Josef Kafka (spisovatel)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Josef Kafka
Prof. Josef Kafka (1858-1929)

Prof. Josef Kafka (1858-1929)

Narození 25. října 1858
Rokycany
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 3. května 1929 (ve věku 70 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnost česká
Vzdělání Vysokém učení technické a Karlova univerzita
Povolání ředitel geologicko-paleontologických sbírek Národního muzea
Otec Josef Kafka
Matka Marie Kafková
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Kafka (25. října 1858 Rokycany[1]3. května 1929 Praha[2][p 1]) byl český přírodovědec, paleontolog, zoolog, hydrobiolog, botanik a také spisovatel vědecko-populárních prací, překladatel z němčiny, zaměstnanec Národního muzea v Praze (do roku 1919 Muzeum Království českého), kde se později stal ředitelem geologicko-paleontologických sbírek.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Otec jmenoval Josef a matka Marie Terezie, která byla dcerou Karla Breitenfeldera, obuvníka z Karlových Varů. Josef starší se v Rokycanech v době narození syna živil jako knihař.[1] Po úmrtí otce žila matka Marie Kafková v Praze a starala se o sedm dětí, z nichž Josef byl nejstarší.[3]

Po studiích na reálné škole v Rokycanech a na Vysokém učení technickém a Karlově univerzitě v Praze[4] nastoupil roku 1883 jako úřední zaměstnanec Musea Království českého v Praze, kde získal místo asistenta u prof. MuDr. Antonína Friče. Pod jeho vedením se začal věnovat průzkumu rybníků, řek a jezer. Společné úsilí vedlo k tomu, že roku 1888 Antonín Frič se svými spolupracovníky založil přenosnou vědeckou stanici pro pozorování života ve sladkovodních tocích, která byla první svého druhu v Evropě. I díky těmto poznatkům mohl roku 1892 publikovat svoji práci pod názvem Zvířena českých rybníků, vysoce hodnocené dílo o fauně českých rybníků[5].

V roce 1895 se stal adjunktem paleontologického oddělení[6], v letech 19181923[7] byl jmenován ředitelem geologicko-paleontologických sbírek Národního muzea.

Josef Kafka byl činorodý vědec s širokým záběrem zájmů a bádání, které daleko přesahovaly jeho pracovní náplň, stál u zrodu mnoha zajímavých projektů.

Společně s Antonínem Fričem a jihočeským rybníkářem Josefem Šustou, se zasloužili o popularizaci oboru hydrobiologie.

Aktivně se zajímal a spolupracoval na myšlence otevření zoologické zahrady v Praze. V brožuře Pamětní spis o zoologické a akklimatační zahradě v Praze[8] načrtl pozdější možnou podobu takového projektu, a to nejen obrazově, ale přidal i několik odborných rad.[9][10]. Ovšem samotné realizace Zoologické zahrady v Praze se nedožil, zemřel dva roky před jejím otevřením.

Zájem o zahradnictví se promítl nejen do jeho badatelské práce; od roku 1925 se podílel i na vydávání časopisu Šťastný domov, kdy v roli šéfredaktora vedl rubriku o zahradničení zahradní architektuře a architektuře domu. Časopis Šťastný domov však zanikl po 24 letech od prvního vydání krátce před jeho smrtí roku 1929.[11] Svoji představu o zvelebování zahrad představil již roku 1911 knihou Zahrádka při domě rodinném.[12]

Překládal z němčiny a podílel se na některých heslech Ottova slovníku naučného.

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

S manželkou Magdalenou, rozenou Mejkalovou (1858-??) měl devět dětí narozených v letech 1882-1902.[13]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

V roce 1929 byl jmenován čestným občanem Rokycan.[14]

Literární tvorba[editovat | editovat zdroj]

Již roku 1884 se stal spolupracovníkem časopisu Vesmír, který vycházel pod šéfredaktorským dohledem Antonína Friče. V letech 1884 až 1886 publikoval svoji první odbornou přírodopisnou práci Mechovky země české. Kromě toho řídil Grégrovu příručku, která se prezentovala jako politicko-hospodářský kalendář.[15]

Roku 1885 vydal knihu o akvaristice s názvem Akvarium, jeho živočišstvo a rostlinstvo. Bylo to právě působení profesora Antonína Friče, které zvýšilo jeho zájem o chov ryb a jejich život, ať již v oblasti přírodní či při umělém chovu. Zvláštní pozornost věnoval akvaristice, kdy čerpal z Fričova Biologického ústavu ve Spálené ulici. Je pokládán za jednoho ze zakladatelů této zájmové činnosti v českých krajinách. Akvaristice i životu ve sladkovodních tocích se pak aktivně věnoval plných 45 let, šířil osvětu v této oblasti a věnoval se i badatelské činnosti. Jako expert Zemědělské rady pomáhal se zvelebováním českého pstruhařství a kaprového hospodářství, podílel se na konceptu rybářského zákona v Československa[16], zapojil se do ochrany životního prostředí, konkrétně vystupoval proti znečišťování vod. Také založil a redigoval Rybářský věstník, který sloužil k rozvoji našeho říčního rybářství a od čtvrtého ročníku tohoto časopisu (1924) zde vyšel i oddíl věnovaný právě akvaristice.

