Geologický čas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Ještě před 250 lety panoval v křesťanském světě názor, že Země je stará několik málo tisíců let. Bible byla v tomto ohledu autoritou po celý středověk i počátek novověku. Dlouhou dobu byl nekriticky přijímán nesmyslný výpočet irského anglikánského archiváře Jamese Usshera, který v roce 1654 určil vznik světa k roku 4004 př. n. l.

Teprve na počátku 19. století začal převažovat geologický výklad nad dogmatickým. V 50. letech 20. století pak bylo stáří Země stanoveno na 4 550 milionů let (Ma). Během několika dalších desetiletí se dospělo k poznání, že vesmír je starý 13 až 14 miliard let (poslední přesnější údaj je 13,75 miliard let). Celá geologická minulost Země byla rozčleněna na několik období, podle událostí které se v daném období staly.

Stratigrafická tabulka[editovat | editovat zdroj]

Eon
eonotem
(Eonothem)[p 1]
Éra
Eratem
(Erathem)
Perioda
Útvar
(System)
Epocha
Oddělení
(Series)
Věk
Stupeň
(Stage)
Časová osa (Ma)[p 2] Hlavní události
fanerozoikum
(Phanerozoic)
"období zjevného života"
kenozoikum
kvartér
(čtvrtohory)
holocén 0 - 0,0117
  • Konec poslední doby ledové a vzestup moderních lidských civilizací.
pleistocén svrchní 0,0117 - 0,126
střední 0,126 - 0,781
kalabr (spodní) 0,781 - 1,806
gelas (spodní) 1,806 - 2,588
neogén pliocén piacenz 2,588 - 3,60
  • Náhlé obnovení spojení prostoru Středozemního moře s Atlantikem. Objevují se zástupci rodu australopithecus, kteří patří k předchůdcům moderních lidí. Výrazné ochlazování a vysušování globálního klimatu, s tím souvisí rozšiřování otevřené bezlesé krajiny a tomu příslušných druhů rostlin a živočichů.
zancl 3,60 - 5,333
miocén messin 5,333 - 7,246
torton 7,246 - 11,62
serravall 11,62 - 13,82
langh 13,82 - 15,97
burdigal 15,97 - 20,44
aquitan 20,44 - 23,03
paleogén oligocén chatt 23,03 - 28,1
rupel 28,1 - 33,9
eocén priabon 33,9 - 38,0
  • Počátek zalednění Antarktidy. Na severní polokouli se otevřela cesta chladným oceánským vodám ze Severního ledového oceánu do jižnějších částí Atlantiku, což zásadně změnilo režim mořských proudů. Vyvíjejí se mořští savci, na zemi se bouřlivě rozvíjí většina dnešních řádů savců.
barton 38,0 - 41,3
lutet 41,3 - 47,8
ypres 47,8 - 56,0
paleocén thanet 56,0 - 59,2
seland 59,2 - 61,6
dan 61,6 - 66,0
mezozoikum
(druhohory)
křída svrchní maastricht 66,0 - 72,1
  • Velký rozvoj ptákůkrytosemenných rostlin, naopak upadá fauna amonitů. Mezi dinosaury jsou hojní zástupci skupiny Ceratopsidae - rohatí ceratopsidi. Obřích rozměrů dosahují dravci ze skupiny teropodů. Ze svrchní křídy pochází též nejstarší známý zástupce primátů. Na počátku období dochází k mohutné globální transgresi - hladina moří stoupá o 200 až 300 m, podíl pevniny na zemském povrchu tak klesá k 18%. V mělkých mořích se usazují mocná souvrství hornin. Pokračuje rozpad původního kontinentu Gondwany. Indie se po předchozím rychlém pohybu k severu střetává s Asií. Na konci období došlo pravděpodobně ke katastrofické události, nejspíš k dopadu mimozemského tělesa, po němž přichází velké vymírání organismů. Během krátké doby mizí dinosauři a další velcí plazi, amoniti, belemniti a řada dalších skupin živočichů a rostlin.
