Plesiosauria

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxPlesiosauria
Stratigrafický výskyt: Svrchní trias - svrchní křída (asi před 203 až 66 miliony let)
alternativní popis obrázku chybí
Umělecká rekonstrukce rodu Plesiosaurus
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída plazi (Reptilia)
Nadřád Sauropterygia
Řád Plesiosauria
de Blainville, 1835
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zástupci skupiny Plesiosauria neboli plesiosauři ("blízcí ještěrům") byli druhohorní mořští plazi. Byli poměrně hojnými zástupci mořské megafauny v tomto geologickém období. Objevují se ve svrchním triasu asi před 203 miliony let, jejich největší rozvoj kulminuje v období jury a přežívají až do samotného konce druhohor na přelomu křídy a třetihor (žili v časovém rozmezí před 203 až 66 miliony let).

Stavba těla a rozměry[editovat | editovat zdroj]

Běžní plesiosauři měli poměrně široká hydrodynamicky tvarovaná těla, krátkou ocasní část těla, dva páry dlouhých a silných ploutví, delší nebo i velmi dlouhý krk a malou hlavu (pliosauři měli naopak velkou hlavu a masivní krk). Největší formy těchto dravých živočichů dosahovaly délky přes 15 metrů, u rodu Mauisaurus dokonce 20 metrů. V průměru však dosahovali rozměrů podstatně menších, kolem několika metrů. Někteří ichtyosauři (a také někteří dnešní kytovci) však byli ještě větší. Z druhohorních živočichů byli větší pouze zmínění ichtyosauři a pochopitelně také někteří sauropodní dinosauři. Ze známých plesiosaurů lze uvést například rody Plesiosaurus, Elasmosaurus, Liopleurodon nebo Kronosaurus.

Objev[editovat | editovat zdroj]

První nákres obratlů plesiosaura se datuje již k roku 1605.[1] Pro vědu však byly poprvé objeveny u pobřeží jižní Anglie (lokalita Lyme Regis u Dorsetu) počátkem 19. století. Objevitelkou první fosílie plesiosaura (genoholotyp Plesiosaurus dolichodeirus) byla kolem roku 1810 amatérská sběratelka zkamenělin Mary Anningová (17991847). Tento plaz byl vědecky pojmenován v roce 1821.[2]

Zajímavé objevy[editovat | editovat zdroj]

V září roku 2009 byla popsána fosílie asi 7 metrů dlouhého plesiosaura, objevená již v roce 1968 v Japonsku. Fosílie obsahovala také zuby nejméně 7 jedinců žraloka druhu Cretalamna appendiculata. Podle paleontologa K. Shimady jde o důkaz, že žraloci před 85 miliony let příležitostně lovili (nebo požírali mrtvá těla) také těchto mořských plazů[3].

V Čechách[editovat | editovat zdroj]

Na území České republiky bylo učiněno již několik fosilních objevů křídových plesiosaurů (poprvé již k roku 1855), mezi nimi jde například o svrchnokřídový druh Polyptychodon interruptus (Owen, 1841; dnes klasifikovaný jako nomen dubium[4]). Nejznámější objev tohoto pliosaurida pochází z lokality Bílá Hora v Praze.[5][6].

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Podle studií O'Keefe, 2001 a Druckenmiller & Russell, 2008).

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  1. Richard Verstegan, (1605). A restitution of decayed intelligence or Nationum Origo, R. Bruney, Antwerpen.
  2. De la Beche, H. T.; Conybeare, W. D. (1821). Notice of the discovery of a new animal, forming a link between the Ichthyosaurus and crocodile, together with general remarks on the osteology of Ichthyosaurus. Transactions of the Geological Society of London. 5: 559–594.
  3. http://dinosaurusblog.wordpress.com/2009/10/02/814246-paleontologicke-novinky-na-zacatku-rijna/
  4. Madzia D. (2016). A reappraisal of Polyptychodon (Plesiosauria) from the Cretaceous of England. PeerJ 4:e1998 https://doi.org/10.7717/peerj.1998
  5. SOCHA, Vladimír. Svět českého plesiosaura. OSEL.cz [online]. , 7. listopadu 2014. Dostupné online.  
  6. SOCHA, Vladimír. Druhohorní plazi v Čechách II. OSEL.cz [online]. , 13. července 2015. Dostupné online.  
  • O'Keefe, F. R. (2001). A cladistic analysis and taxonomic revision of the Plesiosauria (Reptilia: Sauropterygia); Acta Zool. Fennica 213: 1–63
  • Hampe, O. (1992). Courier Forsch.-Inst. Senckenberg 145: 1–32
  • Ellis, R. (2003). Sea Dragons (Kansas University Press)
  • Everhart, M. J. (2005). "Where the Elasmosaurs roamed," Chapter 7 in "Oceans of Kansas: A Natural History of the Western Interior Sea," Indiana University Press, Bloomington, 322 p.
  • Everhart, M. J. (2005). "Gastroliths associated with plesiosaur remains in the Sharon Springs Member (Late Cretaceous) of the Pierre Shale, Western Kansas" (Kansas Acad. Sci. Trans. 103(1-2):58–69)
  • Tutin, S., Butler, R. (2017). The completeness of the fossil record of plesiosaurs, marine reptiles from the Mesozoic. Acta Palaeontologica Polonica. doi: 10.4202/app.00355.2017
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Plesiosauria ve Wikimedia Commons