Vitamín B6

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání


Vitamín B6
Pyridoxol
Pyridoxol
Pyridoxal
Pyridoxal
Pyridoxamin
Pyridoxamin
Obecné
Systematický název pyridoxol: 2-methyl-3-hydroxy-4,5-bis(hydroxymethyl)pyridin
pyridoxal: 3-hydroxy-5-(hydroxymethyl)
-2-methyl-4-pyridinkarboxaldehyd
pyridoxamin: 2-methyl-3-hydroxy-4-aminomethyl-5-hydroxymethylpyridin
Sumární vzorec C8H11NO3
C8H9NO3
C8H12N2O2
66-72-8, 85-87-0
Vlastnosti
Molární hmotnost pyridoxol: 169,2 g/mol
pyridoxal: 167,2 g/mol
pyridoxamin: 168,2 g/mol
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Vitamín B6 je společné označení pro tři pyridinové deriváty, pyridoxol (nebo také pyridoxin), pyridoxal a pyridoxamin. Všechny tyto látky, společně se svými fosfáty, jsou účinné jako vitamíny, jejich deriváty se účastní metabolismu aminokyselin a sacharidů. Bez ohledu na konkrétní derivát, jenž je do těla přijímán, je aktivní formou tohoto vitamínu pyridoxal-5-fosfát, důležitý kofaktor enzymů.

Vitamín B6 je rozpustný ve vodě.

Vitamín B6 v potravě[editovat | editovat zdroj]

Všechny formy vitamínu B6 se mohou vyskytovat v potravě a jsou vstřebávány do střeva. Rozhodující podíl má pyridoxol, pyridoxalfosfát a pyridoxalaminfosfát.

Dobrým zdrojem vitamínu B6 jsou játra, vepřové maso, makrely, vejce, droždí, banány, brambory, zelí, špenát, kapusta, zelenina, avokádo, mrkev, ořechy, obiloviny a celozrnný chléb [zdroj?].

Doporučená denní dávka
věk (roky) vitamín B6 [mg]
Kojenci 0,0-0,5 0,3
0,5-1,0 0,6
Děti 1-3 1,0
4-6 1,1
7-10 1,4
Muži 11-14 1,7
15-18 1,7
19-24 2,0
25-50 2,0
51+ 2,0
Ženy 11-14 1,4
15-18 1,5
19-24 1,6
25-50 1,6
50+ 1,6
Těhotné ženy 2,2
Kojící ženy 2,1

Údaje z Recommended Dietary Allowances, 10th Edition. Food and Nutrition Board, National Research Ccouncil–National Academy of Sciences, 1989

Vařením potravin množství vitamínu B6 v potravě klesá kvůli ztrátám do vody. Větší množství vitamínu potřebují lidé, kteří mají velký přísun bílkovin (profesionální sportovci), ženy, které užívají hormonální antikoncepci, osoby trpící celiakií a někteří chronicky nemocní lidé. Větší dávky pomáhají léčit chudokrevnost nebo nervové potíže.

Role v organismu[editovat | editovat zdroj]

Pyridoxalfosfát

Bez ohledu na počáteční vstřebanou formu vitamínu, účinnou formou vitamínu B6 je pyridoxalfosfát. Jedná se o prostetickou skupinu, která se pevně váže na bílkovinné části celé řady enzymů a umožňuje jejich katalytickou aktivitu. Pro katalytické mechanismy je obvykle důležitá aldehydová skupina na C4, důležitá je také hydroxyskupina na C3.[1]

Je nezbytný pro funkci řady enzymů, které metabolisují aminokyseliny (transaminázy, dekarboxylázy, threoninaldoláza aj.). V procesu štěpení glykogenu (glykogenolýze) je koenzymem glykogen fosforylázy, enzymu, který štěpí glykosidové vazby.

Projevy nedostatku[editovat | editovat zdroj]

Nedostatek vitamínu B6 je vzácný, obvykle provází nedostatek celého B-komplexu. Projevuje se zvýšenou nervosvalovou dráždivostí (cukání víček, u dětí až křeče), zapomnětlivostí, záněty sliznice dutiny ústní.

Nedostatek může být způsoben i některými léky, například isoniazidem, který se používá k léčbě tuberkulózy. Ten s pyridoxalem samovolně tvoří pyridoxalhydrazon, který je rychle vylučován z těla. Některé další léčivé látky, jako je penicilamin nebo hydralazin, také snižují množství vitamínu v organismu.[2]

Předávkování vitamínem B6[editovat | editovat zdroj]

Vitamín B6 je rozpustný ve vodě, v organismu se neukládá a je vylučován močí.

Při přílišné spotřebě vitamínových doplňků se mohou u citlivých osob objevit alergické kožní reakce nebo neurologické problémy.

Biologické testy[editovat | editovat zdroj]

Vitamin B6, který byl identifikován Györgym jako pyridoxin, je představitelem látek, jejichž charakteristickým účinkem je hojivý vliv na krysí akrodynii. Jako další přirozené látky s účinkem vitaminu B6 byly izolovány pyridoxal a pyridoxamin. Pokuse na zvířeti (kryse a kuřeti) mají všechny prakticky stejně intenzivní účinek, jsou-li podávány parenterálně.

Látky s účinkem vitaminu B6 jsou v potravinách obsaženy převážně ve formě vázané. Pokusem na zvířeti lze stanovit bez přípravy vzorku celkový obsah volného i vázaného vitaminu. Mikrobiologické metody určují pouze volný vitamin, při čemž se používané kmeny mikrobů, s výjimkou pravděpodobně jen Saccharomyces carlsbergensis liší růstovou reakcí na pyridoxin, pyridoxal a pyridoxamin. Kvantitativní biologické testy jsou vypracovány na krysách a na kuřatech. U krys se karence projevuje symetrickým kožním zánětem na akrálních místech, na čenichu, v okolí tlamy, na uších, tlapách a ocase. Současně s prvními příznaky kožního zánětu, zvaného souborně akrodynie, nastává zástava růstu.

Při profylaktickém testu se přidávají jak standard, tak zkoušený preparát podle dávky v příslušných množstvích do potravy. Přímá závislost mezi váhovým přírůstkem a dávkou se pohybuje v rozmezí 100-150 γ pro 100g potravy.

Příprava diety je poměrně jednoduchá. Protože základní složky potravy lze velmi nesnadno extrakcí zbavit vitaminu B6, používá se jako zdroje glycidových kalorií sacharózy. Takovou dietu je nutno doplnit všemi nezbytnými vitaminy.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VODRÁŽKA, Zdeněk; RAUSCH, Pavel; KÁŠ, Jan. Enzymologie. [s.l.] : VŠCHT v Praze, 1998.  
  2. PRASAD. Conceptual Pharmacology. [s.l.] : Universities Press, 2010. 692 s. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Vitaminy jejich chemie a biochemie 2 (1961) str. 1032 a 1033

Související články[editovat | editovat zdroj]