campan 72,1 - 83,6
santon 83,6 - 86,3
coniac 86,3 - 89,8
turon 89,8 - 93,9
cenoman 93,9 - 100,5
spodní alb 100,5 - 113,0
apt 113,0 - 125,0
barrem 125,0 - 129,4
hauteriv 129,4 - 132,9
valangin 132,9 - 139,8
berrias 139,8 - 145,0
jura svrchní
(malm)
tithon 145,0 - 152,1
  • Superkonitent Pangea se rozpadá na LaurasiiGondwanu. Panuje teplé a vlhké klima, které i v polárních oblastech umožňovalo růst lesů. Uvnitř kontinentů ale docházelo k vysušování. Dinosauři ovládají souše, další typy plazů pak moře i vzduch. Vrcholem svého vývoje prošli amoniti. Z drobných dinosaurů se vyvíjejí ptáci. Dinosauři dosahují maximální druhové diverzity, z jury pocházejí nálezy obřích sauropodů, z drobných dinosaurů se vyvíjejí ptáci.
kimmeridž 152,1 - 157,3
oxford 157,3 - 163,5
střední
(dogger)
callow 163,5 - 166,1
bathon 166,1 - 168,3
bajok 168,3 - 170,3
aalen 170,3 - 174,1
spodní
(lias)
toark 174,1 - 182,7
pliensbach 182,7 - 190,8
sinemur 190,8 - 199,3
hettang 199,3 - 201,3
trias svrchní rhaet 201,3 - 208,5
  • Kontinenty jsou nadále spojeny do jediného superkontinentu Pangea, ale již jsou patrné náznaky jejího budoucího rozpadu. Klima je podobně jako v permu teplé a velmi suché. Po velkém vymírání se postupně rozšiřuje druhová diverzita plazů a savcovitých plazů, z nichž se již v tomto období vyvíjejí první savci. V mořích se rozvíjejí ichtyosauři nebo plesiosauři, na souši pak dinosauři. Na konci období dochází k dalšímu masivnímu vymírání, při kterém mizí savcovití plazi a řada rodů nedinosauřích archosaurů.
nor 208,5 - 228
karn 228 - 235
střední ladin 235 - 242
anis 242 - 247,2
spodní olenek 247,2 - 251,2
ind 251,2 - 252,2
paleozoikum
(prvohory)
perm svrchní (loping) changhsin 252,2 - 254,1
  • Kontinenty se spojují do obřího superkontinentu Pangea, pouze jihovýchodní Asie zůstává ještě po nějaký čas oddělena, dochází k velkým poklesům mořské hladiny a tím i redukci šelfových moří. Klima na souších značně ovlivňuje samotná existence tak rozsáhlého kontinentu, jakož i existence velkých variských pásemných pohoří. Výrazně jsou rozrůzněna podnebná pásma od chladných až po tropické, přičemž dochází k postupnému vysušování klimatu, jež se mj. projevuje tvorbou solných ložisek. Naopak ustává tvorba ložisek uhelných, která se přesouvají do severnějších, resp. jižnějších částí kontinentu, jež se vyznačovaly vlhčím klimatem. Na souších dominují plazi, kteří se lépe než obojživelníci přizpůsobují suššímu podnebí. Rozvíjejí se též savcovití plazi, zejména therapsidi. Nové typy plazů se objevují v mořích i ve vzduchu. Na konci období došlo pravděpodobně ke katastrofické události, při které vymírá až 96% živočišných a rostlinných druhů, jedná se tedy o největší známé vymírání.
wuchiapig 254,1 - 259,8
střední (guadalup) capitan 259,8 - 265,1
word 265,1 - 268,8
road 268,8 - 272,3
spodní (cisural) kungur 272,3 - 283,5
artinsk 283,5 - 290,1
sakmar 290,1 - 295,0
assel 295,0 - 298,9
karbon[p 3] pennsylvan gžel 298,9 - 303,7
  • Kontinent Gondwana se spojuje s Laurussií, v důsledku čehož dochází k vyvrásnění mohutných variských horstev. I další pevniny se k nově vznikajícímu superkontinentu postupně přibližují. Vznik velkých pásemných pohoří spolu s dalšími vlivy způsobují postupné ochlazování, kdy na konci karbonu nastupuje rozsáhlé zalednění Gondwany v okolí jižního pólu, ochlazení doprovází též vysušování klimatu. Dochází k ukládání slojí černého uhlí. Pokračuje invaze živých organismů do sladkých vod a na souš. Explozivně se rozvíjí hmyz, objevují se též charakteristické obří druhy hmyzu jako např. obří pravážky. Z již bohatě rozrůzněných obojživelníků se ve svrchním karbonu vyvíjejí plazi, jejichž evoluce zrychluje v prostředí vysušujícího se klimatu až k prvním savcovitým plazům. Z rostlin převažují výtrusné rostliny - vyrůstají lesy stromových plavuní, a nahosemenné rostliny, z nich ke konci období též první jehličnany.
