Sauropterygia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxSauropterygia
Stratigrafický výskyt: Spodní trias-svrchní křída
alternativní popis obrázku chybí
Kostra rodu Nothosaurus
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída plazi (Sauropsida)
Podtřída Lepidosauromorpha
Nadřád Sauropterygia
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sauropterygia (z řečtiny "ještěroploutví"[1]) byla skupina mořských plazů žijící v druhohorách. Zahrnovali především skupiny placodontia, nothosauroidea, plesiosauria a také několik další rodů. Jednalo se o poměrně rozšířenou skupinu mořských plazů, jejichž fosilie známe prakticky z celého světa.[2]

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

První zástupci skupiny sauropterygia se objevili ve spodním triasu před 245 miliony let. První druhy byly malé kolem 60 centimetrů a byly objživelné. Během hromadného vymírání na konci triasu všichni vymřeli, kromě skupiny plesiosauria. Právě druhy ze skupiny plesiosauria byly největšími zástupci této skupiny a v období jury a křídy byli hojně rozšíření v tehdejších oceánech. Na rozdíl od zástupců skupin placodontia, nothosauroidea byli výborně přizpůsobení životu ve vodě. Měli dva páry ploutví a živili se rybami a hlavonožci. Druhy ze skupiny pliosauria byly vrcholovými predátory jurských a spodnokřídových moří. Například Kronosaurus měřil na délku až 10 metrů. Vyhynuli na konci křídy.

Kronosaurus - obří zástupce skupiny.

Anatomie[editovat | editovat zdroj]

Lebky těchto mořských plazů vykazovaly podobnou stavbu ušního labyrintu (orgánu zodpovědného za udržování rovnováhy) jako u některých současných vodních obratlovců.[3][4]

Klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Sauropterygia patří mezi diapsidy a konkrétně do skupiny lepidosauromorpha, což znamená, že jejich nejbližšími žijícími příbuznými jsou ještěři a hadi.

Výskyt v České republice[editovat | editovat zdroj]

Na území České republiky byly fosilie plesiosaurů objeveny v poměrně velkém množství, pojmenován byl například rod Polyptychodon nebo druh Cimoliasaurus teplicensis z období turonu (stáří asi 90 milionů let). Podobné objevy jsou známé z desítek míst na území naší republiky, například z Prahy, Mladé Boleslavi, Hudcova a odjinud.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sauropterygia na anglické Wikipedii.

  1. Sauropterygia [online]. [cit. 2016-07-24]. Dostupné online. 
  2. Carlos de Miguel Chaves, Francisco Ortega & Adán Pérez-García (2020). The Iberian Triassic fossil record of Sauropterygia: an update. Journal of Iberian Geology. doi: https://doi.org/10.1007/s41513-020-00137-w
  3. James M. Neenan, et al. (2017). Evolution of the Sauropterygian Labyrinth with Increasingly Pelagic Lifestyles. Current Biology. doi: http://dx.doi.org/10.1016/j.cub.2017.10.069
  4. https://phys.org/news/2017-12-ears-extinct-sea-monsters-mirror.html
  5. SOCHA, Vladimír. Skutečná česká lochneska. OSEL.cz [online]. 20. března 2020. Dostupné online.  (česky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]