Arrheniova teorie kyselin a zásad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Arrheniova teorie kyselin a zásad definuje za jakých podmínek se látky chovají jako kyseliny nebo zásady. Platí pro vodné roztoky, nevysvětluje zásaditý charakter u látek, které nemají hydroxylovou skupinu OH. Je pojmenována po švédském fyzikálním chemikovi Svante Arrheniovi.

Kyseliny[editovat | editovat zdroj]

Podle této teorie jsou kyseliny látky, které mají schopnost odevzdat proton H+.

HA → H+ + A

Například:

HCl → H+ + Cl
HNO3 → H+ + NO3

Zásady[editovat | editovat zdroj]

Zásady jsou naopak látky, které mají schopnost odevzdat hydroxidový anion OH

BOH → B+ + OH

Například:

NaOH → Na+ + OH
KOH → K+ + OH

Neutralizační rovnice[editovat | editovat zdroj]

Podle teorie probíhá neutralizační rovnice podle následujícího schématu:

kyselina + zásada → sůl + voda

Např.:
2HCl + Ca(OH)2 → CaCl2 + 2H2O
CH3COOH + NaOH → CH3COONa + H2O

Voda vznikla spojením OH a H+.