Biologická diverzita

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Biodiverzita)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Biodiverzita korálového útesu

Biologická diverzita (též biodiverzita; angl. biological diversity) představuje různorodost života.

Existuje mnoho definicí biodiverzity, neboť se jedná o složitý několikaúrovňový jev. Světový fond ochrany přírody definoval v roce 1989 biodiverzitu jako „bohatství života na Zemi, miliony rostlin, živočichů a mikroorganismů včetně genů, které obsahují, a složité ekosystémy, které vytvářejí životní prostředí.“[1]

Tématem se zabýval Edward O. Wilson. V publikaci Diversity of Life (1992; česky Rozmanitost života, 1995) shrnuje závěry výzkumů o důsledcích lidské činnosti na biodiverzitu. Biologická rozmanitost má základní význam pro udržení světa v nám známé podobě. Rozmanitost a z ní vycházející odolnost jsou ohroženy tehdy, jsou-li zásahy do prostředí silnější než obvyklé jevy v přírodě. Pokud škodlivý vliv pokračuje, může docházet k nenapravitelné zkáze.

Zranitelnost spočívá v uspořádání života do společenstev, která mají omezený zeměpisný výskyt. Každý z organismů je potravním řetězcem spojen jen s několika sousedními druhy. Odstraní-li se jeden druh, druhý se přemnoží a vyplní jeho místo. Odstraní-li se více druhů, místní ekosystém se začne hroutit. Klesá produktivita a jsou narušovány dráhy pohybu živin. Život však pokračuje i v rozpadajícím se ekosystému a při prvním pohledu nemusí být změna ani patrná. Vždy se najde nějaký druh schopný obsadit postiženou oblast a její ochuzené prostředí využívat ke svému životu. Bude-li mít tento nový druh (kombinace druhů) dostatek času, nová flóra a fauna znovu vytvoří společenství. Celková nápravná schopnost světové flóry a fauny je však závislá na existenci dostatečného počtu druhů schopných zmíněného chování. Dokonce i tyto organismy se mohou objevit v červené knize ohrožených druhů.[2]

Odlesnění a stavba nových silnic v Amazonském pralese velmi ohrožuje biodiverzitu.

Pro studium biodiverzity má základní význam pojem biologického druhu, který je základní jednotkou, přičemž: „Druh je populace, jejíž členové se mohou volně za přirozených podmínek křížit.“ Někteří biologové však považují za základní jednotku např. gen či ekosystém, nikoli biologický druh. Každý biologický druh je navenek uzavřená zásobárna genů, soubor organismů, který si nevyměňuje geny s jinými druhy. V této izolaci se u druhu vyvinou typické vlastnosti a druh se rozšíří ve své zeměpisné oblasti. Opravdová biodiverzita se vytváří po dlouhá období geologického času nahromaděním jedinečné genetické výbavy. Nejbohatší ekosystémy vznikaly pomalu. Prvopočátkem rozmanitosti jsou mutace, náhodné změny ve složení genů, v jejich umístění na chromozomech a v počtu samotných chromozomů. Geny jsou úseky DNA, které v konečném důsledku určují vnější znaky. Každý gen je složen z několika tisíců párů nukleotidů. Nejčastější a nejjednodušší mutací je změna chemického složení genu.[2]

Biodiverzita a člověk[editovat | editovat zdroj]

Ústup ledovce Aletschgletscheru ve Švýcarských Alpách (1979, 1991, 2002) způsobený globálním oteplováním.

Biodiverzita může být jedním z ukazatelů stavu životního prostředí. Můžeme rozlišovat biodiverzitu na úrovni celosvětové, evropské, české, lokální atp. Lidská činnost v krajině způsobuje většinou degradaci ekosystémů a ohrožení populací mnoha druhů, což vede ke snižování biodiverzity. Ta je velmi důležitá pro zachování ekologické rovnováhy v přírodě.

Chráníme-li biodiverzitu, nechráníme pouhý počet druhů, je třeba se zajímat také o druhovou skladbu v daném prostředí. Takřka holou plochu s výskytem vzácné rostliny je třeba chránit více než porost běžných druhů, protože takový vzácný druh je náchylnější k vymizení.

