Paprskoploutví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxPaprskoploutví
alternativní popis obrázku chybí
Paprskoploutví
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída ryby (Osteichthyes)
Třída paprskoploutví (Actinopterygii)
Klein, 1885
řády
Sesterská skupina
nozdratí (Sarcopterygii)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paprskoploutví (Actinopterygii) je třída prehistorických i moderních kostnatých ryb, která je velice velkou a velice úspěšnou skupinou. Tvoří více než polovinu žijících obratlovců. Vznik paprskoploutvých ryb je datován až do spodního devonu 400 miliónů let; ke konci devonu a počátkem karbonu byli již paprskoploutví vedoucí skupinou obratlovců.

Systematika[editovat | editovat zdroj]

Moderní systematika obvykle paprskoploutvé dělí na tři nadřády: chrupavčití (Chondrostei), mnohokostnatí (Neopterygii) a kostnatí (Teleostei). Třída má přibližně 42 řádů se 430 čeleděmi a více než 23 000 druhů.[1][2] Evoluční systematikové se však domnívají, že paprskoploutví mají pravděpodobně poněkud složitější evoluční historii, než aby byli rozčleněni na pouhé tři nadřády. Tato skupina ryb tvoří 96 % všech ryb. Vlivem vymírání ryb je však možné, že mnoho z paprskoploutvých vyhyne dříve, než budou pro vědu vůbec popsány. Celé dvě pětiny všech paprskoploutvých tvoří sladkovodní druhy.[zdroj?] Do června 2016 bylo popsáno 32 578 platných druhů paprskoploutvých ryb, které jsou aktuálně řazeny ve více než 500 čeledích a 72 řádech.[3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Charakteristické pro paprskoploutvé ryby je vyztužení ploutví kostěnými paprsky.

Paprskoploutvé ryby obývají mnoho extrémních stanovišť. Mezi ty mohou být zahrnuta vysoko položená horská jezera a toky, pouštní prameny a teplé pouštní říčky (jako rod Cyprinodon), podzemní jeskyně, efemérní tůňky, polární moře a hlubiny oceánů. Výše uvedená stanoviště se nacházejí v rozsahu teplot prostředí od −1,8 °C až do 40 °C, v rozsahu pH od 4 do 10 a více, ve vodách s širokým rozsahem rozpuštěného kyslíku od 0 po plné nasycení, ve vodách se salinitou od 0 po 90 ppm a ve vodách s hloubkou 0 do 7 000 m.

Některé ryby stráví většinu času zcela mimo vodu: ryby z rodu lezců Periophthalmus chytají svou kořist tvořenou drobnými bezobratlými v přílivové zóně, zatímco jiné ryby žijí ve strnulém stavu. Jiné se adaptovaly svým přísavným ústrojím na extrémně rychle proudící vody horských oblastí Asie. Zajímavé jsou i svítící a světélkující ryby žijící v hlubinách oceánů z čeledí lampovníkovití, světlonošovití, moridovití a halosaurovití.

Největší zástupce[editovat | editovat zdroj]

Největším zástupcem této skupiny byla zřejmě obří jurská ryba druhu Leedsichthys problematicus z vyhynulé čeledi Pachycormidae s délkou kolem 16 metrů a hmotností v řádu desítek tun[4].

Význam pro člověka[editovat | editovat zdroj]

Výživa člověka[editovat | editovat zdroj]

Paprskoploutvé ryby představují významný zdroj lidské potravy.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://aquatab.net/system/actinopterygii/
  2. NELSON, J. S. Fishes of the World. 3rd Ed. New York, N.Y. : John Wiley & Sons, 1994.
  3. MUSILOVÁ, Zuzana. Nová fylogeneze paprskoploutvých ryb. Živa. 18. srpen 2016, roč. LXVI (CII), 4, s. XCV–XCVII. Dostupné online [PDF, cit. 2016-08-20]. ISSN 0044-4812.  
  4. http://www.osel.cz/8284-nejvetsi-ryba-vsech-dob.html

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NELSON, J. S. Fishes of the World. 3rd Ed. New York, N.Y. : John Wiley & Sons, 1994.
  • Davenport and Sayer, 1993 in Moyle and Cech, 2004:1)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]