Špenát setý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxŠpenát setý
alternativní popis obrázku chybí
Kvetoucí špenát setý
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosoliopsida)
Řád hvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleď laskavcovité (Amaranthaceae)
Rod špenát (Spinacia)
Druh Špenát setý
Binomické jméno
Spinacia oleracea
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Špenát setý (Spinacia oleracea) je druh jedlé krytosemenné rostliny z čeledi laskavcovitých. Je to jednoletá rostlina. Jedná se o důležitou listovou zeleninu. Kultivována byla v jihozápadní Asii, patrně v Persii. Samotný název je odvozován s perského Esfenadž (اسفناج). Přes Sýrii a Arábii se dostal do severní Afriky, odkud se dostává kolem roku 1100 do Španělska a dále se pak šíří po Evropě. První recepty, ve kterých se používá špenát, jsou dochovány v kuchařské knize z roku 1390.

Navzdory všeobecnému mínění není špenát zvlášť bohatý na železo, ale i tak obsahuje cenné živiny. Podle některých výzkumů[zdroj?] je to dobrý prostředek na prevenci rakoviny. Ve špenátu jsou obsaženy karotenoidy (i beta-karotenu), a to ve vysokých koncentracích. Obsahuje také lutein, karotenový pigment, který působí antioxidačně. Výzkumy prokázaly[zdroj?], že častější konzumace potravy bohaté na beta-karoten pomáhá předejít degenerace žluté skvrny oční sítnice, která často způsobuje slepotu u starších lidí. Špenát se odedávna doporučoval na vysoký krevní tlak (obsahuje hodně draslíku, který reguluje krevní tlak), anémii a také zácpu. Také obsahuje vysoký obsah vitamínu K 380μg/100g. Tudíž lidé, kteří užívají Warfarin, si musí dávat větší pozor na konzumaci špenátu. Denní množství vitamínu K je 90-120μg(μg-mikrogram)[zdroj?].

Traduje se, že obecné považování špenátu za hodnotný zdroj železa vzniklo matematickou chybou, kde byla při analýze špatně napsaná desetinná čárka.[1] Údajný článek s chybou se však nepodařilo dohledat a možná jde jen o legendu.[2]

Výzkumy ovšem prokázaly přítomnost fytohormonů, působících na vývoj svalstva člověka.

Průměrný obsah látek a minerálů[editovat | editovat zdroj]

Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v špenátu.[3]

Složka Jednotka Průměrný obsah Prvek (mg/100 g) Průměrný obsah Složka (mg/100g) Průměrný obsah
voda g/100 g 89,7 Na 140 vitamin C 26
bílkoviny g/100 g 2,8 K 500 vitamin D 0
tuky g/100 g 0,8 Ca 170 vitamin E 1,71
cukry g/100 g 1,5 Mg 54 vitamin B6 0,17
celkový dusík g/100 g 0,45 P 45 vitamin B12 0
vláknina g/100 g 2,1 Fe 2,1 karoten 3,54
mastné kyseliny g/100 g 0,7 Cu 0,04 thiamin 0,07
cholesterol g/100 g 0 Zn 0,7 riboflavin 0,09
energie kJ/100 g 103 Mn 0,6 niacin 1,2

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vajsejtlová Barbora: Špenát je ohromnou zásobárnou železa aneb největší mýty o zelenině a ovoci (iDNES.cz)
  2. "SPINACH, IRON and POPEYE: Ironic lessons from biochemistry and history on the importance of healthy eating, healthy scepticism and adequate citation". Internet Journal of Criminology. 
  3. McCance a Widdowson´s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]