Přeskočit na obsah

Makrela obecná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxMakrela obecná
alternativní popis obrázku chybí
Makrela obecná
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídapaprskoploutví (Actinopterygii)
ŘádScombriformes
Čeleďmakrelovití (Scombridae)
Rodmakrela (Scomber)
Binomické jméno
Scomber scombrus
Linné, 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Makrela obecná (Scomber scombrus Linné, 1758) je dravá mořská ryba z čeledi makrelovitých(Scombridae).

Makrela dosahuje velikosti až 45 - 60 cm a hmotnosti cca 2 kg. Je to pelagicky žijící dravá ryba s malou, hluboce vykrojenou ocasní ploutví, se dvěma hřbetními ploutvemi a s přídavnými ploutvičkami za druhou hřbetní a za řitní ploutví.

Žije jak u východních břehů severní Ameriky od Labradoru po jižní Karolínu, tak i u západoevropských břehů od Norska po severní Afriku a také ve Středozemním a Černém moři. Je to tažná ryba vyskytující se v hejnech často těsně pod hladinou. Přezimuje většinou v hlubších vodách při dně v severní části Severního moře u průlivu Skagerrak nebo jižně a západně od britských ostrovů. Má jemné zoubky, kterými loví svoji potravu. V zimních měsících potravu nepřijímá a od jara se živí zooplanktonem. Na jaře se stěhuje do teplejších vod (11 - 14°C) do blízkosti hladiny, kde probíhá tření: v březnu a dubnu ve Středozemním moři, v dubnu až květnu u Anglie a Francie a v červnu a červenci i v Severním moři. Mladé makrely se vzdalují od pobřeží až koncem roku.[2]

Protože nežije v hlubinách, nemá dokonale vyvinutý plynový měchýř. Aby se neutopila, musí být v neustálém pohybu, zato může lovit v různých hloubkách.

Mnoho ryb jako jsou sledi, makrely a platýsi, plavou ke tření do velkých vzdáleností, tam, kde jsou podmínky pro mladé rybičky nejvýhodnější. Vzestup průměrné roční teploty na severní polokouli od konce 10. století způsobil, že makrely, které vyžadují mírně vyšší teplotu vod, pronikly až do mořských zálivů východního Finska, ke Grónsku a objevily se i v Bílém moři.

Makrely se loví sítěmi různého druhu. Po výlovu se zmrazují a konzumují čerstvé nebo konzervují. Oblíbená je makrela uzená. Nejvíce se loví ve Francii, Nizozemsku a Norsku. Roční evropský výlov činil v 90.letech minulého století cca 135 000 tun.

Průměrný obsah látek a minerálů

[editovat | editovat zdroj]

Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v mase makrely.[3]

Složka Jednotka Průměrný obsah Prvek (mg/100 g) Průměrný obsah Složka (mg/100 g) Průměrný obsah
vodag/100 g56 – 74Na63vitamin Cstopy
bílkovinyg/100 g18,7K290vitamin D0,0082
tukyg/100 g6–23Ca11vitamin E0,43
cukryg/100 g0Mg24vitamin B60,41
celkový dusíkg/100 g2,99P200vitamin B120,008
vlákninag/100 g0Fe0,8karotenstopy
mastné kyselinyg/100 g14,5Cu0,08thiamin0,14
cholesterolmg/100 g44Zn0,6riboflavin0,29
Semg/100 g0,030I0,14niacin8,6
energiekJ/100 g914Mn0,02Cl82
  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
  2. FRANK, Stanislav. Mořské ryby. 1. vyd. Praha 4: [s.n.], 1997. ISBN 80-85277-89-1. S. 176.
  3. McCance a Widdowson´s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]