Anion

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Anion, též aniont, je záporně nabitý ion, obvykle atom nebo molekula, která přijala elektron, (nebo odevzdala kation vodíku, volný proton). Anion má v elektronovém obalu více elektronů než odpovídající atom. Při elektrolýze putuje směrem k anodě.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Anionty většinou vznikají z elektronegativních prvků, například kyslíku, síry, dusíku nebo halogenů:

N + 3 eN3−.

Častěji však vznikají z molekul (například disociací kyselin), např. dusičnanový anion z molekuly kyseliny dusičné:

HNO3 → NO3 + H+

pokud kyselina obsahuje více odštěpitelných atomů vodíku, mohou též vznikat hydrogenanionty, např.:

H2SO4HSO4 + H+.

Příklady[editovat | editovat zdroj]

Poznámka[editovat | editovat zdroj]

V 1. pádě jednotného čísla jsou podle Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., možné dvě formy „anion“ a „aniont“.[1] Ve 4. pádě jednotného čísla je pak přípustná pouze varianta „aniont“.[1]

Na stránkách nakladatelství Maxdorf, předního českého vydavatele odborné lékařské literatury, se v seznamu častých chyb zmiňuje následující: „anion/aniont – dnes se připouštějí oba tvary, dříve byl v 1. p. sg. přípustný pouze „anion“, v 2. p. aniontu“.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Internetová jazyková příručka – aniont. prirucka.ujc.cas.cz [online]. [cit. 2023-03-23]. Dostupné online. 
  2. Maxdorf.cz. maxdorf.cz [online]. [cit. 2023-03-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]