Šahr-i Suchte

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Šahr-i Suchte
Světové dědictví UNESCO
Shahr-e Sukhteh 20160329 04.jpg
Smluvní stát ÍránÍrán Írán
Šahr-i Suchte
Šahr-i Suchte
Souřadnice
Typ kulturní dědictví
Kritérium ii, iii, iv
Odkaz 1456 (anglicky)
Oblast provincie Sístán a Balúčistán
Zařazení do seznamu
Zařazení 2014 (38. zasedání)

Šahr-i Suchte, někdy též Šahr-i Suchta, persky شهر سوخته (v překladu doslova Spálené město) je rozsáhlá archeologická lokalita v provincii Sístán a Balučístán v jihovýchodním Íránu. Pozůstatky městského osídlení pravděpodobně džafarské a hilmandské kultury z doby bronzové byly v roce 2014 zařazeny na seznam Světového dědictví UNESCO.[1]

Geografická poloha[editovat | editovat zdroj]

Lokalita leží 57 km jižně od města Zabol v oblasti náhorní plošiny Íránské vysočiny, jižně od řeky Hilmand, v nadmořské výšce necelých 500 metrů. Šahr-i Suchte se nachází poblíž silnice ZahedánZabol, zhruba 18 kilometrů západně od afghánsko-íránské státní hranice.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Existence sídla z doby bronzové souvisí s civilizacemi na území Íránu v prehistorickém období, které byly nezávislé na starověké Mezopotámii. Podle výzkumů sídlo na křižovatce obchodních cest bylo založeno v době kolem roku 3200 př. n. l. a zaniklo kolem roku 1800 př. n. l.[1] Okolnosti vzniku a následného pádu města Šahr-i Suchte, které bylo zřejmě městským státem, zatím nebyly objasněny.

První archeologické výzkumy zde prováděl maďarsko–britský archeolog Aurel Stein, který tuto lokalitu objevil na začátku 20. století. V letech 1967–1978 zde prováděli rozsáhlé vykopávky pracovníků Íránského centra archeologických studií a italského archeologického ústavu Istituto italiano per l'Africa e l'Oriente (IsIAO).[3] V dalších letech se výzkumem lokality zabývali také odborníci z Organizace národního kulturního dědictví, lidové tvorby a turizmu Íránu. Většina archeologických nálezů pochází z období let 2700–2300 př. n. l. Tyto nálezy mj. jsou dokladem, že přes Šahr-i Suchte procházely trasy starověkých cest, spojujících Mezopotámii s územím Íránu a dále s Indií a Čínou. Podle výzkumů město prošlo čtyřmi etapami rozvoje civilizace a bylo třikrát vypáleno.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Tzv. Spálené město bylo popsáno jako nejrozsáhlejší íránská prehistorická lokalita. Centrální území, které je pod ochranou UNESCO, má rozlohu 275 ha a přilehlé ochranné pásmo činí 2 200 ha.[1] Na tomto území se nachází také hřbitov s 20 000–40 000 hroby. V okruhu zhruba 12 km kolem města byly nalezeny pozůstatky 166 satelitních vesnic.[4] V širším okruhu bylo identifikováno celkem 330 vesnic a íránští archeologové vyslovili domněnku, že v případě prozkoumání dalších pahorků na přilehlém území může být objeveno až 1500 podobných menších sídel.[4]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Shahr-e Sukhteh na anglické Wikipedii.

  1. a b c Shahr-i Sokhta [online]. UNESCO [cit. 2019-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Seznam. Shahr-e Sukhteh [online]. mapy.cz [cit. 2019-11-18]. Dostupné online. 
  3. Italy VI. Italian excavations in Iran [online]. Encyklopaedia Iranica [cit. 2019-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b SOUDABEH, Sadigh. Burnt City Recognized as Iran’s Largest Prehistoric Site. Payvand Iran News [online]. 2006-11-22 [cit. 2019-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]