Přispíval či se podílel na vydávání dalších časopisů, např. Hospodář československý (1889-1891), Rukověť zemědělská či Pražská Včela. Od roku 1890 redigoval Fotografický věštník[17], sám byl totiž vášnivým fotografem a údajně si svůj atelier zařídil přímo v budově Národního muzea.

Při příležitosti Jubilení zemské výstavy v Praze roku 1891 se podílel na publikaci Illustrovaný průvodce všeobecnou zemskou jubilejní výstavou s průvodcem Prahou. O rok později vyšel jeho Ilustrovaný průvodce po africké výstavě cestovatele dr. Emila Holuba[18], který měl čtenářům přiblížit neobvyklé exotické sbírky českého cestovatele Emila Holuba z jeho cest po Africe. Ovšem k Zemské jubilejní výstavě se vrátil ještě jednou, a to spoluprací a řízením rozsáhlého díla Sto let práce, které vycházelo v létech 1891 až 1895.

Sepsal též osmnáctisvazkové dílo s názvem Kafkův illustrovaný průvodce po Království českém[19], které tvořilo místopis Čech s využitím tehdy dostupných dopravních prostředků pro cestování; poskytovalo turistům dostatek informací a jednotlivé díly byly sepsány v duchu geologického členění Čech. Dílo vycházelo od roku 1897 a dočkalo se za jeho života dvou vydání.

Autor publikaci popisuje takto:

Úmyslem naším jest vydati zevrubného, pokud vhodno i illustrovaného Průvodce po král. Českém asi v 18 oddělených dílcích, z nichž každý zahrnoval by určitou, význačnou krajinu a byl každému jednotlivě přístupným.
Zevrubnosť a stručnost’ jsou předními našimi hesly, i snažíme se proto, abychom úpravou typografickou, vyobrazeními a mapkami učinili věc každému snadno srozumitelnou a jasnou.
Doufáme tím uspokojiti všechny přátele domácí vlastivědy i užitečné turistiky tím spíše, že přihlížíme ke všem vědeckým i technickým vymoženostem doby. Přírodní ráz i krajinné krásy, dějinný význam i novodobý pokrok, vše shrnujeme tak, aby nezůstalo utajeno nic, co zasluhuje býti vyznačeno a poznáno.
Pohlížíme na vlast českou s vyššího hlediska, odů­vodněného dějinami vzniku přirozeného i rozvoje kulturního. Proto leckde překročujeme hranici zeměpisnou, jako např. v dílci tomto, kde kromě Českého Švýcarska uvádíme i do starého slovanského Nišanska, jež tvoří s ním geologicky nedílný celek, který i historicky ku království Českému náležel.
Soudíme, že tak věci, jíž publikace určena, bude dobře poslouženo.
Vysíláme první dílec do českého světa s naději, že dostane se mu přijetí, které umožní, aby celé dílo v brzku mohlo býti provedeno.

—Spisovatel a vydavatelstvo

Výběr z díla[editovat | editovat zdroj]

