Knedlík

Knedlík
Základní informace
Místo původu	Rakousko, Itálie a Německo
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Knedlík nebo též knedle^[1] je vařený pokrm vyrobený z těsta. Složení těsta se podle různých receptů velmi liší. Knedlíky mohou být bez náplně nebo s nejrůznější náplní. Formují se do tvaru koule nebo šišky a vaří se v osolené vodě nebo v páře.

Historie vzniku

Ve starověku i středověku se názvem knedlík označovaly kuličky či šištičky z nasekaného masa, které se smažily na sádle.^[2] Zhruba od 17. století se začala využívat jako základ i mouka. Původně se pekly (šlo tedy o pečivo).^[3] Na počátku 19. století nebyly knedlíky přílohou k masu, ale hlavním jídlem. Postupně vznikaly různé jejich varianty, používala se i rýže, různé náplně a tvary. A vznikaly i typické národní pokrmy, např. známé Vepřo knedlo zelo. O původ tradičních knedlíků se však neustále přou^{[chybí zdroj]} Němci, Češi a Rakušané.

Druhy knedlíků

Existují desítky různých receptů; zde je výčet základních:

Základ mouka

jáhlový (jáhly, sůl, bezlepková mouka), vhodný pro dietu
houskový (mouka, rohlík, vejce, sůl, voda nebo sodovka), běžná příloha k masu
kynutý kvasnicový (mouka, mléko, vejce, kvasnice)
houskový kynutý práškem (mouka, rohlík, žloutek, mléko, prášek do pečiva, sůl)
houskový kvasnicový (mouka, droždí, cukr, sůl, rohlíky, voda)
tyrolský houskový (mouka, houska, cibule, slanina, mléko, vejce, sůl, pepř, petrželka)

Plněné

Ovocný knedlík plněný borůvkami z Deštného v Orlických horách.
houbové (houby, mouka, sádlo, cibule, strouhanka, slanina, veka, mléko, vejce, pepř a sůl)
špekové (uzené, slanina, mléko, vejce, veka, mouka, muškátový květ, sůl a pepř)
bůčkové (varianta špekových)
ovocné (různé náplně)

Základ brambory

bramborové (brambory, mouka, škrobová moučka, sůl, vejce)
jemný bramborový (brambory, rohlíky, vejce, mouka, sůl)
šulánky (brambory, mouka, mléko či voda, sůl)
jihočeské drbáky (brambory, mouka jen na obalení)
jihočeské bosáky ze syrových a vařených brambor (trocha mouky, vejce, sádlo)
české chlupaté (brambory, mouka, vejce, sůl, sádlo, cibule)

Bez mouky

karlovarský (pečivo, vejce, mléko, petrželka, muškátový ořech, sůl)
maďarský (veka, papriky, vejce, máslo, cibule, sůl a pepř)
strouhankový (strouhanka, vejce, máslo, mléko), varianta s bylinkami
švábské sýrové (veka, mléko, tvrdý sýr, vejce, cibule, petržel, máslo, lžička mouky)
játrové, přidávané do polévek
tvarohové

Odkazy

Reference

↑ Český jazykový atlas. Díl 1. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-0014-3. Heslo knedlík, s. 210–213.
↑ FEYFRLÍKOVÁ, Monika. Kuchyně pozdního středověku. Praha: Grada Publishing, 2015. 88 s. ISBN 978-80-247-5431-4. S. 36.
↑ HRDINOVÁ, Radka. Knedlíková historie. Příloha Víkend. Hospodářské noviny [online]. Economia, 2013-03-06 [cit. 2025-01-19]. Dostupné online. ISSN 2787-950X.

Literatura

Velká světová knedlíková válka. Který národ dělá ty nejlepší?. iDNES.cz [online]. 8. leden 2016. Dostupné online.
MÜLLEROVÁ, Eva. Zatracovaný, ale stále oblíbený knedlík. Styl: pro ženy, příloha Práva. Borgis, 25. listopad 2008, čís. 44, s. 16–17. ISSN 1211-2119.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu knedlík na Wikimedia Commons
Téma Knedlík ve Wikicitátech
Slovníkové heslo knedlík ve Wikislovníku
Nejšílenější knedlíky se dělají v Číně, ty nejlepší u moravské babičky

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Český jazykový atlas. Díl 1. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-0014-3. Heslo knedlík, s. 210–213.

[2] FEYFRLÍKOVÁ, Monika. Kuchyně pozdního středověku. Praha: Grada Publishing, 2015. 88 s. ISBN 978-80-247-5431-4. S. 36.

[3] HRDINOVÁ, Radka. Knedlíková historie. Příloha Víkend. Hospodářské noviny [online]. Economia, 2013-03-06 [cit. 2025-01-19]. Dostupné online. ISSN 2787-950X.

[1]

[2]

[3]