Plotice obecná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxPlotice obecná
alternativní popis obrázku chybí
Plotice obecná
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Podtřídapaprskoploutví (Actinopterygii)
Řádmáloostní (Cypriniformes)
Čeleďkaprovití (Cyprinidae)
Rodplotice (Rutilus)
Binomické jméno
Rutilus rutilus
(Linnaeus, 1758)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plotice obecná (Rutilus rutilus (Linnaeus, 1758)) je nedravá sladkovodní paprskoploutvá rybačeledi kaprovitých (Cyprinidae). Na území České republiky je dosti hojná a není pro ni zákonem stanovena nejmenší lovná míra. V rybářství a rybníkářství je považována za tzv. plevelnou rybu.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Na výstavě Pod hladinou Vltavy v Praze

Plotice má ze stran stříbrné až stříbro-bílé zbarvení a proto je typickým zástupcem tzv. bílých ryb. Má ze stran zploštělé tělo a tmavý hřbet. Ústa jsou koncová bez vousků. Břišní a prsní ploutve obvykle bývají zbarvené do červena. Někdy má červenou barvu i řitní ploutev. Naopak hřbetní a ocasní ploutev bílá zelenošedé barvy. Oko je cihlově červené. Spolehlivý rozpoznávací znak od ostatních podobných druhů ryb (např. perlína ostrobřichého) je postavení hřbetní ploutve a břišních ploutví v jedné vertikální rovině[2].

Plotice obvykle dorůstá do délky 15–30 cm a hmotnosti 0,25–0,30 kg. Největší ulovená plotice o hmotnosti 3,13 kg a délce 56 cm byla ulovena v Německu[3]. Největší ulovená plotice v České republice byla zřejmě ulovena v roce 1985 v Labi a její délka činila 52 cm a hmotnost 2,1 kg[4].

Pohlavní znaky[editovat | editovat zdroj]

Samce od samic lze rozlišit pouze v období rozmnožování. Samci mají v období rozmnožování (tření) na hlavě a na bocích výraznou třecí vyrážku (bělavé epiteliální výrůstky), zatímco samice ji nemají vůbec nebo jen velmi slabě[5]. Samice bývají větší a dožívají se i vyššího věku než samci, nicméně existuje velký překryv ve velikosti mezi oběma pohlavími a tak tento znak nelze spolehlivě využít k determinaci pohlaví[6].

Rozšíření a ekologické nároky[editovat | editovat zdroj]

Plotice obecná je eurytopní druh obývající širokou škálu typů vod od pstruhového pásma po brakické vody. Nejhojnější je v nížinných tocích. Její areál výskytu v Eurasii sahá severně od Pyrenejí až po povodí řeky Leny na východě[7]. V České republice se vyskytuje na většině území[8]. Plotice je značně přizpůsobivý druh a v rámci vodního tělesa, které obývá, využívá všechny dostupné habitaty. Jde o jeden z dominantních druhů tzv. kaprové fáze evropských údolních nádrží[9].

Chování[editovat | editovat zdroj]

Plotice se často zdržuje v hejnech a je poměrně plachá. Na přítomnost predátorů reaguje zvýšenou preferencí litorálního habitatu[10]. Hejna plotic na volné vodě jsou dominována samicemi, což je dáno jejich nižším ohrožením ze strany predátorů vzhledem k větší velikosti samic ve srovnání se samci[11]. Větší jedinci plotice loví zooplankton na otevřené vodě pomocí takzvaného sinusového plavání, kdy plavou vodním sloupcem nahoru a dolu, což zvyšuje kontrast mezi tělíčky zooplanktonu a světlou hladinou nebo tmavým dnem[12].

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Pohlavní dospělosti dosahují samci v 1 až 2 letech a samice o rok později. Ve vodách s nižší úživností může být nástup pohlavní dospělosti oddálen[13]. Tření je závislé na teplotě vody a obvykle v našich podmínkách probíhá od začátku května do začátku června. K tření plotice preferují rostlinný substrát jako vodní rostliny, zatopené louky, ponořené kořeny ad. Avšak spokojí se i s kamenitým či štěrkovým substrátem. Plodnost plotice je závislá zejména na velikosti samice, ale i úživnost prostředí má významný vliv. Obvykle se pohybuje v rozmezí od 30 000-100 000 jiker na jednu samici[5]. Na rozdíl od cejna nebo oukleje, tření plotice probíhá pouze jednou za sezónu[5].

Plotice se může křížit s dalšími druhy kaprovitých ryb, zejména kříženci s cejnem velkým a perlínem ostrobřichým jsou častí. Kříženci s cejnkem malým nebo ouklejí obecnou jsou také životaschopní[5]. Mateřským druhem kříženců je nejčastěji plotice.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Plotice je všežravý druh s minimální potravní vybíravostí a obvykle využívá ty potravní složky, které jsou v danou chvíli součástí potravní nabídky. Využívá i potravní nabídku, která je málo využívaná ostatními druhy, jako je třeba vodní vegetace. S rostoucím věkem obvykle narůstá zastoupení vodní vegetace v potravě. Mladší exempláře se živí především zooplanktonem[5]. V kaňonovitých údolních nádržích bývá dominantní složkou potravy zooplankton napříč všemi velikostními kategoriemi[14][6]. Sportovní rybáři ji mohou chytit na různé druhy těstovin, kukuřici, hrách, kroupy, burizony, rohlík, chleba atd.

