Daniel (prorok)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Daniel ve lví jámě. Briton Rivière (1890)

Daniel (hebrejsky a aramejsky דַנִיֵּאל‎‎, „Bůh je můj soudce“) byl starozákonní prorok a hlavní postava větší části stejnojmenné biblické knihy Daniel.

Biblická tradice[editovat | editovat zdroj]

Podle biblické tradice byl židovským mladíkem odvedeným v první deportační vlně do Babylonie v roce 597 př. n. l. Zde se dostal na královský dvůr a vynikal svou moudrostí a uměním vykládat sny. S Danielem jsou spojeni i jeho druhové Chananjáš, Míšael a Azarjáš. Všichni čtyři na babylonském dvoře dostali nová jména, pod kterými někdy vystupují: Beltšasar (Daniel), Šadrak (Chananjáš), Méšak (Míšael) a Abed-nego (Azarjáš).

Daniel se objevuje ještě v knize Ezechielově (Ez 14,14n.), avšak s jiným pravopisem (דנאל).

Z života Danielova a jeho druhů je díky uměleckému ztvárnění známo několik výjevů: Tři mládenci v ohnivé peci, Daniel ve lví jámě, Zuzana či Daniel a píšící ruka. Všechny tyto výjevy pocházejí z knihy Daniel.

Danielův hrob[editovat | editovat zdroj]

O Danielově hrobě se v dochovaných pramenech poprvé zmínil Šmu'el ben Chofni ke konci 10. století. Později se o něm zmiňovaly i cestopisy, které jej lokalizovaly buď do Šúšanu v Persii nebo do Kirkúku v Iráku. Na těchto místech, jež navštěvovali jak židé, tak i muslimové, se údajně nacházel Danielův sarkofág, jenž byl buď zavěšen nad řekou, nebo naopak do ní ponořen.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Osoba Daniel ve Wikicitátech

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BOUŠEK, Daniel. Židovská pouť a poutní místa na Blízkém východě v hebrejské cestopisné literatuře 12.–16. století. Praha : Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1444-1. S. 234–237.  

Související články[editovat | editovat zdroj]