kasimov 303,7 - 307,0
moskov 307,0 - 315,2
baškir 315,2 - 323,2
mississipp serpuchov 323,2 - 330,9
visé 330,9 - 346,7
tournai 346,7 - 358,9
devon svrchní famen 358,9 - 372,2
  • Kontinent Gondwana se posouvá z prostoru kolem jižního pólu k severozápadu. Většina pevniny se nachází v teplých klimatických pásmech, ale část území Gondwany byla zaledněna. Klimatické výkyvy během období se odrážení v posunech hladiny moří, přičemž k nejvýraznějšímu poklesu hladiny došlo před 360 - 370 miliony let. V této době docházelo k velkému vymírání, při kterém zmizelo až 70% tehdejších druhů organismů. Jeho příčiny jsou nejasné, teorie hovoří o výrazném ochlazení, sopečné činnosti a též o pádu mimozemského tělesa. V mořích se bohatě rozvíjejí ramenonožci, hlavonožci či koráli, snižuje se však druhová diverzita trilobitů. Devonu v mořích kralují ryby, jejichž diverzita raketově roste, významní též jsou bezčelistní rybovití obratlovci, pancéřnaté ryby nebo paryby. Objevují se lalokoploutvé a dvojdyšné ryby. Na souši se ve středním devonu vyvíjí hmyz a ve svrchním devonu pak první obojživelníci. Pokračuje invaze rostlin na suchou zem. Jsou to plavuňové rostliny, přesličky, kapradinové rostliny a předchůdci nahosemenných.
frasn 372,2 - 382,7
střední givet 382,7 - 387,7
eifel 387,7 - 393,3
spodní ems 393,3 - 407,6
prag 407,6 - 410,8
lochkov 410,8 - 419,2
silur přídolí 419,2 - 423,0
ludlow ludford 423,0 - 425,6
gorst 425,6 - 427,4
wenlock homer 427,4 - 430,5
sheinwood 430,5 - 433,4
llandovery telych 433,4 - 438,5
aeron 438,5 - 440,8
aeron 440,8 - 443,4
ordovik svrchní hirnant 443,4 - 445,2
  • Část kontinentu Gondwana se dostává přímo do oblasti jižního pólu. V severnějších teplejších pásmech se kromě výběžku Gondwany nachází též několik menších kontinentů. Klima v ordoviku procházelo zřetelnými chladnými výkyvy, přičemž na konci období je patrné velmi prudké ochlazení provázené poklesem hladiny moří, dochází též k velkému vymírání organismů. Na počátku ordoviku došlo ke změnám ve fauně trilobitů, kdy většina kambrických čeledí vymírá, ty jsou ale nahrazeny novými, též široce rozšířenými. Bohatě se rozvíjejí měkkýši, vzácněji pak rybovití obratlovci. Pravděpodobně na konci období na souš vystupují první rostliny.[1]
katy 445,2 - 453,0
sandby 453,0 - 458,4
střední dirriwil 458,4 - 467,3
daping 467,3 - 470,0
spodní flo 470,0 - 477,7
tremadok 477,7 - 485,4
kambrium furong oddělení 10 485,4 - ~489,5
  • Největší pevnina - kontinent Gondwana se rozprostíral převážně na jižní polokouli od rovníku přes mírné klimatické pásmo až k chladnému pásmu a postupně se posouval dál k jihu. Další menší kontinenty se nacházely v teplém a mírném pásu převážně též na jižní polokouli. Mezi organismy dochází k velkému rozvoji, který bývá označován jako kambrická organická exploze. Od spodního kambria se objevují zástupci měkkýšů, ramenonožců, hlavonožců nebo mnoho druhů členovců. Uprostřed kambria jsou známí trilobiti, kteří se brzy stávají jednou z nejčetnějších forem života, zachovaných ve fosiliích.
