Reveň kadeřavá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxReveň kadeřavá
alternativní popis obrázku chybí
Sklizená rebarbora
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleď rdesnovité (Polygonaceae)
Rod reveň (Rheum)
Binomické jméno
Rheum rhabarbarum
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Květenství reveně kadeřavé

Reveň kadeřavá (Rheum rhabarbarum) je rostlina náležící do rodu reveň, čeledi rdesnovité. Řapíky listů se užívají jako zelenina, známá pod jménem rebarbora (z latinského názvu).

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

Reveň kadeřavá se nazývá také reveň vlnovitá nebo reveň rebarbora.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Statná, až 2 m vysoká vytrvalá rostlina s přízemními, 50-60 cm dlouhými listy. Čepele listů jsou podlouhlé, vejčité a výrazně zkrabacené. Dlouhý řapík je na líci vrubovitý, na rubu hladký a vydutý, nahoře někdy bělavý, jinak karmínově červený. Lodyha má až 5 cm v průměru a nese bohaté květenství. Okvětí o průměru až 2 mm je žluté, šestičetné a opadávající, tyčinek je 9 ve dvou kruzích, čnělky zpravidla 3. Kvete v červnu a červenci, plod je vejčitý, se 2-4 křídly. Pochází ze Střední Asie (Mongolsko, Sibiř), v Evropě dávno pěstována i na polích, v Česku většinou na zahrádkách.[1]

Použití[editovat | editovat zdroj]

U rebarbory se konzumují pouze řapíky listů, a to tepelně zpracované, nikdy syrové.[2] Připravují se z nich mimo jiné moučníky s tvarohem, náplně do knedlíků, ovocné polévky, kompoty, zavařeniny a koláče.[3] Při vaření se nedoporučuje používat hliníkové nádobí, jelikož hliník reaguje s obsaženou kyselinou šťavelovou a přechází do zeleniny, což neprospívá zdraví.[2]

Toxicita[editovat | editovat zdroj]

Zelené listové čepele rebarbory obsahují jedovaté látky včetně kyseliny šťavelové, která je nefrotoxická a korozivní. Jsou popsány otravy lidí po požití listů. Smrtelné následky konzumace byly problémem zejména v první světové válce, kdy byly listy doporučovány ke konzumaci.[4][5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. J. Dostál (red.), Květena ČSR. Praha 1950, str. 490.
  2. a b MÜLLEROVÁ, Eva. Rebarbora je podle kulinářské magie ingredience lásky [online]. Novinky.cz, 2009-5-29, [cit. 2012-05-19]. Dostupné online. (čeština) 
  3. rebarbora [online]. Vareni.cz, [cit. 2012-05-19]. Dostupné online. (čeština) 
  4. Robb, H. F. 1919. "Death from rhubarb leaves due to oxalic acid poisoning." J. Am. Med. Assoc., 73: 627-628
  5. Cooper, M. R., Johnson, A. W. 1984. "Poisonous plants in Britain and their effects on animals and man." Her Majesty's Stationery Office, London, England.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • J. Dostál (red.), Květena ČSR. Praha 1950, str. 490.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]