Súsy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Súsy
Susa house drawing.jpg
Poloha
Souřadnice
Stát ÍránÍrán Írán
Súsy
Súsy
Správa
Status zaniklé sídlo
Vznik 4000 př. n. l.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Okřídlená sfinga z paláce Dareia I. v Susách

Súsy (persky شهر شوش‎‎, klínopisně OldPersian-SSA.svgOldPersian-U.svgOldPersian-SHA.svgOldPersian-A.svg, syrsky ܫܘܫ) bylo starověké město v Elamu a později významné centrum perské a parthské říše na území dnešního Íránu. Nachází se asi 240 km východně od řeky Tigris v íránské provincii Chúzistán. Kromě toho, že se jedná o význačnou archeologickou lokalitu, jde také o živé středisko šíitské komunity i komunity perských Židů. Obě zdejší skupiny spojuje prorok Daniel.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Súsy byly založeny pravděpodobně kolem roku 4000 př. n. l., jedná se o jedno z nejstarších osídlených míst Íránu. První stopy osad se datují již do roku 7000 př. n. l. Nálezy pozůstatků civilizace s malovanou keramikou se datují do období kolem roku 5000 př. n. l. V minulosti byly Susy hlavním městem Elamu. Jejich jméno je také odvozeno z místního jazyka a zřejmě se původně vyslovovalo Susən. Susy byly napadeny v několika válečných taženích jak babylonskou říší, tak i říší asyrskou. Po dobytí Babylonem bylo jméno mylně spojováno se slovem semitského původu šušan, které znamená „lilie“.

Kamenná deska objevená v roce 1854 Henrym Austinem Layardem v Ninive ukazuje asyrského krále Aššurbanipala (668627 př. n. l.) jako „mstitele“, přicházejícího pomstít Mezopotámce, kteří po staletí trpěli útoky Elamitů:

„Dobyl jsem Šušan, slavné svaté město, příbytek Bohů, sídlo tajemství. Vstoupil jsem do jeho paláců a otevřel truhlice přeplněné stříbrem, zlatem a bohatstvím… Zničil jsem šušanský zikkurat. Rozdrtil jsem jeho zářící měděné rohy. Zadupal jsem chrámy Elamu do bezvýznamnosti, jejich bohy a bohyně jsem rozprášil do větru. Zničil jsem hrobky jejich starobylých i nedávných králů, vystavil jsem je slunci a odnesl jsem jejich kosti do země Aššur. Zničil jsem provincie Elamu a na jejich půdu jsem zasel sůl.“[1]

Město nicméně zůstalo důležitým centrem v oblasti a zvláště za perských Achaimenovců zažilo od 6. století př. n. l. nový rozkvět (palác krále Dareia I.). Vedle Pasargad a Persepole patřilo k hlavním rezidencím perské říše.

Svůj význam Súsy postupně ztrácely od dob Alexandra Velikého (336323 př. n. l.), i když ještě parthští králové zde běžně trávili zimní měsíce (většinu roku sídlili v Ktésifóntu na Tigridu). Římský císař Traianus dobyl Susy v roce 116 n. l., ale byl brzy přinucen se stáhnout z důvodů propukajících nepokojů na jiných územích, jež kontroloval. Tento akt byl také nejvýchodnější expanzí římského impéria.

Během své historie byly Susy nejméně dvakrát zcela zničeny. Poprvé je v roce 647 př. n. l. srovnal se zemí asyrský král Aššurbanipal, podruhé Arabové v roce 638 n. l., když dobývali državy perských Sásánovců. Nakonec roku 1218 bylo město definitivně zničeno při mongolské invazi. V následujících letech ho jeho obyvatelé postupně opustili.

V současnosti je lokalita ohrožována ilegálními vykopávkami, vývozem odpadu a plánovaným autobusovým nádražím nad neprozkoumanými památkami.[2]

Šušan v biblických spisech[editovat | editovat zdroj]

Šušan je zmiňován ve spisech hebrejské bible, zejména pak v knize Ester, ale také v knihách Nehemjáš a Daniel.

Daniel i Nehemjáš žili v Šušanu v období perské říše Židů v 6. století př. n. l. Ester se zde stala královnou a zachránila tak Židy před genocidou. V oblasti se nachází hrobka, o níž se soudí, že patří Danielovi a je známá jako Šúš-Daniel. Hrobka je ozdobena nezvyklým kuželem z bílého kamene, který není ani pravidelný ani symetrický.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Persians: Masters of Empire", s. 7–8. ISBN 0-8094-9104-4.
  2. {title}. www.ancientworlds.net [online]. [cit. 02-02-2006]. Dostupné v archivu pořízeném dne 11-02-2006. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]