  • Živé ploty : stručný návod k zakládání živých plotů, spolu seznam nejdůležitějších keřů k tomu vhodných   –   Praha 1883
  • Květinářství : návod ku pěstování ozdobných rostlin v pokoji a domácí zahrádce   –   Praha 1884
  • Akvarium, jeho živočišstvo a rostlinstvo : návod ku zřizování, oživování a ošetřování akvarií a terrarií   –   Praha 1885
  • Příspěvek ku poznání cirripedů českého útvaru křídového   –   Praha 1885
  • Příspěvek ku poznání českého útvaru křídového   –   Praha 1885
  • České rybníky : předběžná studie   –   Praha 1886
  • Sladkovodní mechovky země České   –   Praha 1886
  • Praktický návod pro zahradníka : kniha příručná, spracovaná zkušeným zahradníkem a obsahující: Věčný kalendář prací v zelnici, štěpnici, květnici a skleníku, …  –   Praha 1887
  • Die Süsswasserbryozoen Böhmens   –   Praha 1887
  • Malý vesmír : obrázková kniha pro zábavu a poučení naší mládeže   –   Praha 1890 [1]
  • Hlodavci země české žijící i fossilní   –   Praha 1891 [2]
  • Illustrovaný průvodce všeobecnou zemskou jubilejní výstavou s průvodcem Prahou (redigoval)   –   Praha 1891
  • Upomínka na všeobecnou zemskou Jubilejní výstavu r. 1891 v Praze (redigoval)   –   Praha 1891
  • Výzkumy zvířeny ve vodách českých. II, Zvířena českých rybníků   –   Praha 1891
  • Z tajů života : životozpytné obrázky z říše živočišné a rostlinné   –   Praha 1891
  • Zvířena českých rybníků   –   Praha 1891
  • Průvodce africkou výstavou cestovatele Dra. Emila Holuba   –   Praha 1892 [3]
  • Mořské ryby na pražském trhu   –   Praha 1895 [4]
  • Pokrmy z mořských ryb, raků, ustřic a mušlí   –   Praha 1895
  • Almanach léčebných míst, lázní a letních sídel českých   –   Praha 1898 (?) [5]
  • Praha královská : umělecké album král. hlavního města Prahy   –   Praha 1898
  • Stavební suroviny revíru "Kody" na velkostatku tetínském   –   Praha 1898
  • Výstava architektury a inženýrství … (název zkrácen)   –   Praha 1898
  • Smrčiny, Hory Karlovarské a Doupovské   –   Praha 1900
  • Šelmy (Carnivora) země české, žijící i fossilní   –   Praha 1900
  • V krajích věčného ledu   –   Praha 1901
  • Největší sluha člověka slon   –   Praha 1902
  • Zpráva o studijní cestě podniknuté podporou Zemského výboru království Českého a c.k. ministerstva orby ve Vídni   –   Praha 1903
  • Moře   –   Praha 1906
  • Domácí vševěd : ilustrovaný slovník vědomostí ze všech oborů domácího hospodářství   –   Praha 1907-1909
  • Přehled své davcetipětileté vědecké, literární a publicistické činnosti   –   Praha 1907
  • Studie v oboru třetihorního útvaru v Čechách : několik profilů z hnědouhelných pánví severočeských   –   Praha 1908
  • Kopytníci země české žijící a vyhynulí   –   Praha 1909
  • Zemětřesení   –   Praha 1909
  • Rodinný dům : praktický rádce pro každého, kdo zamýšlí vlastní bydlo si zříditi   –   Praha 1911
  • Zahrádka při domě rodinném : ze zkušeností pro majitele a podnikatele staveb rodinných domků, vill a letních bydlišť   –   Praha 1911
  • Letnění, hnojení a osévání rybníků   –   Praha 1914
  • Levná zelenina jako důležitá pomůcka výživy   –   Praha 1915
  • Levné obědy a večeře   –   Praha 1915
  • Levné pokrmy zeleninové   –   Praha 1915
  • 350 ženských povolání : příručka nezbytná pro rodiče, jejich zástupce, vychovatele, rádce mládeže dívčí, dívky i ženy všech tříd,…   –   Praha 1916
  • Potraviny (maso, zrniny, zeleniny, ovoce), pochutiny a léky, jež možno v přírodě si opatřiti zdarma   –   Praha 1916
  • Úsporné topení při nedostatku paliva   –   Praha 1917

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Národní listy omylem uvedly ve vydání z 4. 5 jako datum úmrtí 5. 5. Správně však uvedly jako den pátek, tj. 3. května 1929

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matriční záznam o narození
  2. Ředitel Josef Kafka. Národní listy. 4. 5. 1929 (več. vyd.), s. 1. Dostupné online. 
  3. Policejní přihlášky, Praha, Marie Kafka (Breitenfeld) 1831
  4. provenio.net. provenio.net [online]. [cit. 2017-09-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-14. 
  5. www.aquabooks.cz. www.aquabooks.cz [online]. [cit. 2017-09-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-14. 
  6. archive.org
  7. encyklopedie CoJeCo
  8. kniha na Bohemian Library
  9. iliteratura.cz
  10. časopis Živa
  11. is.cuni.cz
  12. časopis Inspirace 2014/2
  13. Policejní přihlášky, Praha, Kafka Josef 1858
  14. Čestní občané Rokycan
  15. books.google.cz
  16. is.cuni.cz
  17. is.cuni.cz
  18. Průvodce africkou výstavou (Dostupné online)
  19. Kafkův illustrovaný průvodce po Království českém - dostupné online

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Dyk, V. 1988. Josef Kafka, autor první české akvaristické příručky, AT XXXI/1, Velký encyklopedický rybářský slovník, Fraus, Plzeň
  • Lebrová, Dobromila. Co se dělo u nás i ve světě v roce 1912

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]