za poslední dekádu zdvojnásobilo, což učinilo z většiny zástupců rodu Tuňák ohrožené druhy.[4] V oblasti Středozemního moře se v důsledku intenzivního lovu ocitl na pokraji vyhubení. V listopadu 2009 Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) snížila celosvětové kvóty pro lov tuňáka cca o 40 % na 13,5 tisíce tun ročně. V březnu 2010 se však signatářské země CITES nedokázaly dohodnout na ochraně tuňáka. Lobby proti restrikcím je vedena především Japonskem a Libyí.[5] Libyjský lidový sněm však během období plukovníka Kaddáfího odhlasoval, že tuňáci se v zálivu Velká Syrta a na pobřeží Tripolska budou lovit pouze omezeně, takže jich tam byl dostatek. To se změnilo během války v Libyi, kdy nebylo možné hlídat pobřeží, takže rybáři například z Francie tam jezdili dělat masivní výlovy. Existují o tom záznamy z navigačních přístrojů. Populaci Tuňáka ohrožují mj. některé země EU (Itálie, Francie), které již první rok po dohodě o omezení lovu překročily stanovené kvóty.[6] Bezútěšná situace vede některé ekologické organizace k protizákonným akcím namířeným na velkoproducenty pokrmů z tuňáka – naposledy se jejich terčem stala italská a libyjská flotila poblíž severoafrického pobřeží.[7]

Vedle ohrožení ve Středozemním moři prohlásil Mezinárodní svaz ochrany přírody tuňáka obecného ohroženým ve východním Atlantiku a kriticky ohroženým v Atlantiku západním. Průmyslový lov pomocí vakových sítí a longliningu vede kromě devastace populace tuňáka také k vedlejším škodám, protože decimuje ohrožené mořské želvy, ptáky a savce. Také umělý odchov přibližuje druh vyhubení, protože je k němu potřeba odchytit mladé jedince ve volné přírodě, kde pak nedochází k přirozené reprodukci. Navíc k vykrmení jednoho kilogramu tuňáka je zapotřebí dvaceti kilogramů jiných divoce žijících ryb.[8]

Ekologicky šetrným lovem tuňáka je chycení na prut s vlascem nebo pomocí vláčení nástrah (trolling) a to nejlépe tuňáka pruhovaného, který není tolik ohrožen. V Británii se některé obchodní řetězce dostaly pod tlak konzumentů, aby řádně lovené tuňáky označily na obalu výrobku. Ani tyto ekologické aktivity však dosud nebyly zcela úspěšné.[9]

Ochrana tuňáka[editovat | editovat zdroj]

V červnu 2010 přijala Evropská komise zákaz lov tuňáků ve východním Atlantiku a Středozemním moři na jednu sezónu.[10] Tímto způsobem reguloval, tedy před občanskou válkou v Libyi, i libyjský lidový sněm.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.1. 25. března 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-07]
  2. http://jeb.biologists.org/cgi/reprint/200/20/2617
  3. ADAM, David; CORRESPONDENT, environment. Bluefin tuna fails to make UN's list of protected fish. The Guardian. 2010-03-18. Dostupné online [cit. 2017-10-05]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  4. http://www.fishonline.org/search/simple/?fish_id=111&q=tuna&search=Search
  5. MCCURRY, Justin. How Japanese sushi offensive sank move to protect sharks and bluefin tuna. The Guardian. 2010-03-26. Dostupné online [cit. 2017-10-05]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  6. TOMAN, Karel. Tuňák vyhyne. Jeho maso je příliš drahé, aby přežil [online]. aktuaně.cz [cit. 2010-08-04]. Dostupné online. (čeština) 
  7. VIDAL, John; EDITOR, environment. Sea Shepherd activists free hundreds of threatened bluefin tuna off Libya. The Guardian. 2010-06-18. Dostupné online [cit. 2017-10-05]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  8. Archivovaná kopie. www.greenpeace.org [online]. [cit. 2010-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-26. 
  9. SMITHERS, Rebecca; CORRESPONDENT, consumer affairs. Britons want to buy sustainable fish but labels leave us baffled. The Guardian. 2010-05-24. Dostupné online [cit. 2017-10-05]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  10. KLEKNER, Radim. Tuňák je v ohrožení, nelovme jej, velí Brusel [online]. aktuaně.cz [cit. 2010-06-12]. Dostupné online. (čeština) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]