Hlávková kapusta
 Hlávková kapusta | |
|---|---|
 Hlávková kapusta | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | brukvotvaré (Brassicales ) |
| Čeleď | brukvovité (Brassicaceae) |
| Rod | brukev (Brassica) |
| Druh | brukev zelná (B. oleracea) |
| Trinomické jméno | |
| Brassica oleracea var. sabauda L. | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hlávková kapusta (Brassica oleracea var. sabauda) je košťálová zelenina z čeledi brukvovitých, jedná se o kultivar brukve zelné (Brassica oleracea). Pěstuje se pro hlávku s bublinkatými zkadeřenými listy, čímž se liší od podobného hlávkového zelí. Je dostupná celoročně, konzumuje se tepelně upravená.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Hlávková kapusta je dvouletá rostlina, jedlou hlávku vytváří v prvním roce stáří. Hlávka je tvořena spirálovitě vyrůstajícími bublinkatými a zkadeřenými listy s naznačenými lalokovitými okraji. Košťál je vysoký 30–70 cm.[1] Listy mají obvykle tmavě zelenou barvu, ale mohou být i žlutozelené a u okrasných forem mohou být listy zbarveny od žluté přes červenou až do fialova. Ve druhém roce proroste skrze hlávku lata s čtyřčetnými cizosprašnými květy, plodem je zaškrcovaná šešule, semena jsou černá a kulatá.
U raných odrůd dosahuje hlávka hmotnosti 0,3–1 kg, u pozdních 1–3 kg.
Pěstování
[editovat | editovat zdroj]Kapusta je nenáročná na klimatické podmínky, snáší dobře i chladnější podnebí, snese i −15 °C.[2] Podle odrůdy přezimuje po vytvoření 5–6 pravých listů nebo až po vytvoření hlávky. Nejvíce jí vyhovují středně těžké, hlinité půdy s dostatečným obsahem humusu a vláhy.
Pěstuje se z předpěstované sadby nebo ze semen, vysévaných na konci února ve sklenících, v případě raných odrůd se ven vysazuje v dubnu ve sponu 40 × 50 cm. Vegetační doba je 50–70 dní a sklizeň je v červnu nebo v červenci. Pozdní odrůdy se vysazují na konci dubna nebo v květnu ve sponu 50 × 50 – 60 × 60 cm a sklízí se od srpna do října, přičemž mohou zůstat na stanovišti až do listopadu. Vegetační doba je delší, u poloraných odrůd 100–120 dní, podzimní odrůdy 102–160 dní, sklízejí se v srpnu nebo v září. Ozimé odrůdy mají vegetaci nejdelší, dlouhou 240–250 dní, vysazují se na konci září a sklizeň trvá až do ledna.
Výnos hlávkové kapusty raných odrůd činí 20–25 t/ha, u pozdních odrůd 30–40 t/ha.
- Rozsah pěstování v ČR[2]
| Sledované ukazatele | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vývoj osevních ploch v ČR v ha | 1 347 | 1 264 | 1 300 | 1 160 | 1 145 | 1 152 |
| Průměrný ha výnos v tunách v ČR | 17,35 | 16,00 | 17,29 | 16,05 | 18,52 | 17,32 |
| Roční spotřeba na jednoho obyvatele v ČR v kg | 2,3 | 2,1 | 2,2 | 2,1 | 2,0 | 1,9 |
Obsahové látky
[editovat | editovat zdroj]
Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v syrové hlávkové kapustě.[2]
| Složka | Jednotka | Průměrný obsah | Prvek (mg/kg) | Průměrný obsah | Složka (mg/100g) | Průměrný obsah |
|---|---|---|---|---|---|---|
| voda | g/kg | 890 | Na | 94 | vitamin C | 344 |
| bílkoviny | g/kg | 31 | K | 2460 | vitamin D | 0 |
| tuky | g/kg | 5 | Ca | 800 | vitamin E | 17,9 |
| cukry | g/kg | 67 | Mg | 176 | vitamin B6 | 2,18 |
| popeloviny | g/kg | 9,4 | P | 663 | vitamin B12 | 0 |
| vláknina | g/kg | 31 | Fe | 15,1 | vitamín A | 12,6 |
| S - methylmethionin | mg/kg | 60 | S | 1760 | thiamin | 1,17 |
| cholesterol | mg/kg | 0 | Zn | 3,2 | riboflavin | 1,04 |
| energie | kJ/100 g | 176 | Mn | 4,7 | niacin | 2,18 |
Kuchyňské zpracování
[editovat | editovat zdroj]Hlávková kapusta se konzumuje po tepelné úpravě. I při použití do studených salátů se předtím krátce povaří. Lze ji vařit, dusit, smažit, zapékat i zadělávat podobně jako zelí, nehodí se ale k nakládání. Používá se do polévek nebo omáček.
Kultivary Brassica oleracea
- Brassica oleracea convar. capitata (L.) Alef. – hlávkové zelí
- Brassica oleracea convar. sabauda (L.) O.F.Schulz. – hlávková kapusta
- Brassica oleracea convar. gemmifera (Dc.) Markgr. – růžičková kapusta
- Brassica oleracea var. medullosa Thell. – dřeňová kapusta
- Brassica oleracea var. acephala Dc. – kapusta kadeřavá – jarmuz (krmná kapusta)
- Brassica oleracea var. sabellica Dc. – kapusta kadeřavá – kadeřávek
- Brassica oleracea convar. gongylodes (L.) Markgr. – kedluben
- Brassica oleracea convar. botrytis (L.) Markgr. – květák, romanesco
- Brassica oleracea var. italica Plenck – brokolice
hlávkové zelí (convar. capitata)
růžičková kapusta (convar. gemmifera)
dřeňová kapusta (var. medullosa)
kadeřávek (var. sabellica)
brokolice (var. italica)
kedluben (var. gongylodes)
květák (var. botrytis)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Hlávková kapusta [online]. Konev.cz [cit. 2012-02-05]. Dostupné online.
- 1 2 3 Hlávková kapusta [online]. Mendelova zemědělská a lesnická universita [cit. 2012-02-05]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu hlávková kapusta na Wikimedia Commons 
Kniha Wikikuchařka/Zelenina/Kapusta ve Wikiknihách- Web Srecepty
- Web Konec o pěstování kapusty
- web O zahradě Archivováno 15. 7. 2011 na Wayback Machine.
