Lagaš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Starověká
Mezopotámie
Dějiny Mezopotámie
Eufrat - Tigris
Sumer
Eridu - Kiš - Uruk - Ur
Lagaš - Nippur
Elam
Susy - Anšan
Akkadská říše
Akkad - Mari
Amorité
Isin - Larsa - Ekallatum
Babylonie - Novobabylonská říše
Babylon - Borsippa - Chaldea
Přímořská říše
Asýrie - Novoasyrská říše
Aššúr - Nimrud
Dúr Šarrukín - Ninive
Chronologie panovníků
Sumer
Akkad
Asýrie
Babylonie
Enúma eliš - Gilgameš
Marduk - Aššur - Sín
Enlil - Anunnaki
Jazyky
Sumerština - Elamština
Akkadština - Aramejština
Churritština - Chetitština

Lagaš byl sumerský městský stát v jižní Mezopotámii, jeden z nejstarších států Sumeru a Babylonie. V současnosti archeologická lokalita Tell el-Hiba v Iráku.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Začátky Lagaše sahají do 4. tisíciletí před Kr., vrchol dosáhl v druhé polovině 3. tisíciletí před Kr. V polovině 3. tisíciletí bojoval se sousedními městskými státy Ummou a Urukem, což vedlo k jeho zničení. Dostal se do sféry Staroakkadské říše (Sargon I. Akkadský a jeho vnuk Narám-Sín).

Po zániku Staroakkadské říše po smrti Nárámsína, Lagaš obnovil svou moc a stal se jedním z vedoucích sumerských států své doby. Jeho vedoucí úlohu uznávali další státy v oblasti, především Eridu, Ur, Nippur, Adab, Uruk, Badtibira. Jeho vládcem se stal Gudea (2246 - 2226 před Kr.), který nechal budovat chrámy a přiděloval jim půdu, obnovoval staré zavlažovací kanály a komunikace. Zachovalo se několik jeho soch, na kterých nápisy hlásají jeho oddanost bohům, vystupuje jako pečlivý hospodář.

Význam Lagaše upadl za vlády III. dynastie z Uru (2111-2003 před Kr.).

Archeologický výzkum[editovat | editovat zdroj]

Ruiny Lagaše objevil francouzský konzul Ernest de Sarzec, který je zkoumal až do své smrti v roce 1901. Další francouzské výzkumy vedli Henri de Genouillac (1929 - 1931) a André Parrot (1931 - 1933). Pokračoval v nich Gaston Cros. V současnosti se vedou archeologické výzkumy ve dvou částech - na místě chrámu, zasvěceného E-Ninnovi a Ningirsuovi.

Významné nálezy[editovat | editovat zdroj]

  • Zachovaly se sochy krále Gudue, jeho votívní a darovací klínové texty.
  • Sumerských plastik se dochovalo velice málo. Výjimku tvoří malé plakety z jílu s různými náměty z mytologie i běžného života. Jedna z nejslavnějších z tohoto města zpodobňuje kojící matku, jež je prototypem všech mladších vyobrazení žen, označovaných jako "madony". Plastika vyniká jemností a realistickými rysy. K vyzývavému oblečení babylonských kněžek patřila odhalená ňadra a někdy průhledný oděv, skrze který si bylo možno prohlédnout celé tělo.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • E. de Sarzec, Découvertes en Chaldée (1887).
  • A. Parrot, Tello, vingt campagnes des fouilles (1877-1933), (Paris 1948).
  • Donald P. Hansen, Al-Hiba, 1968-1969, a Preliminary Report, Artibus Asiae (1970).
  • Encyklopedie starověkého Předního Východu. Praha 1999
  • Vondruška, Vlastimil - Intimní historie; Moba; 2007

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]