Akvaristika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Akvaristika, zakládání a provoz menších akvárií v domácnostech je velmi oblíbená zájmová činnost s přibližně 60 milióny příznivců (akvaristů)[zdroj?] po celém světě. Od poloviny devatenáctého století, kdy byl vyroben první předchůdce dnešních moderních akvárií, se akvaristika rozvinula a dnes využívá k vytvoření vhodného prostředí pro vodní obyvatele mnohé pokročilé technologie. Jedná se zejména o různé metody čištění (filtrace) a úpravy vody, osvětlení a vytápění.

Mezi akvárii, která provozují amatéři, lze najít jak obyčejné skleněné koule s jednou rybou, tak i komplexní simulované ekosystémy s pečlivě navrženými podpůrnými zařízeními. Akvária se většinou rozdělují na sladkovodní a mořská, nebo na tropická a s chladnější vodou. Tyto a další vlastnosti popisují, jaké druhy ryb nebo jiných živočichů mohou v akváriu úspěšně žít. Obyvatelé akvárií často pocházejí z odchytů ve volné přírodě, ale stále více jich je v důsledku rozvíjejícího se akvaristického obchodu odchováváno v zajetí.

Mnoho akvaristů vynakládá značné úsilí, aby svým chovancům v nádrži zabezpečili podmínky, které věrně napodobují jejich přirozené prostředí. Toho se dosahuje pečlivou kontrolou mnoha různých parametrů vody, množství přiváděných živin, odstraňování znečištění produkovaného chovanými živočichy a dalšími postupy. Důležité je také sledování oběhu dusíku, počínaje jeho pronikáním do akvária ve formě krmiva, přes jedovaté dusíkaté látky (dusitany) obsažené ve výkalech ryb až k jejich přeměně na méně nebezpečné dusičnany bakteriemi žijícími zejména na dně v procesu nitrifikace. Jednou z hlavních věcí je samozřejmě výběr správných druhů živočichů k chovu.

[1]

Historie akvaristiky ve světě[editovat | editovat zdroj]

Studenovodní akvárium se zákrutichou, vodním morem, karasem zlatým, ploticí a střevlí The book of the aquarium and water cabinet, 1856.
Studenovodní akvaterárium s bezobratlými, rybami, obojživelníky a plazy, ilustrace z časopisu Die gartenlaube, 1873.
Rájovec dlouhoploutvý, první teplomilná akvarijní ryba v Evropě

Nejstarší doklady o chovu ryb v zajetí, pravděpodobně čistě užitkovém, se dochovaly z poloviny 3. tisíciletí př. n. l. ze sumerského města Lagaš v jižní Mezopotámii.[2] Egyptské fresky z 18. století př. n. l. dokládají chov posvátných rypounů[3] a dalších nilských ryb v bazéncích.

Čistě okrasný chov ryb je poprvé spolehlivě doložen ze středověké Číny. Z divokého karase zlatého zde byla nejpozději za vlády dynastie Sung vyšlechtěna tzv. zlatá rybka. Roku 1163 byl v císařských zahradách ve městě Chang-čou pro zlaté rybky zřízen chovný rybník. V 16. a 17. století se zlaté rybky již běžně chovaly v interiérech ve zvláštních porcelánových nádobách. Z této doby pochází i závojové formy. Evropanům o čínských zlatých rybkách podal zprávu již Marco Polo koncem 13. století, ale do Evropy se poprvé dostaly až ve století sedmnáctém. Roku 1728 byla zlatá rybka rozmnožena v Nizozemsku a roku 1750 dovezena do Francie, kde se stala velmi oblíbenou, zejména zásluhou Madame de Pompadour.

Anglický chemik Joseph Priestley objevil součást vzduchu nutnou pro hoření i dýchání živočichů a zjistil, že tuto součást dodávají zelené rostliny. Později byl tento plyn nazván kyslík. Pochopení vztahu mezi akvarijními živočichy a rostlinami bylo zásadním krokem pro další rozvoj akvaristiky.

Prvními tropickými rybami v evropských akváriích byly labyrintky.[3] Dovoz exotických ryb byl v 19. století závislý na námořních lodích a trval týdny.[3] Labyrintky dýchající vzdušný kyslík byly schopny přežít transport a skvěle se hodily do tehdejších akvárii bez vzduchování či filtrace. Centrem prvních importů tropických ryb byla Francie.[3] Roku 1869 byl dovezen z čínského Kantonu do Paříže rájovec dlouhoploutvý.[2] Ještě téhož roku Pierre Carbonnier rájovce v akváriu rozmnožil.[3] Tím byl určen nový směr vývoje akvaristiky – chov exotických teplomilných ryb.[2] Roku 1872 byla ze Siamu dovezena, rovněž do Francie, bojovnice pestrá.[3] Roku 1875 Carbonnier v akváriu odchoval čichavce zakrslé.[3]


