Kapusta

	Kapusta
	Hlávková kapusta
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	brukvotvaré (Brassicales);
Čeleď	brukvovité (Brassicaceae);
Rod	brukev (Brassica);
Binomické jméno
	Brassica oleracea; L.
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kapusta neboli brukev je české označení pro několik druhů dvouleté košťálové zeleniny. První zmínky z historie kapusty jsou ze středozemní kultury. Kapustu pěstovali již Egypťané, kteří znali jednoduché druhy kapusty. Dále se pak v historii lidstva kapusta objevuje koncem středověku. V 16. a 17. století už se vědělo o kapustě a jejích blahodárných účincích na lidský organismus. V té době už se odrůdy podobaly těm dnešním. V novověku se hojně začala kapusta pěstovat a šlechtit. Nejvíce podobná starým odrůdám je dnešní kapusta hlávková. V dnešní době je rozšířená po celém světě, avšak v Evropě nejvíce.

Druhy[editovat | editovat zdroj]

Brassica oleracea convar. sabauda (L.) O.F.SCHULZ. – hlávková kapusta
Brassica oleracea convar. gemmifera (DC.) Markgr. – růžičková kapusta
Brassica oleracea var. medullosa Thell. – dřeňová kapusta
Brassica oleracea var. acephala Dc. – jarmuz (krmná kapusta)
Brassica oleracea var. sabellica L. – kadeřavá kapusta (kadeřávek)

Obsahuje látky[editovat | editovat zdroj]

Vitamín B1, B2, B3, B9 (kyselina listová), vitamin C, vitamin E, vitamin K, vápník, hořčík, selen, fosfor, draslík, síra, železo a v neposlední řadě sodík.

Způsoby přípravy[editovat | editovat zdroj]

Kapustu můžeme připravovat na mnoho způsobů, např. vařit, smažit, dusit, zapékat, pařit apod. Syrová se však nejí. Dále se dá použít do salátů. Může se použít i do studených salátů ale před konzumací se musí povařit ve vroucí vodě.

Pěstitelství[editovat | editovat zdroj]

Kapusta je celkem odolná rostlina. Vydrží i teplotu kolem - 15 °C a to bez jakýchkoliv známek poškození.^[zdroj?] Většinou se však kapusta pěstuje ve skleníku.