Fanerozoikum
| eon | éra | perioda | p | d |
|---|---|---|---|---|
| fanerozoikum | kenozoikum | kvartér (čtvrtohory) |
3 | 3 |
| neogén | 23 | 20 | ||
| paleogén | 66 | 43 | ||
| mezozoikum (druhohory) |
křída | 145 | 79 | |
| jura | 201 | 56 | ||
| trias | 252 | 51 | ||
| paleozoikum (prvohory) |
perm | 299 | 47 | |
| karbon | 359 | 60 | ||
| devon | 419 | 60 | ||
| silur | 443 | 24 | ||
| ordovik | 485 | 42 | ||
| kambrium | 541 | 56 | ||
| proterozoikum (starohory) | 2500 | 1959 | ||
| archaikum (prahory) | 4000 | 1500 | ||
| hadaikum | 4600 | 600 | ||
Fanerozoikum (z řec. φανερός faneros, patrný, viditelný a ζωή zóé, život) je označení geologického období posledních přibližně 540 milionů let. Jedná se o dobu charakteristickou rozvinutými formami života na Zemi.
Fanerozoikum je nejmladší ze čtyř věků (eonů) Země a dále se dělí do tří velkých ér:
- paleozoikum (prvohory) – období prvotních živočichů
- mezozoikum (druhohory) – éra dinosaurů a plazů
- kenozoikum (třetihory a čtvrtohory) – éra savců
Starší dělení na čtyři „hory” tedy bylo redukováno na tři éry. Čtvrtohory pak byly zařazeny jako nižší geologická časová jednotka (geologická perioda) následující po paleogénu a neogénu, na které bylo rozděleno období tradičně označované jako třetihory.
Bouřlivý rozvoj života, kterým započalo fanerozoikum, se nazývá kambrická exploze. K dalším velkým událostem tohoto eonu, které proměnily život na Zemi, patřilo vymírání na konci permu a vymírání na konci křídy, které oddělují jednotlivé éry.
| Geologický čas | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Proterozoikum |
542 Ma – dnešek Fanerozoikum |
Nástupce: - |
