Plotice obecná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxPlotice obecná
alternativní popis obrázku chybí
Plotice obecná
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Podtřída paprskoploutví (Actinopterygii)
Řád máloostní (Cypriniformes)
Čeleď kaprovití (Cyprinidae)
Rod plotice (Rutilus)
Binomické jméno
Rutilus rutilus
(Linnaeus, 1758)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plotice obecná (Rutilus rutilus (Linnaeus, 1758)) je nedravá sladkovodní paprskoploutvá rybačeledi kaprovitých (Cyprinidae). Na území České republiky je dosti hojná a není pro ni zákonem stanovena nejmenší lovná míra. V rybářství a rybníkářství je považována za tzv. plevelnou rybu.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Na výstavě Pod hladinou Vltavy v Praze

Plotice má ze stran stříbrné až stříbro-bílé zbarvení a proto je typickým zástupcem tzv. bílých ryb. Má ze stran zploštělé tělo a tmavý hřbet. Ústa jsou koncová bez vousků. Břišní a prsní ploutve obvykle bývají zbarvené do červena. Někdy má červenou barvu i řitní ploutev. Naopak hřbetní a ocasní ploutev bílá zelenošedé barvy. Oko je cihlově červené. Spolehlivý rozpoznávací znak od ostatních podobných druhů ryb (např. perlína ostrobřichého) je postavení hřbetní ploutve a břišních ploutví v jedné vertikální rovině[2].

Plotice obvykle dorůstá do délky 15–30 cm a hmotnosti 0,25–0,30 kg. Největší ulovená plotice o hmotnosti 3,13 kg a délce 56 cm byla ulovena v Německu[3]. Největší ulovená plotice v České republice byla zřejmě ulovena v roce 1985 v Labi a její délka činila 52 cm a hmotnost 2,1 kg[4].

Pohlavní znaky[editovat | editovat zdroj]

Samce od samic lze rozlišit pouze v období rozmnožování. Samci mají v období rozmnožování (tření) na hlavě a na bocích výraznou třecí vyrážku (bělavé epiteliální výrůstky), zatímco samice ji nemají vůbec nebo jen velmi slabě[5]. Samice bývají větší a dožívají se i vyššího věku než samci, nicméně existuje velký překryv ve velikosti mezi oběma pohlavími a tak tento znak nelze spolehlivě využít k determinaci pohlaví[6].

Rozšíření a ekologické nároky[editovat | editovat zdroj]

Plotice obecná je eurytopní druh obývající širokou škálu typů vod od pstruhového pásma po brakické vody. Nejhojnější je v nížinných tocích. Její areál výskytu v Eurasii sahá severně od Pyrenejí až po povodí řeky Leny na východě[7]. V České republice se vyskytuje na většině území[8]. Plotice je značně přizpůsobivý druh a v rámci vodního tělesa, které obývá, využívá všechny dostupné habitaty. Jde o jeden z dominantních druhů tzv. kaprové fáze evropských údolních nádrží[9].

Chování[editovat | editovat zdroj]

Plotice se často zdržuje v hejnech a je poměrně plachá. Na přítomnost predátorů reaguje zvýšenou preferencí litorálního habitatu[10]. Hejna plotic na volné vodě jsou dominována samicemi, což je dáno jejich nižším ohrožením ze strany predátorů vzhledem k větší velikosti samic ve srovnání se samci[11]. Větší jedinci plotice loví zooplankton na otevřené vodě pomocí takzvaného sinusového plavání, kdy plavou vodním sloupcem nahoru a dolu, což zvyšuje kontrast mezi tělíčky zooplanktonu a světlou hladinou nebo tmavým dnem[12].

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Pohlavní dospělosti dosahují samci v 1 až 2 letech a samice o rok později. Ve vodách s nižší úživností může být nástup pohlavní dospělosti oddálen[13]. Tření je závislé na teplotě vody a obvykle v našich podmínkách probíhá od začátku května do začátku června. K tření plotice preferují rostlinný substrát jako vodní rostliny, zatopené louky, ponořené kořeny ad. Avšak spokojí se i s kamenitým či štěrkovým substrátem. Plodnost plotice je závislá zejména na velikosti samice, ale i úživnost prostředí má významný vliv. Obvykle se pohybuje v rozmezí od 30 000-100 000 jiker na jednu samici[5]. Na rozdíl od cejna nebo oukleje, tření plotice probíhá pouze jednou za sezónu[5].

Plotice se může křížit s dalšími druhy kaprovitých ryb, zejména kříženci s cejnem velkým a perlínem ostrobřichým jsou častí. Kříženci s cejnkem malým nebo ouklejí obecnou jsou také životaschopní[5]. Mateřským druhem kříženců je nejčastěji plotice.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Plotice je všežravý druh s minimální potravní vybíravostí a obvykle využívá ty potravní složky, které jsou v danou chvíli součástí potravní nabídky. Využívá i potravní nabídku, která je málo využívaná ostatními druhy, jako je třeba vodní vegetace. S rostoucím věkem obvykle narůstá zastoupení vodní vegetace v potravě. Mladší exempláře se živí především zooplanktonem[5]. V kaňonovitých údolních nádržích bývá dominantní složkou potravy zooplankton napříč všemi velikostními kategoriemi[14][6]. Sportovní rybáři ji mohou chytit na různé druhy těstovin, kukuřici, hrách, kroupy, burizony, rohlík, chleba atd.

