Lagaš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Starověká
Mezopotámie
Dějiny Mezopotámie
EufratTigris
Sumer
EriduKišUrukUr
LagašNippur
Elam
SúsyAnšan
Akkadská říše
AkkadMari
Amorité
IsinLarsaEkallatum
BabylonieNovobabylonská říše
BabylónBorsippaChaldea
Přímořská říše
AsýrieNovoasyrská říše
AššúrNimrud
Dúr ŠarrukínNinive
Chronologie panovníků
Sumer
Akkad
Asýrie
Babylonie
Enúma elišGilgameš
MardukAššúrSín
EnlilAnunnaki
Jazyky
SumerštinaElamština
AkkadštinaAramejština
ChurritštinaChetitština

Lagaš byl sumerský městský stát v jižní Mezopotámii, jeden z nejstarších států Sumeru a Babylonie. V současnosti archeologická lokalita Tell el-Hiba v Iráku.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Začátky Lagaše sahají do 4. tisíciletí př. n. l., vrchol dosáhl v druhé polovině 3. tisíciletí před Kr. V polovině 3. tisíciletí bojoval se sousedními městskými státy Ummou a Urukem, což vedlo k jeho zničení. Dostal se do sféry Staroakkadské říše (Sargon I. Akkadský a jeho vnuk Narám-Sín).

Po zániku Staroakkadské říše po smrti Nárámsína, Lagaš obnovil svou moc a stal se jedním z vedoucích sumerských států své doby. Jeho vedoucí úlohu uznávali další státy v oblasti, především Eridu, Ur, Nippur, Adab, Uruk, Bad-tibira. Jeho vládcem se stal Gudea (2246–2226 př. n. l.), který nechal budovat chrámy a přiděloval jim půdu, obnovoval staré zavlažovací kanály a komunikace. Zachovalo se několik jeho soch, na kterých nápisy hlásají jeho oddanost bohům, vystupuje jako pečlivý hospodář.

Význam Lagaše upadl za vlády III. dynastie z Uru (2111-2003 před Kr.).

Archeologický výzkum[editovat | editovat zdroj]

Ruiny Lagaše objevil francouzský konzul Ernest de Sarzec, který je zkoumal až do své smrti v roce 1901. Další francouzské výzkumy vedli Henri de Genouillac (1929–1931) a André Parrot (1931–1933). Pokračoval v nich Gaston Cros. V současnosti se vedou archeologické výzkumy ve dvou částech: na místě chrámu, zasvěceného E-Ninnovi a Ningirsuovi.

Významné nálezy[editovat | editovat zdroj]

  • Zachovaly se sochy krále Gudey, jeho votívní a darovací klínové texty.
  • Sumerských plastik se dochovalo velice málo. Výjimku tvoří malé plakety z jílu s různými náměty z mytologie i běžného života. Jedna z nejslavnějších z tohoto města zpodobňuje kojící matku, jež je prototypem všech mladších vyobrazení žen, označovaných jako „madony“. Plastika vyniká jemností a realistickými rysy. K vyzývavému oblečení babylonských kněžek patřila odhalená ňadra a někdy průhledný oděv, skrze který si bylo možno prohlédnout celé tělo.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • E. de Sarzec, Découvertes en Chaldée (1887).
  • A. Parrot, Tello, vingt campagnes des fouilles (1877-1933), (Paris 1948).
  • Donald P. Hansen, Al-Hiba, 1968-1969, a Preliminary Report, Artibus Asiae (1970).
  • Encyklopedie starověkého Předního Východu. Praha 1999
  • Vondruška, Vlastimil - Intimní historie; Moba; 2007

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]