Soli
Soli jsou chemické sloučeniny iontového charakteru. Obsahují kladnou (kationty) i zápornou složku (anionty), takže celá sloučenina je neutrální. Jednotlivé složky mohou být organické i anorganické, jedno i víceatomové. Soli jsou většinou pevné krystalické látky. V roztoku a tavenině vedou elektrický proud.
Dělení[editovat | editovat zdroj]
Soli se dělí na soli bezkyslíkatých kyselin a soli kyslíkatých kyselin, podle toho, zda obsahují atomy kyslíku. Od tohoto dělení je odvozeno názvosloví.
Názvosloví[editovat | editovat zdroj]
Soli bezkyslíkatých kyselin mají koncovku "-id" (kys. jodovodíková ⟶ jodid).
Soli kyslíkatých kyselin mají koncovku podle kyseliny ze které vznikly. Od názvu kyseliny odebereme koncovku přídavného jména a místo ní připojíme příponu „-an“. Výjimkou jsou soli, jež obsahují atom v oxidačním stupni VI. U těchto solí je nahrazena celá přípona „-ová“.
Druhé slovo názvu soli vyjadřuje kovovou část soli spolu s jejím oxidačním stupněm.
Příklady:
- Kyselina chlorovodíková () ⟶ chlorid sodný ()
- Kyselina dusičná () ⟶ dusičnan sodný ()
- Kyselina sírová () ⟶ síran sodný ()
Vznik[editovat | editovat zdroj]
Soli vznikají redoxními i jinými reakcemi:
- neutralizací (reakcí kyseliny a zásady).
- např.:
- reakcí kovu s nekovem
- např.:
- reakcí kovu s kyselinou
- např.:
- reakcí hydroxidu s kyselinotvorným oxidem
- např.:
- reakcí zásadotvorných oxidů s kyselinou
- např.:
- reakcí zásadotvorného a kyselinotvorného oxidu
- např.:
- srážením (reakcí dvou solí)
- např.:
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu soli na Wikimedia Commons