jiangshan ~489,5 - ~494
paib ~494 - ~497
série 3 guzhang ~497 - ~500,5
drum ~500,5 - ~504,5
oddělení 5 ~504,5 - ~509
série 2 oddělení 4 ~509 - ~514
oddělení 3 ~514 - ~521
terreneuv oddělení 2 ~521 - ~529
fortun ~529 - 541,0
prekambrium
kryptozoikum
(Precambrian)
proterozoikum (Proterozoic) neoproterozoikum ediakar 541 - ~635
cryogen ~635 - 850 Země asi jako sněhová koule, rozpad Rodinie
ton 850 - 1000
mesoproterozoikum sten 1000 - 1200 Sjednocení superkontinetu Rodinia
ectas 1200 - 1400
calymm 1400 - 1600
paleo-
proterozoikum
stather 1600 - 1800
orosir 1800 - 2050 Množství kyslíku v atmosféře na 15 % dnešního stavu
rhyac 2050 - 2300
sider 2300 - 2500
archaikum (Archean) neoarchaikum 2500 - 2800
mesoarchaikum 2800 - 3200
paleoarchaikum 3200 - 3600
eoarchaikum 3600 - 4000 jednobuněčný život
hadaikum (Hadean)[p 4] 4000 - ca.4600 4280 Ma – nejstarší horniny (Nuvvuagittuq greenstone belt, Kanada);
4404 Ma – nejstarší známý minerál (zirkon);[2][3]
4570 Ma – vznik Země
  1. V závorkách uveden anglický název.
  2. Data jsou nepřesná s odchylkou až několik procent. To je způsobeno převážně nejistotou použitého měření.
  3. V Severní Americe se karbon dělí na Mississippian Pennsylvanian.
  4. Hadaikum (tzv. "Hádské období") se někdy nazývá priscoan.


Geologický čas byl uměle rozdělen na úseky - geologická období, dle geologického, paleontologického aj. vývoje na Zemi.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  1. Rostliny se na souš vypravily už v ordoviku; scienceworld.cz
  2. VALLEY, John W.; CAVOSIE, Aaron J.; USHIKUBO, Takayuki, REINHARD, David A.; LAWRENCE, Daniel F.; LARSON, David J.; CLIFTON, Peter H.; KELLY, Thomas F.; WILDE, Simon A.; MOSER, Desmond E.; SPICUZZA, Michael J. Hadean age for a post-magma-ocean zircon confirmed by atom-probe tomography. Nature Geoscience [online]. , 23. únor 2014, svazek 7, čís. 3, s. 219–223. Dostupné online. ISSN 1752-0908. DOI:10.1038/ngeo2075.  (anglicky) 
  3. MIHULKA, Stanislav. Nejstaršímu úlomku zemské kůry je 4,4 miliardy let. OSEL [online]. , 1. březen 2014. Dostupné online.  
Pohyb světadílů a jejich desek
1100–750 miliony let zpět 600–550 200 0
Světadíly: Arábie
Madagaskar
Indie
Kongo Afrika Afrika
Patagonie Sibiř Atlantika Jižní Amerika
Atlantika Západní Arábie Baltika Austrálie
Ur Rodinie Východní Gondwana Protogondwana Pannotie Laurentie Euramerika (Laurussie) Pangea Gondwana Antarktida Antarktida
Arktida Nena Západní Gondwana Protolaurasie Gondwana Laurasie Laurentie Severní Amerika
Baltika Baltika Avalonie Eurasie
Laurentie Severní Čína
Sibiř Jižní Čína
Oceány: Mirovia Prototethys, Paleotethys Panthalassa Tethys
svislé šipky: rozdělení a spojení • vodorovné a šikmé šipky: postupné připojování a oddělování