První komerční pěstírna akvarijních ryb byla založena roku 1876 v Lankwitzu u Berlína.[3] Centrem akvaristiky se tak stává střední Evropa.[3] Roku 1891 začíná v Německu vycházet první specializovaný akvaristický a teraristický časopis, Blätter für Aquarien und Terrarienkunde.[3] O rok později publikoval P. Nitsche příručku pojednávající o komerčním dovozu exotických ryb.[3] Roku 1895 byl ve Vídni založen první akvaristický spolek na světě.[3] Ani česká akvaristika nezůstává dlouho pozadu, první tropickou rybou v Česku se stala roku 1897 bojovnice pestrá a roku 1899 byl v Praze založen první český akvaristický spolek.[3]

Historie akvaristiky v Česku[editovat | editovat zdroj]

Začátky akvaristiky v Čechách jsou spojeny s Janem Evangelistou Purkyně, který v roce 1856 nechal postavit několik akvárií pro Pražský fyziologický ústav Karlovy university. První nádrž byla předvedena na schůzi Přírodovědeckého sboru Národního muzea. První tištěné články o akváriích vyšly v časopise Vesmír v roce 1875 a v roce 1884 byla vydána první česká kniha o akvaristice: J. Kafka – „Akvárium, jeho živočišstvo a rostlinstvo – návod ke zřizování, oživování a ošetřování akvárií a terárií“.

První dovoz ryb z tropických oblastí byl zaznamenán v roce 1897, kdy Enrique Stanko Vráz přivezl z Thajska do Prahy bojovnice pestré (Betta splendens).

Obliba akvaristiky se rychle šířila a na konci 19. století vznikly první české akvaristické spolky. 7. května 1899 byl založen spolek Aquarium – První spolek přátel aquarií a terrarií v Království Českém v Praze.[3] Téhož roku spole zorganizoval akvaristickou výstavu v pražské Královské oboře, o rok později i výstavu v Plzni. Spolek působí pod názvem Akvárium zal. 1899 dodnes.[4]

V roce 1901 byl založen spolek Iris v Plzni.

Roku 1954 bylo v Praze na Smíchově otevřeno veřejné akvárium Tatra, které fungovalo až do 90. let. Roku 1969 byla v prostorách staré brněnské radnice otevřena stálá výstava akvarijních ryb. Výstava je součástí brněnské zoologické zahrady a je otevřena dodnes.[5] Pořádaly se i významné dočasné výstavy – např. roku 1985 se v pražském paláci U Hybernů konala AKVA TERA 85, do té doby největší výstava akvarijních ryb ve východní Evropě, spojená s prvním Mistrovstvím republiky živorodých ryb.

V současné době patří Česká republika k největším vývozcům akvarijních ryb na světě.[6] U zahraničních kupců jsou české akvarijní ryby oblíbené zejména pro svou kvalitu.[7][8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FRANK, Stanislav. Akvarijní ryby. Praha : Aventinum, 2009. ISBN 978-80-86858-71-5. Kapitola Úvod, s. 6.  
  2. a b c HOFMANN, Jaroslav; NOVÁK, Jindřich. Akvaristika: Jak chovat tropické ryby jinak a lépe. Praha : Egem, Nova, 1996. ISBN 80-7199-009-4. Kapitola Úvod, s. 5-6.  
  3. a b c d e f g h i j k l m n DRAHOTUŠSKÝ, Zdeněk; NOVÁK, Jindřich. Akvaristika: Teorie a praxe pro amatéry i profesionály. Záliba a poznání. Brno : Jota, 2006. ISBN 80-7217-124-0. Kapitola Historie Akvaristiky, s. 9-14.  
  4. Akvárium zal. 1899
  5. http://www.zoobrno.cz/o-nas/stala-akvarijni-vystava/
  6. http://www.finance.cz/zpravy/finance/161353-cr-patri-mezi-nejvetsi-vyvozce-akvarijnich-ryb-na-svete/
  7. ROßMANN, Karl-Heinz. Gouramis of the genus Trichogaster – the new problematic fishes. Der Makropode. duben 2009, roč. 31, čís. 2, s. 58. Anglická verze. Dostupné online. ISSN 0937-177X. (anglicky) 
  8. ROßMANN, Karl-Heinz. They are called Badis badis – the "blue" fish of the genus of Badis and Dario. Der Makropode. duben 2009, roč. 31, čís. 2, s. 78. Anglická verze. Dostupné online. ISSN 0937-177X. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Historie akvaristiky[editovat | editovat zdroj]

Diskusní fóra a komunitní servery[editovat | editovat zdroj]

Odborné servery[editovat | editovat zdroj]