Dánio pruhované

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxDánio pruhované
alternativní popis obrázku chybí
Dánio pruhované
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída ryby (Osteichthyes)
Třída paprskoploutví (Actinopterygii)
Nadřád kostnatí (Teleostei)
Řád máloostní (Cypriniformes)
Čeleď kaprovití (Cyprinidae)
Rod Danio
Binomické jméno
Danio rerio
Hamilton-Buchanan, 1822
Synonyma
  • Barilius rerio
  • Cyprinus chapalio
  • Brachydanio rerio
  • Cyprinus rerio
  • Danio lineatus
  • Nuria rerio
  • Perilampus striatus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dánio pruhované (Danio rerio; Hamilton, 1822) je sladkovodní  kaprovitá, paprskoploutvá ryba pocházející z Pákistánu, Indie, Bangladéše, Nepálu a Barmy. Jedná se o drobnou rybku oblíbenou mezi akvaristy a zároveň jde o významný modelový organismus v genetice a molekulární biologii.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Průměrně se dožívá 3,5 roku, nejstarší jedinci se mohou dožít až 5,5 roku.

Dorůstá do délky až 5 cm.

Tělo je podlouhlé, štíhlé, oválného průřezu mírně stlačeného ze stran. Hřbet má zelenohnědou barvu. Na boku těla je pět rovnoměrných, pigmentovaných, vodorovných pruhů, všechny zasahují do konce paprsků ocasní ploutve. Hřbetní ploutev je žlutozelená, bíložlutě lemovaná. Břišní část je bílá, mírně nažloutlá. Řitní ploutev je výrazně pruhovaná.[2]

Mají dva páry vousků, každý jiné délky. Vousky na horní čelisti končí uprostřed opercula. U danií chybí na těle postranní čára.

Samice jsou plnější v bříšku a zbarvení mají modro stříbrné (pruhy), samci jsou štíhlejší, mají řitní ploutev zbarvenou do červena a na těle zlatomodré pruhování.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Pochází z Asie - Pákistánu, Indie, Bangladéše, Nepálu a Barmy. Nepůvodní výskyt Kolumbie, Kalifornie, Connecticut, Florida a Nové Mexiko - pravděpodobně únik z akvárií.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Dánio se obvykle vyskytuje ve stojatých mělkých vodách, nebo ve vodách s velmi pomalým tokem, v zarostlých úsecích řek.

Žije v horní třetině vodního sloupce, nebo u hladiny, ve velkých hejnech.

Jsou uzpůsobena na velké výkyvy v kvalitě a teplotě vody. Například pH bylo na různých místech výskytu naměřeno v rozsahu 5.9–8.5 a teplota vody 16–38°C. Tyto rozdíly mohou být vysvětlovány jak sezónností, tak i geografickými podmínkami. Díky toleranci na různé podmínky jsou dánia snadno chovatelná v zajetí.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Ve volné přírodě se živí primárně širokým spektrem zooplanktonu a hmyzem. V menší míře se pak může živit i řasami, detritem a dalšími organickými materiály.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Dánio v přírodě dospívá ve 3 měsících.

Pokud se samice pravidelně nevytírá může a to především v akvarijních chovech dojít k zatvrdnutí jiker, zánětu vaječníků a sterilitě samice.

Tření probíhá sezónně v období monzunů, které se vyskytují od dubna do srpna. Vytírají se v příbřežní oblasti (litorální pásmo). Nelepivé jikry rozptylují do vegetace. I když doba vylíhnutí závisí na teplotě vody, většina vajíček se vylíhne mezi 48 a 72 hodinami po oplodnění. Tloušťka chorionu a aktivita embrya také ovlivňují inkubační dobu. Larva je při líhnutí přibližně 3 mm velká.[3] Rodiče o své potomky nepečují.

Po vylíhnutí se všechna dánia vyvinou na samice. Rozlišovat se začnou po dovršení pěti až sedmi týdnů. Určení pohlaví záleží na množství potravy a rychlosti růstu - pomalu rostoucí se vyvinou v samce a rychle rostoucí na samice.[3]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Chov v akváriu[editovat | editovat zdroj]

Oblíbené mezi akvaristy, odolná rybka, vhodná pro začátečníky. Populární je zejména díky nízké ceně, snadnému odchovu a široké dostupnosti.

Vědecký a lékařský výzkum[editovat | editovat zdroj]

Dánio jako model biologického systému má četné výhody pro vědce. Jeho genom byl plně sekvenován. Jeho embryonální vývoj je velmi rychlý a jeho embrya jsou relativně velká, robustní a transparentní a schopná vyvíjet se mimo tělo své matky.

Další výhody zahrnují téměř konstantní velikost druhu během rychlého vývoje, který umožňuje použití jednoduchých technik barvení. Dánio je také prokazatelně podobné savčím modelům a lidem v testování toxicity, cyklus spánku dánia je podobným savčímu. Nicméně, dánia nejsou univerzálně ideální výzkumný model; existuje řada nevýhod jejich vědeckého použití, jako je přítomnost malých, ale důležitých rozdílů mezi dánii a savci v rolích některých genů souvisejících s lidskými poruchami.

Výzkum přinesl pokrok v oblasti vývojové biologie, onkologie, toxikologie, teratologie, repodukce, genetiky, neurobiologie, environmentálních věd, výzkumu kmenových buněk, regenerativní lékařství, svalové dystrofie a evoluční teorie.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. Danio rerio summary page. FishBase [online]. [cit. 2019-04-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b MARKOWSKI, Danny. Danio rerio (Rerio). Animal Diversity Web [online]. [cit. 2019-04-25]. Dostupné online. (anglicky) 


Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Harper C., Lawrence Ch. (2011). The Laboratory Zebrafish, Taylor and Francis Group, LLC, ISBN: 978-1-4398-0744-6
  • Gerhard, G.S., E.J. Kauffman, X. Wang, R. Stewart, J.L. Moore, C.J. Kasales, E. Demidenko and K.C. Cheng, 2002. Life spans and senescent phenotypes of zebrafish (Danio rerio). Exp. Gerontol. 37:1055-1068.
  • Mills, D. and G. Vevers, 1989. The Tetra encyclopedia of freshwater tropical aquarium fishes. Tetra Press, New Jersey. 208 p.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]