Koljuška tříostná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxKoljuška tříostná
alternativní popis obrázku chybí
Koljuška tříostná
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída paprskoploutví (Actinopterygii)
Řád volnoostní (Gasterosteiformes)
Čeleď koljuškovití (Gasterosteidae)
Rod koljuška (Gasterosteus)
Binomické jméno
Gasterosteus aculeatus
L., 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Sameček koljušky hlídající hnízdo

Koljuška tříostná (Gasterosteus aculeatus; L., 1758) je drobná, v Česku nepůvodní ryba. Do vod v České republice ji zřejmě vypustili akvaristé na počátku minulého století.[zdroj?] Koljuška se však velice rychle přizpůsobila a v českých vodách zcela zdomácněla.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o drobnou rybku dosahující délky nejvýše 10 cm. Na hřbetě má před hřbetní ploutví umístěny nejčastěji tři volné a pohyblivé ostny, jejich počet se ale může pohybovat mezi 2 - 5. Hřbetní ploutev je posazena poměrně vzadu, přibližně na úrovni řitní ploutve. Tělo je štíhlé, protáhlé, z boků zploštělé a bez šupin, místo nich je opatřeno kostěnými štítky v řadě podél postranní čáry. Jejich počet se pohybuje okolo 35. Hlava je zakončena velkými ústy středního postavení. Hřbet je šedomodrý, boky stříbřité, až nazelenalé, břicho bílé, v době tření se u samců zbarvuje červeně. Běžně se dožívá věku okolo dvou let, maximálně pak čtyř let.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Velmi odolný druh obývající různá prostředí. Běžně se vyskytuje ve sladkých i brakických vodách a částečně také v okrajových částech moří v severním mírném podnebném pásu. Dává přednost stojatým nebo mírně tekoucím vodám. Oblast jejího výskytu zahrnuje takřka celou Eurasii a velkou část Severní Ameriky. Často obydluje také malé vodní plochy, jako jsou tůně a jezírka, které jsou pro ostatní druhy ryb nepříhodné.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Koljuška se živí výhradně dravě. Požírá larvy hmyzu, červy, korýše a dokonce i rybí potěr.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Tření probíhá v období od března do července, v závislosti na místě výskytu. V tomto období staví sameček z částí rostlin hnízdo, které slepuje pomocí zvláštního výměšku z ledvin. Do tohoto hnízda pak láká samičky, aby zde nakladly jikry. Sameček poté hnízdo hlídá před možnými predátory a opečovává potomstvo. Plodnost samice se pohybuje v rozmezí 90 - 500 jiker. Pohlavně dospívá už ve věku okolo 5 měsíců.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-24]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]