Paprskoploutví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Paprskoploutví

alternativní popis obrázku chybí
paprskoploutví
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída: ryby (Osteichthyes)
Třída: paprskoploutví (Actinopterygii)
Klein, 1885
řády
Sesterská skupina
nozdratí (Sarcopterygii)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paprskoploutví (Actinopterygii) je třída prehistorických i moderních kostnatých ryb, která je velice velkou a velice úspěšnou skupinou. Tvoří více než polovinu žijících obratlovců. Vznik paprskoploutvých ryb je datován až do spodního devonu 400 miliónů let; ke konci devonu a počátkem karbonu byli již paprskoploutví vedoucí skupinou obratlovců.

Systematika[editovat | editovat zdroj]

Moderní systematika obvykle paprskoploutvé dělí na tři nadřády: chrupavčití (Chondrostei), mnohokostnatí (Neopterygii) a kostnatí (Teleostei). Třída má přibližně 42 řádů se 430 čeleděmi a více než 23 000 druhů.[1][2] Evoluční systematikové se však domnívají, že paprskoploutví mají pravděpodobně poněkud složitější evoluční historii, než aby byli rozčleněni na pouhé tři nadřády. Tato skupina ryb tvoří 96 % všech ryb. Vlivem vymírání ryb je však možné, že mnoho z paprskoploutvých vyhyne dříve, než budou pro vědu vůbec popsány. Celé dvě pětiny všech paprskoploutvých tvoří sladkovodní druhy.[zdroj?] Do června 2016 bylo popsáno 32 578 platných druhů paprskoploutvých ryb, které jsou aktuálně řazeny ve více než 500 čeledích a 72 řádech.[3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Charakteristické pro paprskoploutvé ryby je vyztužení ploutví kostěnými paprsky.

Paprskoploutvé ryby obývají mnoho extrémních stanovišť. Mezi ty mohou být zahrnuta vysoko položená horská jezera a toky, pouštní prameny a teplé pouštní říčky (jako rod Cyprinodon), podzemní jeskyně, efemérní tůňky, polární moře a hlubiny oceánů. Výše uvedená stanoviště se nacházejí v rozsahu teplot prostředí od −1,8 °C až do 40 °C, v rozsahu pH od 4 do 10 a více, ve vodách s širokým rozsahem rozpuštěného kyslíku od 0 po plné nasycení, ve vodách se salinitou od 0 po 90 ppm a ve vodách s hloubkou 0 do 7 000 m.

Některé ryby stráví většinu času zcela mimo vodu: ryby z rodu lezců Periophthalmus chytají svou kořist tvořenou drobnými bezobratlými v přílivové zóně, zatímco jiné ryby žijí ve strnulém stavu. Jiné se adaptovaly svým přísavným ústrojím na extrémně rychle proudící vody horských oblastí Asie. Zajímavé jsou i svítící a světélkující ryby žijící v hlubinách oceánů z čeledí lampovníkovití, světlonošovití, moridovití a halosaurovití.

Největší zástupce[editovat | editovat zdroj]

Největším zástupcem této skupiny byla zřejmě obří jurská ryba druhu Leedsichthys problematicus z vyhynulé čeledi Pachycormidae s délkou kolem 16 metrů a hmotností v řádu desítek tun[4].

Význam pro člověka[editovat | editovat zdroj]

Výživa člověka[editovat | editovat zdroj]

Paprskoploutvé ryby představují významný zdroj lidské potravy.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://aquatab.net/system/actinopterygii/
  2. NELSON, J. S. Fishes of the World. 3rd Ed. New York, N.Y. : John Wiley & Sons, 1994.
  3. MUSILOVÁ, Zuzana. Nová fylogeneze paprskoploutvých ryb. Živa. 18. srpen 2016, roč. LXVI (CII), 4, s. XCV–XCVII. Dostupné online [PDF, cit. 2016-08-20]. ISSN 0044-4812.  
  4. http://www.osel.cz/8284-nejvetsi-ryba-vsech-dob.html

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NELSON, J. S. Fishes of the World. 3rd Ed. New York, N.Y. : John Wiley & Sons, 1994.
  • Davenport and Sayer, 1993 in Moyle and Cech, 2004:1)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]