Zásady (chemie)

Zásady (báze nebo alkálie, řecky βάσις) jsou chemické látky schopné poutat protony (kationty vodíku H⁺).

Definice kyselin a zásad se v historii měnila. I v současnosti existuje několik teorií. Podle Brønstedovy teorie je zásada látka přijímající při reakci vodíkový kationt (proton), podle Arrheniovy teorie je zásada látka odštěpující hydroxidový aniont (OH⁻) a nejnovější popis je podle Lewise, který říká, že zásada je při chemické reakci donor (dárce) elektronů.

Hydroxidy[editovat | editovat zdroj]

Nejběžnějšími zásadami jsou hydroxidy, které obsahují hydroxidový aniont (OH⁻). Hydroxidy vytvářejí zásadotvorné kovy především jako reakci svých oxidů (kysličníků) s vodou. Nejznámějšími hydroxidy jsou hydroxidy alkalických kovů a alkalických zemin, například:

NaOH – hydroxid sodný
KOH – hydroxid draselný
Ca(OH)₂ – hydroxid vápenatý
Mg(OH)₂ – hydroxid hořečnatý

Zásaditost roztoku[editovat | editovat zdroj]

Při disociaci zásady ve vodném roztoku vznikají hydroxidové ionty (anionty OH⁻) a příslušné kationty. Například reakce hydroxidu sodného nebo hydroxidu vápenatého ve vodě probíhá takto:

$\mathrm {NaOH\ \rightleftharpoons \ Na_{(aq)}^{+}+OH_{(aq)}^{-}}$

$\mathrm {Ca(OH)_{2}\ \rightleftharpoons \ Ca_{(aq)}^{2+}+2\ OH_{(aq)}^{-}}$

Roztoky zásad ve vodě jsou vždy zásadité. Zásaditost i kyselost se měří na stupnici pH, která určuje koncentraci vodíkových kationtů v roztoku, nebo na stupnici pOH, která určuje koncentraci hydroxidových aniontů v roztoku. Zásaditá je každá látka, která má pH větší než 7 nebo pOH menší než 7.

Zásaditost roztoku lze určit acidobazickými indikátory nebo pomocí pH-metru.

Neutralizace[editovat | editovat zdroj]

Neutralizace je chemická reakce kyseliny se zásadou. Produkty této reakce jsou příslušná sůl kyseliny a voda. Klasickým příkladem je reakce kyseliny chlorovodíkové a hydroxidu sodného, při níž vzniká chlorid sodný a voda:

HCl + NaOH → NaCl + H₂O

V průběhu této reakce dochází ke vzniku vodného roztoku chloridu sodného a ke změnám pH roztoku, který je neutralizován a při poměru kyseliny a zásady 1:1 je výsledné pH 7.

Kyselé roztoky lze neutralizovat zásaditými roztoky a naopak. Neutralizační reakce se využívají při zpracování surovin a při výrobě mnoha látek, při úpravě odpadních vod i v chemických laboratořích.

Vlastnosti zásad[editovat | editovat zdroj]

Mnoho zásad je rozpustných ve vodě, například hydroxid sodný, hydroxid hlinitý, amoniak.
Po zředění s vodou mají zásady slabší účinek.
Existují silné, středně silné a slabé zásady.
Zásady neutralizují kyseliny, které jsou žíravé podobně jako zásady.
Zásady mají destruktivní účinek na organické látky. Při kontaktu leptají kůži a oči.
Zásady se využívají k výrobě mýdla a glycerinu z olejů a tuků.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Hydroxide na anglické Wikipedii a Hydroxide na německé Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu zásada na Wikimedia Commons