Bělka 32 cm

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.2. 4. září 2021. Dostupné online. [cit. 2021-10-05]
  2. HANEL, Lubomír. Klíč k určování ryb a mihulí. [s.l.]: EkoCentrum Dostupné online. ISBN 80-902203-3-9, ISBN 978-80-902203-3-1. OCLC 37963733 
  3. Fishing Worldrecords | carps up 5 kg | Rutilus rutilus. www.fishing-worldrecords.com [online]. [cit. 2020-03-31]. Dostupné online. 
  4. BLAHÁK, P. Large-sized fish of the Czech and Slovak republics.. Acta Universitatis Carolinae Biologicae. 1996, roč. 40, s. 61–65. 
  5. a b c d e BARUŠ, Vlastimil. Mihulovci a ryby. [s.l.]: Academia Dostupné online. ISBN 80-200-0218-9, ISBN 978-80-200-0218-1. OCLC 164828101 
  6. a b ŽÁK, Jakub; PRCHALOVÁ, Marie; ŠMEJKAL, Marek. Sexual segregation in European cyprinids: consequence of response to predation risk influenced by sexual size dimorphism. Hydrobiologia. 2020-03, roč. 847, čís. 6, s. 1439–1451. Dostupné online [cit. 2020-03-31]. ISSN 0018-8158. DOI 10.1007/s10750-020-04198-x. (anglicky) 
  7. KOTTELAT, Maurice. Handbook of European freshwater fishes. [s.l.]: Publications Kottelat Dostupné online. ISBN 978-2-8399-0298-4, ISBN 2-8399-0298-2. OCLC 456109263 
  8. HANEL, Lubomír. Ryby a mihule České republiky : rozšíření a ochrana = Fishes and lampreys of the Czech Republic : distribution and conservation. [s.l.]: Český svaz ochránců přírody Dostupné online. ISBN 80-86327-49-3, ISBN 978-80-86327-49-5. OCLC 611853294 
  9. ŘÍHA, M.; KUBEČKA, J.; VAŠEK, M. Long-term development of fish populations in the Římov Reservoir. Fisheries Management and Ecology. 2009-04, roč. 16, čís. 2, s. 121–129. Dostupné online [cit. 2020-03-31]. DOI 10.1111/j.1365-2400.2008.00650.x. (anglicky) 
  10. BRABRAND, Åge; FAAFENG, Bjørn. Habitat shift in roach (Rutilus rutilus) induced by pikeperch (Stizostedion lucioperca) introduction: predation risk versus pelagic behaviour. Oecologia. 1993-03, roč. 95, čís. 1, s. 38–46. Dostupné online [cit. 2020-03-31]. ISSN 0029-8549. DOI 10.1007/bf00649504. 
  11. ŽÁK, Jakub; PRCHALOVÁ, Marie; ŠMEJKAL, Marek. Sexual segregation in European cyprinids: consequence of response to predation risk influenced by sexual size dimorphism. Hydrobiologia. 2020-03, roč. 847, čís. 6, s. 1439–1451. Dostupné online [cit. 2020-03-31]. ISSN 0018-8158. DOI 10.1007/s10750-020-04198-x. (anglicky) 
  12. JAROLÍM, Oldřich; KUBEČKA, Jan; ČECH, Martin. Sinusoidal swimming in fishes: the role of season, density of large zooplankton, fish length, time of the day, weather condition and solar radiation. Hydrobiologia. 2010-08-12, roč. 654, čís. 1, s. 253–265. Dostupné online [cit. 2020-03-31]. ISSN 0018-8158. DOI 10.1007/s10750-010-0398-1. 
  13. HOLKER, Franz; HAERTEL, Susanne S.; STEINER, Silke. Effects of piscivore-mediated habitat use on growth, diet and zooplankton consumption of roach: an individual-based modelling approach. Freshwater Biology. 2002-12, roč. 47, čís. 12, s. 2345–2358. Dostupné online [cit. 2020-03-31]. ISSN 0046-5070. DOI 10.1046/j.1365-2427.2002.01002.x. (anglicky) 
  14. VAŠEK, Mojmír; KUBECKA, Jan; SED'A, Jaromír. Cyprinid predation on zooplankton along the longitudinal profile of a canyon-shaped reservoir. Archiv fur Hydrobiologie. 2003-04-01, roč. 156, čís. 4, s. 535–550. Dostupné online [cit. 2020-03-31]. ISSN 0003-9136. DOI 10.1127/0003-9136/2003/0156-0535. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]