Bělka 32 cm

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2020.2. 9. července 2020. Dostupné online. [cit. 2020-07-11]
  2. HANEL, Lubomír. Klíč k určování ryb a mihulí. [s.l.]: EkoCentrum Dostupné online. ISBN 80-902203-3-9, ISBN 978-80-902203-3-1. OCLC 37963733 
  3. Fishing Worldrecords | carps up 5 kg | Rutilus rutilus. www.fishing-worldrecords.com [online]. [cit. 2020-03-31]. Dostupné online. 
  4. BLAHÁK, P. Large-sized fish of the Czech and Slovak republics.. Acta Universitatis Carolinae Biologicae. 1996, roč. 40, s. 61-65. 
  5. a b c d e BARUŠ, Vlastimil. Mihulovci a ryby. [s.l.]: Academia Dostupné online. ISBN 80-200-0218-9, ISBN 978-80-200-0218-1. OCLC 164828101 
  6. a b ŽÁK, Jakub; PRCHALOVÁ, Marie; ŠMEJKAL, Marek. Sexual segregation in European cyprinids: consequence of response to predation risk influenced by sexual size dimorphism. Hydrobiologia. 2020-03, roč. 847, čís. 6, s. 1439–1451. Dostupné online [cit. 2020-03-31]. ISSN 0018-8158. DOI:10.1007/s10750-020-04198-x. (anglicky) 
  7. KOTTELAT, Maurice. Handbook of European freshwater fishes. [s.l.]: Publications Kottelat Dostupné online. ISBN 978-2-8399-0298-4, ISBN 2-8399-0298-2. OCLC 456109263 
  8. HANEL, Lubomír. Ryby a mihule České republiky : rozšíření a ochrana = Fishes and lampreys of the Czech Republic : distribution and conservation. [s.l.]: Český svaz ochránců přírody Dostupné online. ISBN 80-86327-49-3, ISBN 978-80-86327-49-5. OCLC 611853294 
  9. ŘÍHA, M.; KUBEČKA, J.; VAŠEK, M. Long-term development of fish populations in the Římov Reservoir. Fisheries Management and Ecology. 2009-04, roč. 16, čís. 2, s. 121–129. Dostupné online [cit. 2020-03-31]. DOI:10.1111/j.1365-2400.2008.00650.x. (anglicky) 
  10. BRABRAND, Åge; FAAFENG, Bjørn. Habitat shift in roach (Rutilus rutilus) induced by pikeperch (Stizostedion lucioperca) introduction: predation risk versus pelagic behaviour. Oecologia. 1993-03, roč. 95, čís. 1, s. 38–46. Dostupné online [cit. 2020-03-31]. ISSN 0029-8549. DOI:10.1007/bf00649504. 
  11. ŽÁK, Jakub; PRCHALOVÁ, Marie; ŠMEJKAL, Marek. Sexual segregation in European cyprinids: consequence of response to predation risk influenced by sexual size dimorphism. Hydrobiologia. 2020-03, roč. 847, čís. 6, s. 1439–1451. Dostupné online [cit. 2020-03-31]. ISSN 0018-8158. DOI:10.1007/s10750-020-04198-x. (anglicky) 
  12. JAROLÍM, Oldřich; KUBEČKA, Jan; ČECH, Martin. Sinusoidal swimming in fishes: the role of season, density of large zooplankton, fish length, time of the day, weather condition and solar radiation. Hydrobiologia. 2010-08-12, roč. 654, čís. 1, s. 253–265. Dostupné online [cit. 2020-03-31]. ISSN 0018-8158. DOI:10.1007/s10750-010-0398-1. 
  13. HOLKER, Franz; HAERTEL, Susanne S.; STEINER, Silke. Effects of piscivore-mediated habitat use on growth, diet and zooplankton consumption of roach: an individual-based modelling approach. Freshwater Biology. 2002-12, roč. 47, čís. 12, s. 2345–2358. Dostupné online [cit. 2020-03-31]. ISSN 0046-5070. DOI:10.1046/j.1365-2427.2002.01002.x. (anglicky) 
  14. VAŠEK, Mojmír; KUBECKA, Jan; SED'A, Jaromír. Cyprinid predation on zooplankton along the longitudinal profile of a canyon-shaped reservoir. Archiv fur Hydrobiologie. 2003-04-01, roč. 156, čís. 4, s. 535–550. Dostupné online [cit. 2020-03-31]. ISSN 0003-9136. DOI:10.1127/0003-9136/2003/0156-0535. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]