Vědecká definice a etymologie[editovat | editovat zdroj]

Biologická diverzita (biodiverzita) je neologismus složený ze slov biologie a diverzita a znamená rozmanitost života v přírodě. Termín biologická rozmanitost byl propagován Thomasem Lovejoyem (ve WWF spoluzakladatel conservation biology) po roce 1980. Slovo „biodiverzita“ se ale objevuje dříve – již např. v 60. letech[3]

Úrovně biodiverzity[editovat | editovat zdroj]

Rozlišujeme tři úrovně biodiverzity:

Biodiverzita na Zemi[editovat | editovat zdroj]

Biologická různorodost je při větších klimatických teplotách větší.[4] Příkladem může být rovníkový a tropický pás či historická teplá období během fanerozioka. Ovšem latitudinální gradient druhové diverzity nemusí být univerzální. Ustavil se v posledních miliónech let, kdy globální teplota poklesla.[5] Větší biodiverzita také nemusí znamenat větší produktivitu ekosystému.[6]

Systémy s vyšší diverzitou jsou méně stabilní.[7] Hromadná vymírání způsobují také nárůst diverzity přeživších.[8] I střídání ledových dob například napomáhá diverzitě mikrobů oproti stálému selekčnímu tlaku bez změn klimatu.[9] Ovšem diverzita se nemusí z dlouhodobého hlediska měnit historicky tolik, jak se předpokládá.[10] Může být i limitovaná.[11]

Biodiverzita v domech není malá, jak by se předpokládalo. Lze v nich lze najít i přes 100 druhů členovců.[12]

Biodiverzita nemusí být vhodným měřítkem při posuzování kvality životního prostředí člověka, viz např. vysoká biodiverzita v oblasti Černobylu po černobylské havárii.[13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PRIMACK, Richard B.; KINDLMANN, Pavel a JERSÁKOVÁ, Jana. Biologické principy ochrany přírody. Praha: Portál, 2001, s. 19. ISBN 80-7178-552-0.
  2. a b WILSON, Edward Osborne; ŽĎÁREK, Jan. Rozmanitost života: umožní poznání zákonů biodiverzity její záchranu?. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 444 s. ISBN 8071061131. S. ?. 
  3. [1]
  4. http://www.osel.cz/index.php?clanek=6459 - Když bývalo na Zemi tepleji, životu to svědčilo
  5. http://phys.org/news/2016-06-current-diversity-pattern-north-american.html - Current diversity pattern of North American mammals a 'recent' trend, study finds
  6. https://phys.org/news/2019-01-climate-link-forest-biodiversity-productivity.amp - Climate drives link between forest biodiversity and productivity
  7. https://techxplore.com/news/2016-10-complex-networks-stable-simpler.html - Are complex networks and systems more stable than simpler ones?
  8. http://phys.org/news/2015-11-reveals-extinction-key-terrestrial-vertebrate.html - New research reveals extinction is key to terrestrial vertebrate diversity
  9. http://phys.org/news/2016-05-bacterial-diversity-soils-ice-ages.html - Bacterial diversity in soils was shaped by ice ages
  10. http://phys.org/news/2016-02-unbiased-statistical-analysis-insect-fossil.html - Unbiased statistical analysis of insect fossil records finds diversity unchanged over the past 125 million years
  11. https://phys.org/news/2019-02-diversity-higher-today.html - Diversity on land is not higher today than in the past, study shows
  12. http://phys.org/news/2016-01-arthropods-homes-huge-biodiversity.html - First study of arthropods in US homes finds huge biodiversity
  13. http://www.osel.cz/1395-ekosystemy-v-ernobylu-jsou-pozoruhodne-zdrave.html - Ekosystémy v Černobylu jsou pozoruhodně „zdravé“

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PRIMACK, Richard B.; KINDLMANN, Pavel a JERSÁKOVÁ, Jana. Biologické principy ochrany přírody. Překlad Pavel Kindlmann a Jana Jersáková. Praha: Portál, 2001. 349 s. ISBN 80-7178-552-0.
  • ATTENBOROUGH, David. Planeta žije. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-095-0. 
  • WILSON, Edward O. a ŽĎÁREK, Jan. Rozmanitost života: umožní poznání zákonů biodiverzity její záchranu?. Překlad Antonín Hradilek. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 1995. 444 s. Edice 21, sv. 7. ISBN 80-7106-113-1.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]